Co Čapoun a spol. "neustrážili" aneb Komentátorské nesmysly

[hot]NEJHORŠÍ KOMENTÁTORSKÉ „HLÁŠKY“[/hot] „Tak určitěěě!“ „Míč je kulatý a každý zápas začíná stavem 0:0“. „Jdeme zápas od zápasu.“ „Zající se počítají až po honu.“ „Je jedno, kdo ten gól dá, hlavně, že to tam spadlo.“ „Hraju za Spartu (Plzeň, Slavii) a jsem za to rád.“ „V Evropě už není slabých soupeřů.“ „Dáme do toho všechno a uvidíme.“ „Noviny nečteme.“ „Dokázali jsme, že to, co se píše v novinách, není pravda.“ „Staráme se jen o sebe, výsledky soupeřů nesledujeme a na tabulku se nedíváme.“

Necid není Fenin, bude ale ve formě? A vstoupí Rusové dřív do Sparty, než do Slavie?

Tahle „moudra“ a klišé slýcháváme z úst hráčů a trenérů týden do týden. Je to nicneříkající hrůza a když se objeví „živel“, jako třeba Pavel Horváth, který mluví neotřele, vtipně a zajímavě, jde o balzám na duši. Ale ruku na srdce, i my, novináři, se dopouštíme spousty klišé, nesprávných vět, amerikanismů, slovakismů, germanismů a úplných nesmyslů proti duchu českého jazyka i proti selskému rozumu. Nikdo nejsme neomylný, tentokrát v tomto článku půjde o jisté „Slovo do vlastních řad“. Ovšem nejvíc jsou tyto nešvary slyšet v televizních komentářích. Vybrali jsme proto TOP 10 největších komentátorských „hrůz“, vyložených nesmyslů a nechtěných omylů. Sami už pak poznáte, který komentátor a v které televizi se jich nejčastěji dopouští.

1.

„Je to o přihrávkách, o výkonu, o soupeři, o náladě.“ - Tahle floskule patří k největším nešvarům českého jazyka obecně. Některý politik (Václav Klaus?) v touze po originalitě někdy před dvaceti lety přeložil anglické „it is about“ a použil je v češtině. I většina fotbalistů, trenérů a, bohužel, i sportovních komentátorů se od té doby mylně domnívá, že budou „za intelektuály“, když prohlásí, že je „něco o něčem“. Přitom se naopak odkopou. Jedna „intelektuálka“ se mě dokonce zeptala: „Je to o žárovce?“ Přitom šlo říci jednoduše: „Praskla nám žárovka?“

2.

„Gól Messiho, přihrávka Ribéryho, šance Baroše“. - Germanismus „jako prase“, jak by řekl premiér v demisi Jiří Rusnok. Tenhle nešvar ostatně kritizuje i známá cimrmanovská hláška z filmu „Nejistá sezona“: „Až půjdu po mostě Karla do Divadla národa na Stěnu čerta, pak uznám, že jste zvítězili, ale bude to vítězství Pyrrhy.“ Takže příště, což platí i pro redaktory tohoto serveru, už jen česky: „Messiho gól, Ribéryho přihrávka, Barošova šance.“

3.

„Brabec Tecla nakonec ustrážil.“ Jak už napsal hudebník, malíř, herec, spisovatel a velký fotbalový příznivec František Ringo Čech, „stráží se vojenský sklad v Banské Bystrici, ne útočník.“ Tenhle slovakismus vnutil českým komentátorům nejspíš kamarád Pavel Čapek, který komentoval přímé přenosy ještě v československých časech spolu s legendárním Karolem Polákem. Jenže v češtině slovo „strážiť“ neexistuje. V češtině se „nestráží“, ale jednoduše „hlídá“. Nebo „stojí na stráži“, ale to už je poněkud něco jiného.

4.

„Byla to křížná střela, přihrávka.“ Slovakismus číslo dvě, pro nějž platí to samé, co v minulém případě. Slovensky „krížna“ znamená v češtině „úhlopříčná“, chcete-li „diagonální.“

5.

„Před naší brankou to vypadalo zle, nedobře.“ Další spojení, které si v touze po originalitě vypůjčil přítel Čapek od slavného slovenského kolegy Karola Poláka. Jenže potíž je v tom, že v češtině slovo „zlý“ znamená něco jiného než ve slovenštině, kde „zlý“ je „špatný“. Jistě uznáte, že „zlý pes“ v češtině rozhodně není „špatný pes“.

6.

„Jak se vám pozdávál dnešní zápas?“ - A počtvrté Čapkův slovakismus. Přitom česky se to řekne pěkně a jednoduše: „Jak se vám líbil dnešní zápas?“

7.

„Je vidět, že si hráči šli utkání vyloženě užít.“ - Tuhle další „americkou“ hrůzu („to enjoy“) používají hlavně mladí komentátoři, kteří se poněkud mylně domnívají, že život je jeden velký úžasný („amazing“) mejdan. Ještě před pětadvaceti lety tohle spojení nikdo „neužíval“, možná proto, že si nebylo „co užívat“. Ale profesionální hráči mají hrát, pracovat, bojovat a nikoli si „užívat“ (to by mělo platit spíše v sexu). Je to ostatně i věcný nesmysl. Pokud by tomu tak bylo a některý z hráčů si místo zodpovědného výkonu na trávníku „užíval“, měl by dostat od trenéra po zápase mastnou pokutu.

8.

„Trenére, jak jste to viděl?“ - Oslovení, které v pozápasových rozhovorech používá s oblibou reportér NOVA Sportu a Fandy a oblíbený bloger hattricku.cz Petr Suchoň. Ještěže neříká „Tréňo“. Tohle je ovšem oslovení, které by měli užívat jen a pouze hráči, pokud na to jejich trenér přistoupí. Pro reportéra je „trenérem“ někdo úplně jiný než Pavel Vrba či Vítězslav Lavička, jejich nadřízený. A když už, tak: „Pane trenére!“, že.

9.a)

„Uviděl v šanci Lewandowskiho.“ - Tohoto nešvaru, totiž chybného skloňování slovanských jmen, se dopouštějí v České televizi opakovaně i nejlepší komentátoři typu Roberta Záruby či Jaromíra Bosáka. Přitom v Pravidlech českého jazyka se tomuto tématu věnuje celá kapitola. Jediné a možné je: „Uviděl v šanci Lewandowského“. Lewandowski, stejně jako Podolski, Gretzky a další, má slovanské, nikoli italské či finské, jméno! Už jsem slyšel ale ještě horší věc – skloňování „Trockije“ místo „Trockého“. A u mladých píšících novinářů často převládá neschopnost správně přepsat ze soupisky anglickou verzi ruského či ukrajinského jméno do češtiny. Čekám jen, kdy začneme psát „Brezsnyew“ a "Gorbatschow.“

b)

„Vítám ve studiu našeho experta Josefa Caplára (Csaplára).“ - Jak Caplára, když maďarská výslovnost velí číst „cs“ jako „č“? Tedy Čaplára. A je úplně jedno, jak si trenérský odborník sám sobě říká. Zpěvačka Csáková se také čte „Čáková“. Je úsměvné, jak čeští sportovní komentátoři u zahraničních kolegů usilovně zkoumají, zda se portugalsky vyslovuje správně „Ronaldo“ či „Ronaldu“ nebo „Bebeto“, či „Bebetu“, a doma přitom komolí jména českých i slovenských hráčů a trenérů. Vyslovuje se snad jméno obránce Bohemians 1905 „Martin Cseh“ „Cech“? Nikoli je to „Čech“, stejně jako má být „Csaplár“ „Čaplár“. Mimochodem, víte, že i příjmení Jozefa Chovance by se mělo správně podle slovenských pravidel vyslovovat měkce, tedy „Chovaněc“? Ostatně to českým komentátorům opakovaně vytýkal už zmíněný Karol Polák, jehož slovní obraty tak rádi v místních televizích papouškujeme.

10.

„Jak MOC vám bude Tomáš Rosický chybět?“ - Obecným nešvarem v českém jazyce jsem začali, obecným nešvarem skončíme. Opět jde o necitlivý překlad z angličtiny („How much?“). Jenže do češtiny takový obrat nepatří. Ostatně, jak se na něj dá odpovědět: „Jak moc? Málo moc!“? Stačí přece jednoduše říci: „Jak vám bude Tomáš Rosický chybět?“ Nebo: „Do jaké míry vám bude Tomáš Rosický chybět?“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

Mohlo by zajímat:

Nejlepších 7 hlášek roku 2013. Která se vám líbila nejvíce?