Pilař: Jsem takový, že bych šel i hrát, ale musím být realista

Téměř nekonečné martyrium záložníka Václava Pilaře možná spěje ke zdárnému konci. Třináct měsíců od loňského vážného zranění kolena se v úterý poprvé zapojil do tréninku se spoluhráči ve Freiburgu. Pilaře takový posun těší, ale zároveň upozorňuje i na to, že zatím není ve stoprocentním pořádku a neví, kdy si připíše premiérový start v bundeslize.

Na něj čeká od loňského srpna, kdy si v přípravném utkání reprezentace na Ukrajině přetrhl zkřížený vaz. "Už si to ani nechci vybavovat, tehdy jsem ze všeho byl hodně špatnej... Vysnil jsem si zahraniční angažmá, chtěl jsem v Německu hrát, a pak přišla taková rána. Ale musel jsem se s tím naučit bojovat," vzpomínal Pilař.

O celou minulou sezonu ve Wolfsburgu tak přišel, teď vyhlíží další šanci na hostování ve Freiburgu. "Ale teď fakt nejsem schopen říci, kdy budu schopný hrát zápasy. Budu rád, pokud to bude brzy. Ale zároveň nebudu nic uspěchávat. Musím být trpělivý, vždyť koleno doteď skoro nebylo připravené ani na plný trénink. Takže teď jsem rád i za to, že můžu jít do přípravy se spoluhráči," řekl Pilař ve Freiburgu, kde se ve čtvrtečním utkání Evropské ligy představí liberečtí fotbalisté.

"Na ten zápas jsem se těšil, ale co se dá dělat. Zatím to nejde a musím jenom fandit," pokrčil rameny drobný středopolař.

Zápas Pilař zhlédne z hlediště a bude dál doufat, že to nejhorší už má za sebou. Původně myslel, že ve Wolfsburgu stihne už některé zápasy v jarní části sezony, ale problémy s operovaným kolenem dlouho neustupovaly. "Koleno po zátěži často otékalo, občas mě to potká i teď. Budu muset zvolnit, když se problémy vrátí. Ale v poslední době se to opravdu hodně zlepšilo, což mě moc těší," líčil Pilař.

V tréninku a při individuální přípravě si hodně přidává, aby kolenu co možná nejvíce pomohl. "Hodně posiluju a jezdím na kole, abych zpevnil okolní svalstvo a koleno bylo stabilní. Je to prostě pořád o trpělivosti," pousmál se Pilař.

Úterý pro něj znamenalo velkou vzpruhu, když mu lékaři dali svolení k tréninku se spoluhráči. Byť má Pilař stále lehce omezený režim. "Dělám už v podstatě všechno, ale do nějaké kontaktní hry ještě pro jistotu nechodím," vysvětloval odchovanec Hradce Králové. Zbytečné riziko podstupovat nechce i proto, že se mu koleno občas "připomene".

"Někdy to ještě pobolívá, třeba po těžkém tréninku, ale bojuju dál. Já jsem takový, že bych snad už šel i hrát, ale musím být realista. Na zápas to teď není," uvedl Pilař, jehož už dvakrát operované levé koleno "zdobí" při přípravě tejpovací pásky.

Pilař si prý vytrpěl své i při sledování zápasů národního týmu, kterému před dvěma lety výrazně pomohl k postupu na mistrovství Evropy a na něm se blýskl i dvěma trefami. Do kvalifikace o postup na MS ale už Pilař kvůli trablům s kolenem nezasáhl a pak smutně sledoval, jak se Čechům už téměř definitivně rozplynuly šance na účast na MS v Brazílii.

"Fandil jsem do poslední chvíle, aby se to podařilo. Důležitý byl domácí zápas s Arménií, kdy se nám nepodařilo vyhrát. Už to bylo takové křečovité, ty body se asi promrhaly jinde. Pak bychom si víc věřili. Pak jsme se dostali pod velký tlak a už to bylo těžké," řekl Pilař.