Kterým mladým českým koučům by mohla patřit budoucnost?
Mnoho novinářů a fanoušků sleduje mladé začínající hráče - talenty, u kterých všichni doufáme, že vyrostou ve hvězdy, které potáhnou náš národní tým. Já bych se tentokrát ovšem zabýval odlišným fenoménem mládí - mladými českými trenéry. Jako hranici jsem si určil věk 40 let, takže v následujícím textu uvidíte seznam trenérů, kterým je teprve 40 let (či dokonce mladší) a už dostali šanci trénovat v první či druhé české lize. Záměrně jsem vybral i kouče, kteří se zatím ve vrcholovém fotbale pouze mihli, neboť vzhledem k jejich věku není vyloučené, že to opravdové průlomové angažmá je teprve čeká.
Pokud bych měl obecně tyto trenéry nějak zhodnotit, zastávám názor, že většina z nich se snaží svým týmům naordinovat moderní ofenzivní fotbal. Často dávají důvěru mladým hráčům (nesmíme zapomenout, že někteří ligoví matadoři - např. brankář Blažek - je svým věkem i převyšují, což nemusí dělat vždy dobrotu), to však může způsobeno i tím, že mladé trenéry nasazují zejména kluby, co si nemohou zkušené kouče ani hráče dovolit, případně kluby, které oboustranně sází na mládí. V neposlední řadě považují za pozitivní jev, že tito trenéři často využívají šance na různé stáže v zahraničí - např. Zdeněk Psotka byl v Chelsea a Roman Nádvorník se svými asistenty využil volno k návštěvě druholigového anglického Watfordu, kde mohl při práci sledovat slavného Gianfranca Zolu
Hráčská kariéra: SK Slavia Praha, Kralupy nad Vltavou, SK Motorlet Praha, SV Bergisch Gladbach 09, TJ Tatran Sedlčany
Trenérská kariéra: SK Slavia Praha (mládež), česká reprezentace U17, U19, U20, U21
Jakub Dovalil se z mého výběru trochu vymyká tím, že nikdy netrénoval seniorský tým . Drtivou většinu své dosavadní trenérské kariéry strávil mládežnických reprezentacích. Jako hráč se mu nepodařilo proniknout do "A" Slavie, procestoval tedy několik klubů a brzy poznal, že aktivní fotbal ho neuživí. Rozhodl se tedy už v mladém věku zaměřit na trénování - nastoupil na FTVS. V rámci studia byl i na stáži v německém Kolíně nad Rýnem a Sarbrickenu, kde přednášel např. Luis van Gaal.
Po získání profi licence pracoval na Slavii a v roce 2002 přešel k reprezentaci, kam si ho spolu s dalšími mladými trenéry vytáhnul Dušan Fitzel. Začal u reprezentace do 16 let a postupně se propracovával k vyšším věkovým kategoriím. Jeho první úspěch bylo ME do 17 let, kde jeho svěřenci vybojovali stříbrné medaile a na cestě vyřadili mj. i předchozí vítěze Francii a Turecko. S touto generací pracoval i dále - na domácím šampionátu do 19 let vybojovali bronz a na ME U21 před rokem a půl dopadli stejně s tím rozdílem, že selhali ve střetnutí o účast na olympijských hrách a nezavršili tak skvělé tažení tohoto ročníku. Jako asistent trenéra Soukupa se podílel na stříbru reprezentace do 20 let na MS v Kanadě a pozici asistenta si vyzkoušel i u seniorské reprezentace na nedávno proběhlém šampionátu v Polsku a na Ukrajině. V novém kvalifikačním cyklu U21 sice navázal na předchozí úspěchy, že jeho tým prošel kvalifikací bez porážky, ale tentokrát nezvládl - i přes heroický výkon v odvetě - baráž s Ruskem.
Ačkoli je stále velmi mladý, tak dosáhl mnoha úspěchů a je velmi uznáván fotbalovou veřejností. Někdy se dokonce ozývají i hlasy, jež ho spojují s výraznější rolí v reprezentačním áčku. Osobně si myslím, že dosud spíše těžil ze silné generace ročníku 1988 okolo Mazucha, Suchého či Pekharta (jejíž potenciál v konečné fázi ani zcela nevyužil) a teprve další práce a to, zde dokáže své úspěchy zopakovat, ukáže, jak moc kvalitním trenérem je. Jeho novou výzvou bude sestavit a připravit výběr, který nás bude reprezentovat na domácím šampionátu do 21 let.
Hráčská kariéra: VTJ Karlovy Vary, FC Viktoria Plzeň , Chmel Blšany, FC Viktoria Plzeň, FK AS Pardubice, FC Augsburg , SV Etzenricht
Trenérská kariéra: FK Baník Sokolov
Aleš Jindra představuje trenéra, který se pomalu v roli asistenta vypracovával, až dostal šanci i jako hlavní kouč. Jako hráč poměrně nevýrazně prošel několika kluby, z nichž se nejvíce si zahrál v Blšanech, kde prožil i jejich premiérovou sezonu v první lize. Hráčskou kariéru ukončil jako poměrně mladý. Po několika menších trenérských zkušenostech v Rakousku vytvořil v Sokolově trenérskou dvojici s Martinem Haškem. Baník byl tehdy tým, který si čerstvě koupil licenci ve 2. lize.
Dva mladí trenéři zde vytvořili velmi silný tým sestavený z nenápadných ale perspektivních hráčů (mj. Jiráček, Jirouš, Fleišman), který se stal černým koněm druhé ligy a výrazně zasáhl do boje o postup. Tohoto úspěchu si všimlo i vedení Sparty, které angažovalo Haška jako asistenta, ten si sebou chtěl vzít osvědčeného parťáka, ale jeho vliv nebyl dostatečný, a tak Jindra, jenž se už předčasně rozloučil se Sokolovem, zůstal bez angažmá. Pomocnou ruku mu podal Dušan Uhrin ml., který měl převzít rumunskou Kluž, ale jelikož tamní trenéři nemohou trénovat více než jeden klub v sezoně, tak angažoval Jindru jako svého zástupce.
Šťastná náhoda tedy přinesla mladému kouči angažmá v klubu, jenž byl a je pravidelným účastníkem evropských soutěží a jehož rozpočet vysoce převyšuje rozpočty českých týmů. Angažmá sice trvalo velice krátce, Jindra však přesto využil nabyté zkušenostive funkci poradce pražské Sparty, které los Evropské ligy přiřkl do skupiny právě Kluž, a následně se stal i tamním asistentem. Došlo tedy znovu ke spojení osvědčené dvojice Hašek + Jindra.
Po Hřebíkově převratu byl ovšem odejit a vrátil se do Sokolova, kde nahradil Radoslava Látala, jenž podlehl vábení ostravského Baníku. Zde tedy prožívá svoji první sezonu v roli hlavního kouče a zatím neúspěšně se pokouší navázat na předchozí sokolovské úspěchy.
Hráčská kariéra: Motorlet Praha, Česká Lípa, Xaverov, Benešov, Vlašim
Trenérská kariéra: FC Graffin Vlašim, 1. FK Příbram, FC Graffin Vlašim, FK Viktoria Žižkov
Dalším příkladem trenéra, který si svoji šanci vybojoval prací asistenta, je Roman Nádvorník, jenž - dle svých slov - vždy jako trenér pracoval pod tlakem. Zpočátku byl "expert" na boj o postup - ve funkci asistenta se o něj snažil postupně v Mladé Boleslavi, Hradci Králové a Plzni. Ironií osudu dnes tento trojlístek v první lize hraje. S Plzní dokonce Nádvorník postup málem i slavil, ale dvě kola před koncem druhé ligy byli s hlavním trenérem odvoláni a postup už dotáhl Zdeněk Michálek. Poté si vyzkoušel boj o záchranu ve druhé nejvyšší soutěži s Pardubicemi a pozici hlavního trenéra u žižkovské mládeže.
Průlomovým momentem pro něj bylo angažmá ve Vlašimi. Vrátil se tak do klubu, kde předtím během své nevýrazné hráčské kariéře působil (přesto však reprezentoval Českou republiku na MS v sálové kopané v Mexiku roku 1987). Vlašim převzal po trenérovi Zdeňku Haškovi, který sice tým poskládal dobře, ale kvůli osobním problémům musel odejít. Otěže tak převzal Nádvorník, který vyburcoval tým ke spanilé jízdě, na jejímž konci vedla Vlašim ČFL o 13 bodů. Ani v druhé lize se Vlašim neztratila a v premiérové sezoně si 7. místem pohodlně zajistila druholigovou příslušnost.
Další sezóna znamenala další Nadvorníkův milník. Po úspěšném vstupu Vlašimi do soutěže, kdy se hned ujmula vedení a držela neporazitelnost, ho oslovil příbramský Starka, který se naopak snažil dát týmu nový impuls po špatném vstupu do soutěže. Příbramský restart se však Nádvorníkovi nezdařil a po této kratší anabázi se opět vrátil do Vlašimi. Do boje o záchranu se opět přihlásil o necelý rok později, kdy na Žižkově vystřídal Martina Pulpita, ačkoli ani tato záchranná mise nedopadla podle jeho představ, tak dostal od vedení klubu důvěru a v této sezoně se snaží o budování nového stabilního týmu a zároveň i postup, který je na dosah, neboť Viktorie se po podzimní části nachází na třetím místě, kdy zejména v úvodu držela dlouho šňůru bez porážky.
Hráčská kariéra: SK Motorlet Praha
Trenérská kariéra: SK Slavie Praha
8. března 2012 se "Franz" rozhodl - nebude už dále odolávat obřímu tlaku ze strany fanoušků a vystavovat své hráče jejich nenávisti. Podává rezignaci. V nadcházejícím zápase s Jabloncem ho nahradí jeho asistent. Tento zápas končí 0:0. Málem důležitější než samotný výsledek však bylo vřelé přijetí ze strany fanoušků. Není divu - málokdo by mohl být takovým balzámem na rozjitřené slavistické duše jako právě Martin Poustka.
Stejně jako ostatní mladí trenéři ani on neprožil úspěšnou hráčskou kariéru. Hrál pouze za Motorlet Praha a kvůli zranění nakonec v 28 letech ukončil tuto fotbalovou etapu úplně a dal se na trénování. Z počátku působil u Motorletu, ale k Slavii si ho vytáhnul tehdejší funkcionář Michal Šrámek, kterého zaujalo mladíkovo zapálení pro fotbal. Poustka se stal podřízeným samotného Františka Cipra a podílel se tak na objevování talentů. Brzy si získal respekt perfektní znalostí mládežnického fotbalu a i díky tomu dostal šanci jako trenér malých slavistů do 16 let. Následně se postupně vypracoval až na pozici asistenta A týmu.
Tehdy mohl přijít zlomový moment jeho kariéry. Několikanásobný slovenský mistr MŠK Žilina mu nabídl křeslo. Poustka však odmítl s tím, že klub svého srdce neopustí. Těžko říct, jak by se jeho kariéra vyvíjela, kdyby tuto možnost využil. Faktem však je, že díky setrvání ve Slavii a zvládnutému utkání s Jabloncem dostal šanci jako dočasný hlavní kouč. Slavii dovedl k záchraně a se svým prvním angažmá se rozloučil vítězstvím 3:1 nad Bohemians 1905. S vděčností pak přijal znovu roli asistenta - tentokrát Petra Rady - s tím, že se má ještě hodně co učit, než natrvalo někde přijme pozici hlavního trenéra. Osobně si myslím, že o tomto fotbalovém gentlemanovi ještě uslyšíme.
Hráčská kariéra: Dukla Dejvice, FK Teplice
Trenérská kariéra: FK Teplice
Kariéra Lukáše Přerosta se do určité doby vyvíjela podobně jako předešlého Martina Poustky - jako on i Přerost brzy kvůli zranění ukončil hráčskou kariéru a dal se na trénování, podobný byl i jejich vývoj, jelikož i dnes už bývalý teplický lodivod se postupně vypracoval před žákovské týmy až na asistenta A týmu. Pozici měl však ztíženou tím, že jeho otec byl v představenstvu, a tak se musel od začátku prát s nálepkou protekčního synka. Roli mladého kouče však zvládal dobře a nakonec tedy stanul po boku Jiřího Plíška u hlavního týmu. Asistenta dělal i Petru Radovi, ale potom vedení Teplic ukázalo na něj. Kouč, který je i v mém výběru benjamínkem, dostal za úkol vést svůj srdeční tým. Dlouho však váhal, zda má nabídku přijmout, i když v té době už měl za sebou 15 let trénování. Podpořil ho však samotný Rada s tím, že takovou příležitost je třeba využít. Průlomový krok se ovšem nezdařil... i přes nadějné první vítězství v Mladé Boleslavi skončilo Přerostovo angažmá nejhorším vstupem Teplic do sezony v historii a sám Přerost raději po 9. kole podal rezignaci. Jestli mám u nějakého mladého trenéra pocit, že jeho role mezi vrcholovými trenéry byla pouze epizodní, pak je to právě Lukáš Přerost.
Hráčská kariéra: SK Sigma Olomouc, SK Litovel, ČSK Uherský Brod,SK Sigma Olomouc, Sigma Hodolany, SK Sigma Olomouc, Horka nad Moravou, SK Sigma Olomouc, Sokol Kožušany
Trenérská kariéra: Sigma Olomouc, SK Senica
Podobně jako další mladí trenéři i Zdeněk Psotka prožil nevýraznou hráčskou kariéru. Většinu z ní prožil v Sigmě Olomouc, kde působil na postu brankáře (což je zajímavá analogie k dalšímu praktikovi ofenzivní smrště - Pavlu Vrbovi - který pro změnu hrál obránce). O to výraznější však byla jeho trenérská kariéra.
V Sigmě začínal jako asistent u B mužstva, po působení u dorostu převzal "B" jako hlavní trenér a oslavil s ním postup do 2. ligy. O pár let nato přešel k týmu do 19 let, což by mohlo být považováno za krok zpátky, ale právě zde položil Psotka základy své úspěšné budoucnosti. S týmem vybojoval 1. a 3, místo v lize a vysloužil si ocenění Nejlepší trenér ČMFS - pro rozvoj mládežnického fotbalu. Zejména si však vypiplal mladé hráče, naučil je ofenzivnímu pojetí hry a atraktivitou herního projevu svého mužstva zaujal jak veřejnost, tak olomoucké představenstvo, které mu po nevýrazné sezoně vyplněné plácáním se ve středu tabulky svěřilo vedení prvního mužstva. Jednalo se o velký risk, neboť Psotkovi bylo v té době pouze 34 let, ale tento krok se stoprocentně vyplatil.
Když stanul Zdeněk Psotka před novináři na tiskové konferenci, rozhodně si nebral servítky - zkritizoval herní projev týmu pod trenérem Pulpitem a prohlásil, že přes léto naučí mužstvo ofenzivnímu projevu, který tak úspěšně uplatnil u juniorů. Jak řekl, tak udělal. V první sezoně dosáhla Olomouc na 4. místo, které v té době ještě zaručovalo postup do Evropské ligy. V ní vedl Psotka Olomouc k úspěšnému tažení, kdy nejprve porazili v roli favorita islandský Fram Reykjavík, následně překvapivě rozstřílel FC Aberdeen a i přes nepostup se rozhodně neztratili ani s anglickým Evertonem, jenž se v té době pohyboval mezi předními kluby Premier League. 4. místo si zopakovala Olomouc pod Psotkovým vedením i po roční přestávce (6. místo). Tehdy bylo ještě vyšperkováno finálovou účastí v poháru, který olomoučtí ztratili až na penalty. To byl ovšem začátek konce, neboť v následující sezóně přišlo nejen prodání několika opor, ale hlavně se rozvířila korupční aféra, do které byl podle některých zdrojů zapleten i samotný Psotka. Ať už to byla pravda či ne, nedokázal vybudit mužstvo natolik, aby si s nastalým rozruchem a bodovým odpočtem poradilo, a po 15. kole svého čtvrtého ročníku v Gambrinus lize si musel balit kufry.
Vzniklé vakuum využil k dalšímu vzdělávání. V úvodu jsem zmínil stáž v Chelsea, Psotka však absolvoval i další stáže - v Tottenhamu, Fulhamu, Leverkusenu, Chicagu a Milwaukee. Přesvědčil se o funkčnosti své filozofie a rozhodl se hledat novou výzvu. Ta přišla velmi brzy v podobě pracovní nabídky od slovenské Senice. Psotka tak měl možnost ukázat, že jeho úspěchy nestály jen na spjatosti s olomouckým prostředím, ale že za nimi stálo samotné fungující pojetí hry. I přes krušné začátky se prosadil i zde do zimní přestávky se Senice pod jeho vedením probojovala na třetí místo. Tehdy však přišel šok pro slovenské fanoušky, neboť Psotkova fotbalová alma mater mu nabídla pozici sportovního ředitele. Psotka znovu nové výzvě neodolal, a tak teď spojí síly se současným trenérem Pivarníkem a pokusí se překonat své staré úspěchy.
Hráčská kariéra: SK Modřany, Dukla Praha
Trenérská kariéra: SK Motorlet Praha, Příbram, SFC Opava
Málokdo měl tak raketový nástup v trénování jako David Vavruška - a to v každém okamžiku své kariéry. Přitom o trénovaní původně ani neměl zájem. V 18 letech prodělal Bechtěrevova nemoc (zánětlivé onemocnění kloubů), která ho vyřadila z aktivní kariéry. Propadal skepsi, ale k fotbalu ho opět přivedl kamarád Jiří Hruška, když ho přiměl k trénování mladšího dorostu Vyšehradu. Potom trénovat dorost i v Podolí, Tempu, Libuši či Motorletu. Většinou se mu podařilo se svěřeným dorostem postoupit do vyšší ligy, a tak mu byla nabídnuta funkce šéftrenéra mládeže v Motorletu. Zde odvedl velký kus práce a vybudoval zde velmi dobré centrum mládeže.
Jeho práce si všimnul i Jiří Nevrlý z Teplic a nabídl mu pozici tamního šéftrenéra mládeže. Jeho kariéra tak nabyla ještě strmějšího charakteru - Vavruškovy práce si všimnul manažer Sparty Jiří Plíšek, který zrovna chtěl vybudovat nové koncepční pojetí prace s mládeží na Spartě. Tamní mládež se dle slov samotného Vavrušky nacházela ve velmi špatném stavu, ale i zde se Vavruška opět pustil do neúnavné práce. Osobně se domnívám, že velký podíl na momentálním velkém počtu mladých sparťanských talentů má právě David Vavruška.
Postupně však dospěl k názoru, že vhodnější je pro něj rodinné prostředí menších klubů, a tak jeho další kroky vedli k dorostu Příbrami, kde opět zaznamenal úspěchy. Dorostence nejdříve zachránil a poté je přivedl až na vrchol dorostenecké ligy. Mimo kratší epizodu v Bohemians 1905 zůstal Příbrami věrný a klíčový okamžik tak pro něj přišel po nuceném odchodu kouče Nádvorníka, kdy vedl tým spolu s Františkem Kopáčem a Jiřím Rybou proti Jablonci. Příbram tehdy sice prohrála, ale po dlouhé době se jí povedlo vsítit branku a dlouho nad Jabloncem dokonce vedla. Kopáč s Vavruškou tehdy dostali důvěru (i proto, že zkušenější trenéři neměli o "prohranou" záchranářskou misi zájem). Už tehdy však zapůsobila Vavruškova ofenzivní filosofie, jelikož Příbram vstřelila v posledních čtyřech zápasech sedm branek, což bylo více než třetina v celé sezoně.
Vavruška se pokusil v dospělém fotbale prosadit to, co úspěšně využíval u mládeže (a o co se neúspěšně pokoušel u mužů v Motorletu): rovný přístup k hráčům, lpění na vytyčených pravidlech a snahu o útočné pojetí. Ze začátku se jeho filosofie stala beze zbytku úspěšnou - Příbram překvapovala kvalitní hrou, držela se na špici. Na jaře ovšem tato kvalita polevila. Těžko říct, zda to bylo způsobeno zpohodlněním a uspokojením hráčů nebo to, že se vytratil prvek překvapení z příbramské hry, jelikož každý už byl na její ofenzivní výpady připravený. Každopádně se Příbram dostala do krize, která přetrvala až do tohoto ročníku a vyvrcholila porážkou v poháru s Královým Dvorem, která stála Vavrušku křeslo.
Vavruška však dlouho nelenil a brzy přijal nabídku na záchranářskou misi v Opavě. Ačkoli byla Opava ve velmi špatném stavu, neopustil ji ani po nabídce od Baníku Ostrava. Konec podzimní části však byl ovlivněn tím, že se Vavruškovi po 23 letech vrátila Bechtěrevova nemoc. Do začátku zimní přípravy ji však dostal alespoň trochu pod kontrolu a za sebe doufám, že i druhá záchranářská mise Davida Vavrušky skončí úspěchem.
Hráčská kariéra: FC Boby Brno, Rapid Vídeň, SV Mattersburg, 1. FC Brno
Trenérská kariéra: FC Zbrojovka Brno
René Wagner představuje velkou výjimku mezi ostatními mladými trenéry, protože prožil velmi úspěšnou hráčskou kariéru. Za Brno odehrál v lize 146 zápasů, v nichž si připsal 41 gólů. Velké chvíle pak prožil v dresu Rapidu Vídeň - s nímž si zahrál Ligy mistrů a stal se nejlepším střelcem rakouské ligy. Během svých rakouských angažmá (mimo Rapid i SV Mattersburg) nastřílel 82 branek a byl tak uveden do Klubu ligových kanonýrů. Nakoukl i do reprezentace, kde se počet jeho startů zastavil na 11 zářezech, v nichž přidal do své sbírky další tři góly.
S trénováním začal už v Rapidu, kde vypomáhal u žáčků. V Brně pak začal jako asistent B týmu, aby následně přešel k dorostu, jehož výsledky se mu podařilo výrazně zvednout a v okamžiku, kdy dostal nabídku od mužů, s nimi předváděl ofenzivní fotbal a hrál na špici. To "A" bylo v opačné situaci. Tým byl předposlední a poslední kapkou byla pohárová porážka s Kroměříží. Klubu, který měl finanční problémy, tak nezbývalo moc jiných možností než vsadit na svého bývalého kanonýra a velkého patriota.
Wagner se pustil do práce s vervou. V mediích tehdy hlavně proslulo to, že po svých hráčích požadoval vykání - včetně svého o dva roky mladšího bývalého spoluhráče Richarda Dostálka. Ačkoli nový impuls přinesl určité zlepšení, nestačilo to a Brno nakonec prohrálo i rozhodující duel o sestup s Příbramí, kterou tehdy v tandemu s Františkem Kopáčem vedl právě David Vavruška. Wagner však neutíkal z boje a rozhodl se vést svůj tým za návratem do Gambrinus ligy. Bohužel se však špatné výsledky přenesly i do druhé ligy a když Brno prohrálo pro Wagnera rozhodující zápas se Znojmem 3:0, měl za sebou René Wagner tristní bilanci - 2 vyhrané ze 16 zápasů, přičemž mužstvo odevzdával na předposlední pozici. Vrátil se opět k juniorským týmům a jen z povzdálí tak sledoval renesanci Zbrojovky, kterou přinesla změna majitele a příchod trenéra Čuhela.
Jakub Dovalil
Datum narození: 8. února 1974Hráčská kariéra: SK Slavia Praha, Kralupy nad Vltavou, SK Motorlet Praha, SV Bergisch Gladbach 09, TJ Tatran Sedlčany
Trenérská kariéra: SK Slavia Praha (mládež), česká reprezentace U17, U19, U20, U21
Jakub Dovalil se z mého výběru trochu vymyká tím, že nikdy netrénoval seniorský tým . Drtivou většinu své dosavadní trenérské kariéry strávil mládežnických reprezentacích. Jako hráč se mu nepodařilo proniknout do "A" Slavie, procestoval tedy několik klubů a brzy poznal, že aktivní fotbal ho neuživí. Rozhodl se tedy už v mladém věku zaměřit na trénování - nastoupil na FTVS. V rámci studia byl i na stáži v německém Kolíně nad Rýnem a Sarbrickenu, kde přednášel např. Luis van Gaal.
Po získání profi licence pracoval na Slavii a v roce 2002 přešel k reprezentaci, kam si ho spolu s dalšími mladými trenéry vytáhnul Dušan Fitzel. Začal u reprezentace do 16 let a postupně se propracovával k vyšším věkovým kategoriím. Jeho první úspěch bylo ME do 17 let, kde jeho svěřenci vybojovali stříbrné medaile a na cestě vyřadili mj. i předchozí vítěze Francii a Turecko. S touto generací pracoval i dále - na domácím šampionátu do 19 let vybojovali bronz a na ME U21 před rokem a půl dopadli stejně s tím rozdílem, že selhali ve střetnutí o účast na olympijských hrách a nezavršili tak skvělé tažení tohoto ročníku. Jako asistent trenéra Soukupa se podílel na stříbru reprezentace do 20 let na MS v Kanadě a pozici asistenta si vyzkoušel i u seniorské reprezentace na nedávno proběhlém šampionátu v Polsku a na Ukrajině. V novém kvalifikačním cyklu U21 sice navázal na předchozí úspěchy, že jeho tým prošel kvalifikací bez porážky, ale tentokrát nezvládl - i přes heroický výkon v odvetě - baráž s Ruskem.
Ačkoli je stále velmi mladý, tak dosáhl mnoha úspěchů a je velmi uznáván fotbalovou veřejností. Někdy se dokonce ozývají i hlasy, jež ho spojují s výraznější rolí v reprezentačním áčku. Osobně si myslím, že dosud spíše těžil ze silné generace ročníku 1988 okolo Mazucha, Suchého či Pekharta (jejíž potenciál v konečné fázi ani zcela nevyužil) a teprve další práce a to, zde dokáže své úspěchy zopakovat, ukáže, jak moc kvalitním trenérem je. Jeho novou výzvou bude sestavit a připravit výběr, který nás bude reprezentovat na domácím šampionátu do 21 let.
Aleš Jindra
Datum narození: 12. června 1973Hráčská kariéra: VTJ Karlovy Vary, FC Viktoria Plzeň , Chmel Blšany, FC Viktoria Plzeň, FK AS Pardubice, FC Augsburg , SV Etzenricht
Trenérská kariéra: FK Baník Sokolov
Aleš Jindra představuje trenéra, který se pomalu v roli asistenta vypracovával, až dostal šanci i jako hlavní kouč. Jako hráč poměrně nevýrazně prošel několika kluby, z nichž se nejvíce si zahrál v Blšanech, kde prožil i jejich premiérovou sezonu v první lize. Hráčskou kariéru ukončil jako poměrně mladý. Po několika menších trenérských zkušenostech v Rakousku vytvořil v Sokolově trenérskou dvojici s Martinem Haškem. Baník byl tehdy tým, který si čerstvě koupil licenci ve 2. lize.
Dva mladí trenéři zde vytvořili velmi silný tým sestavený z nenápadných ale perspektivních hráčů (mj. Jiráček, Jirouš, Fleišman), který se stal černým koněm druhé ligy a výrazně zasáhl do boje o postup. Tohoto úspěchu si všimlo i vedení Sparty, které angažovalo Haška jako asistenta, ten si sebou chtěl vzít osvědčeného parťáka, ale jeho vliv nebyl dostatečný, a tak Jindra, jenž se už předčasně rozloučil se Sokolovem, zůstal bez angažmá. Pomocnou ruku mu podal Dušan Uhrin ml., který měl převzít rumunskou Kluž, ale jelikož tamní trenéři nemohou trénovat více než jeden klub v sezoně, tak angažoval Jindru jako svého zástupce.
Šťastná náhoda tedy přinesla mladému kouči angažmá v klubu, jenž byl a je pravidelným účastníkem evropských soutěží a jehož rozpočet vysoce převyšuje rozpočty českých týmů. Angažmá sice trvalo velice krátce, Jindra však přesto využil nabyté zkušenostive funkci poradce pražské Sparty, které los Evropské ligy přiřkl do skupiny právě Kluž, a následně se stal i tamním asistentem. Došlo tedy znovu ke spojení osvědčené dvojice Hašek + Jindra.
Po Hřebíkově převratu byl ovšem odejit a vrátil se do Sokolova, kde nahradil Radoslava Látala, jenž podlehl vábení ostravského Baníku. Zde tedy prožívá svoji první sezonu v roli hlavního kouče a zatím neúspěšně se pokouší navázat na předchozí sokolovské úspěchy.
Roman Nádvorník
Datum narození: 21. března 1973Hráčská kariéra: Motorlet Praha, Česká Lípa, Xaverov, Benešov, Vlašim
Trenérská kariéra: FC Graffin Vlašim, 1. FK Příbram, FC Graffin Vlašim, FK Viktoria Žižkov
Dalším příkladem trenéra, který si svoji šanci vybojoval prací asistenta, je Roman Nádvorník, jenž - dle svých slov - vždy jako trenér pracoval pod tlakem. Zpočátku byl "expert" na boj o postup - ve funkci asistenta se o něj snažil postupně v Mladé Boleslavi, Hradci Králové a Plzni. Ironií osudu dnes tento trojlístek v první lize hraje. S Plzní dokonce Nádvorník postup málem i slavil, ale dvě kola před koncem druhé ligy byli s hlavním trenérem odvoláni a postup už dotáhl Zdeněk Michálek. Poté si vyzkoušel boj o záchranu ve druhé nejvyšší soutěži s Pardubicemi a pozici hlavního trenéra u žižkovské mládeže.
Průlomovým momentem pro něj bylo angažmá ve Vlašimi. Vrátil se tak do klubu, kde předtím během své nevýrazné hráčské kariéře působil (přesto však reprezentoval Českou republiku na MS v sálové kopané v Mexiku roku 1987). Vlašim převzal po trenérovi Zdeňku Haškovi, který sice tým poskládal dobře, ale kvůli osobním problémům musel odejít. Otěže tak převzal Nádvorník, který vyburcoval tým ke spanilé jízdě, na jejímž konci vedla Vlašim ČFL o 13 bodů. Ani v druhé lize se Vlašim neztratila a v premiérové sezoně si 7. místem pohodlně zajistila druholigovou příslušnost.
Další sezóna znamenala další Nadvorníkův milník. Po úspěšném vstupu Vlašimi do soutěže, kdy se hned ujmula vedení a držela neporazitelnost, ho oslovil příbramský Starka, který se naopak snažil dát týmu nový impuls po špatném vstupu do soutěže. Příbramský restart se však Nádvorníkovi nezdařil a po této kratší anabázi se opět vrátil do Vlašimi. Do boje o záchranu se opět přihlásil o necelý rok později, kdy na Žižkově vystřídal Martina Pulpita, ačkoli ani tato záchranná mise nedopadla podle jeho představ, tak dostal od vedení klubu důvěru a v této sezoně se snaží o budování nového stabilního týmu a zároveň i postup, který je na dosah, neboť Viktorie se po podzimní části nachází na třetím místě, kdy zejména v úvodu držela dlouho šňůru bez porážky.
Martin Poustka
Datum narození: 2. prosince 1975Hráčská kariéra: SK Motorlet Praha
Trenérská kariéra: SK Slavie Praha
8. března 2012 se "Franz" rozhodl - nebude už dále odolávat obřímu tlaku ze strany fanoušků a vystavovat své hráče jejich nenávisti. Podává rezignaci. V nadcházejícím zápase s Jabloncem ho nahradí jeho asistent. Tento zápas končí 0:0. Málem důležitější než samotný výsledek však bylo vřelé přijetí ze strany fanoušků. Není divu - málokdo by mohl být takovým balzámem na rozjitřené slavistické duše jako právě Martin Poustka.
Stejně jako ostatní mladí trenéři ani on neprožil úspěšnou hráčskou kariéru. Hrál pouze za Motorlet Praha a kvůli zranění nakonec v 28 letech ukončil tuto fotbalovou etapu úplně a dal se na trénování. Z počátku působil u Motorletu, ale k Slavii si ho vytáhnul tehdejší funkcionář Michal Šrámek, kterého zaujalo mladíkovo zapálení pro fotbal. Poustka se stal podřízeným samotného Františka Cipra a podílel se tak na objevování talentů. Brzy si získal respekt perfektní znalostí mládežnického fotbalu a i díky tomu dostal šanci jako trenér malých slavistů do 16 let. Následně se postupně vypracoval až na pozici asistenta A týmu.
Tehdy mohl přijít zlomový moment jeho kariéry. Několikanásobný slovenský mistr MŠK Žilina mu nabídl křeslo. Poustka však odmítl s tím, že klub svého srdce neopustí. Těžko říct, jak by se jeho kariéra vyvíjela, kdyby tuto možnost využil. Faktem však je, že díky setrvání ve Slavii a zvládnutému utkání s Jabloncem dostal šanci jako dočasný hlavní kouč. Slavii dovedl k záchraně a se svým prvním angažmá se rozloučil vítězstvím 3:1 nad Bohemians 1905. S vděčností pak přijal znovu roli asistenta - tentokrát Petra Rady - s tím, že se má ještě hodně co učit, než natrvalo někde přijme pozici hlavního trenéra. Osobně si myslím, že o tomto fotbalovém gentlemanovi ještě uslyšíme.
Lukáš Přerost
Datum narození: 11. srpna 1977Hráčská kariéra: Dukla Dejvice, FK Teplice
Trenérská kariéra: FK Teplice
Kariéra Lukáše Přerosta se do určité doby vyvíjela podobně jako předešlého Martina Poustky - jako on i Přerost brzy kvůli zranění ukončil hráčskou kariéru a dal se na trénování, podobný byl i jejich vývoj, jelikož i dnes už bývalý teplický lodivod se postupně vypracoval před žákovské týmy až na asistenta A týmu. Pozici měl však ztíženou tím, že jeho otec byl v představenstvu, a tak se musel od začátku prát s nálepkou protekčního synka. Roli mladého kouče však zvládal dobře a nakonec tedy stanul po boku Jiřího Plíška u hlavního týmu. Asistenta dělal i Petru Radovi, ale potom vedení Teplic ukázalo na něj. Kouč, který je i v mém výběru benjamínkem, dostal za úkol vést svůj srdeční tým. Dlouho však váhal, zda má nabídku přijmout, i když v té době už měl za sebou 15 let trénování. Podpořil ho však samotný Rada s tím, že takovou příležitost je třeba využít. Průlomový krok se ovšem nezdařil... i přes nadějné první vítězství v Mladé Boleslavi skončilo Přerostovo angažmá nejhorším vstupem Teplic do sezony v historii a sám Přerost raději po 9. kole podal rezignaci. Jestli mám u nějakého mladého trenéra pocit, že jeho role mezi vrcholovými trenéry byla pouze epizodní, pak je to právě Lukáš Přerost.
Zdeněk Psotka
Datum narození: 18. listopadu 1973Hráčská kariéra: SK Sigma Olomouc, SK Litovel, ČSK Uherský Brod,SK Sigma Olomouc, Sigma Hodolany, SK Sigma Olomouc, Horka nad Moravou, SK Sigma Olomouc, Sokol Kožušany
Trenérská kariéra: Sigma Olomouc, SK Senica
Podobně jako další mladí trenéři i Zdeněk Psotka prožil nevýraznou hráčskou kariéru. Většinu z ní prožil v Sigmě Olomouc, kde působil na postu brankáře (což je zajímavá analogie k dalšímu praktikovi ofenzivní smrště - Pavlu Vrbovi - který pro změnu hrál obránce). O to výraznější však byla jeho trenérská kariéra.
V Sigmě začínal jako asistent u B mužstva, po působení u dorostu převzal "B" jako hlavní trenér a oslavil s ním postup do 2. ligy. O pár let nato přešel k týmu do 19 let, což by mohlo být považováno za krok zpátky, ale právě zde položil Psotka základy své úspěšné budoucnosti. S týmem vybojoval 1. a 3, místo v lize a vysloužil si ocenění Nejlepší trenér ČMFS - pro rozvoj mládežnického fotbalu. Zejména si však vypiplal mladé hráče, naučil je ofenzivnímu pojetí hry a atraktivitou herního projevu svého mužstva zaujal jak veřejnost, tak olomoucké představenstvo, které mu po nevýrazné sezoně vyplněné plácáním se ve středu tabulky svěřilo vedení prvního mužstva. Jednalo se o velký risk, neboť Psotkovi bylo v té době pouze 34 let, ale tento krok se stoprocentně vyplatil.
Když stanul Zdeněk Psotka před novináři na tiskové konferenci, rozhodně si nebral servítky - zkritizoval herní projev týmu pod trenérem Pulpitem a prohlásil, že přes léto naučí mužstvo ofenzivnímu projevu, který tak úspěšně uplatnil u juniorů. Jak řekl, tak udělal. V první sezoně dosáhla Olomouc na 4. místo, které v té době ještě zaručovalo postup do Evropské ligy. V ní vedl Psotka Olomouc k úspěšnému tažení, kdy nejprve porazili v roli favorita islandský Fram Reykjavík, následně překvapivě rozstřílel FC Aberdeen a i přes nepostup se rozhodně neztratili ani s anglickým Evertonem, jenž se v té době pohyboval mezi předními kluby Premier League. 4. místo si zopakovala Olomouc pod Psotkovým vedením i po roční přestávce (6. místo). Tehdy bylo ještě vyšperkováno finálovou účastí v poháru, který olomoučtí ztratili až na penalty. To byl ovšem začátek konce, neboť v následující sezóně přišlo nejen prodání několika opor, ale hlavně se rozvířila korupční aféra, do které byl podle některých zdrojů zapleten i samotný Psotka. Ať už to byla pravda či ne, nedokázal vybudit mužstvo natolik, aby si s nastalým rozruchem a bodovým odpočtem poradilo, a po 15. kole svého čtvrtého ročníku v Gambrinus lize si musel balit kufry.
Vzniklé vakuum využil k dalšímu vzdělávání. V úvodu jsem zmínil stáž v Chelsea, Psotka však absolvoval i další stáže - v Tottenhamu, Fulhamu, Leverkusenu, Chicagu a Milwaukee. Přesvědčil se o funkčnosti své filozofie a rozhodl se hledat novou výzvu. Ta přišla velmi brzy v podobě pracovní nabídky od slovenské Senice. Psotka tak měl možnost ukázat, že jeho úspěchy nestály jen na spjatosti s olomouckým prostředím, ale že za nimi stálo samotné fungující pojetí hry. I přes krušné začátky se prosadil i zde do zimní přestávky se Senice pod jeho vedením probojovala na třetí místo. Tehdy však přišel šok pro slovenské fanoušky, neboť Psotkova fotbalová alma mater mu nabídla pozici sportovního ředitele. Psotka znovu nové výzvě neodolal, a tak teď spojí síly se současným trenérem Pivarníkem a pokusí se překonat své staré úspěchy.
David Vavruška
Datum narození: 14. září 1972Hráčská kariéra: SK Modřany, Dukla Praha
Trenérská kariéra: SK Motorlet Praha, Příbram, SFC Opava
Málokdo měl tak raketový nástup v trénování jako David Vavruška - a to v každém okamžiku své kariéry. Přitom o trénovaní původně ani neměl zájem. V 18 letech prodělal Bechtěrevova nemoc (zánětlivé onemocnění kloubů), která ho vyřadila z aktivní kariéry. Propadal skepsi, ale k fotbalu ho opět přivedl kamarád Jiří Hruška, když ho přiměl k trénování mladšího dorostu Vyšehradu. Potom trénovat dorost i v Podolí, Tempu, Libuši či Motorletu. Většinou se mu podařilo se svěřeným dorostem postoupit do vyšší ligy, a tak mu byla nabídnuta funkce šéftrenéra mládeže v Motorletu. Zde odvedl velký kus práce a vybudoval zde velmi dobré centrum mládeže.
Jeho práce si všimnul i Jiří Nevrlý z Teplic a nabídl mu pozici tamního šéftrenéra mládeže. Jeho kariéra tak nabyla ještě strmějšího charakteru - Vavruškovy práce si všimnul manažer Sparty Jiří Plíšek, který zrovna chtěl vybudovat nové koncepční pojetí prace s mládeží na Spartě. Tamní mládež se dle slov samotného Vavrušky nacházela ve velmi špatném stavu, ale i zde se Vavruška opět pustil do neúnavné práce. Osobně se domnívám, že velký podíl na momentálním velkém počtu mladých sparťanských talentů má právě David Vavruška.
Postupně však dospěl k názoru, že vhodnější je pro něj rodinné prostředí menších klubů, a tak jeho další kroky vedli k dorostu Příbrami, kde opět zaznamenal úspěchy. Dorostence nejdříve zachránil a poté je přivedl až na vrchol dorostenecké ligy. Mimo kratší epizodu v Bohemians 1905 zůstal Příbrami věrný a klíčový okamžik tak pro něj přišel po nuceném odchodu kouče Nádvorníka, kdy vedl tým spolu s Františkem Kopáčem a Jiřím Rybou proti Jablonci. Příbram tehdy sice prohrála, ale po dlouhé době se jí povedlo vsítit branku a dlouho nad Jabloncem dokonce vedla. Kopáč s Vavruškou tehdy dostali důvěru (i proto, že zkušenější trenéři neměli o "prohranou" záchranářskou misi zájem). Už tehdy však zapůsobila Vavruškova ofenzivní filosofie, jelikož Příbram vstřelila v posledních čtyřech zápasech sedm branek, což bylo více než třetina v celé sezoně.
Vavruška se pokusil v dospělém fotbale prosadit to, co úspěšně využíval u mládeže (a o co se neúspěšně pokoušel u mužů v Motorletu): rovný přístup k hráčům, lpění na vytyčených pravidlech a snahu o útočné pojetí. Ze začátku se jeho filosofie stala beze zbytku úspěšnou - Příbram překvapovala kvalitní hrou, držela se na špici. Na jaře ovšem tato kvalita polevila. Těžko říct, zda to bylo způsobeno zpohodlněním a uspokojením hráčů nebo to, že se vytratil prvek překvapení z příbramské hry, jelikož každý už byl na její ofenzivní výpady připravený. Každopádně se Příbram dostala do krize, která přetrvala až do tohoto ročníku a vyvrcholila porážkou v poháru s Královým Dvorem, která stála Vavrušku křeslo.
Vavruška však dlouho nelenil a brzy přijal nabídku na záchranářskou misi v Opavě. Ačkoli byla Opava ve velmi špatném stavu, neopustil ji ani po nabídce od Baníku Ostrava. Konec podzimní části však byl ovlivněn tím, že se Vavruškovi po 23 letech vrátila Bechtěrevova nemoc. Do začátku zimní přípravy ji však dostal alespoň trochu pod kontrolu a za sebe doufám, že i druhá záchranářská mise Davida Vavrušky skončí úspěchem.
René Wagner
Datum narození: 31. říjen 1972Hráčská kariéra: FC Boby Brno, Rapid Vídeň, SV Mattersburg, 1. FC Brno
Trenérská kariéra: FC Zbrojovka Brno
René Wagner představuje velkou výjimku mezi ostatními mladými trenéry, protože prožil velmi úspěšnou hráčskou kariéru. Za Brno odehrál v lize 146 zápasů, v nichž si připsal 41 gólů. Velké chvíle pak prožil v dresu Rapidu Vídeň - s nímž si zahrál Ligy mistrů a stal se nejlepším střelcem rakouské ligy. Během svých rakouských angažmá (mimo Rapid i SV Mattersburg) nastřílel 82 branek a byl tak uveden do Klubu ligových kanonýrů. Nakoukl i do reprezentace, kde se počet jeho startů zastavil na 11 zářezech, v nichž přidal do své sbírky další tři góly.
S trénováním začal už v Rapidu, kde vypomáhal u žáčků. V Brně pak začal jako asistent B týmu, aby následně přešel k dorostu, jehož výsledky se mu podařilo výrazně zvednout a v okamžiku, kdy dostal nabídku od mužů, s nimi předváděl ofenzivní fotbal a hrál na špici. To "A" bylo v opačné situaci. Tým byl předposlední a poslední kapkou byla pohárová porážka s Kroměříží. Klubu, který měl finanční problémy, tak nezbývalo moc jiných možností než vsadit na svého bývalého kanonýra a velkého patriota.
Wagner se pustil do práce s vervou. V mediích tehdy hlavně proslulo to, že po svých hráčích požadoval vykání - včetně svého o dva roky mladšího bývalého spoluhráče Richarda Dostálka. Ačkoli nový impuls přinesl určité zlepšení, nestačilo to a Brno nakonec prohrálo i rozhodující duel o sestup s Příbramí, kterou tehdy v tandemu s Františkem Kopáčem vedl právě David Vavruška. Wagner však neutíkal z boje a rozhodl se vést svůj tým za návratem do Gambrinus ligy. Bohužel se však špatné výsledky přenesly i do druhé ligy a když Brno prohrálo pro Wagnera rozhodující zápas se Znojmem 3:0, měl za sebou René Wagner tristní bilanci - 2 vyhrané ze 16 zápasů, přičemž mužstvo odevzdával na předposlední pozici. Vrátil se opět k juniorským týmům a jen z povzdálí tak sledoval renesanci Zbrojovky, kterou přinesla změna majitele a příchod trenéra Čuhela.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)