„Běž do pr**le, Čechu!“ vulgárně urážel gólmana fanda v Edenu!

„Běž do pr**le, Čechu!“ vulgárně urážel gólmana fanda v Edenu!

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Český reprezentační gólman Petr Čech navzdory své hrubce v závěru středečního mezistátního přátelského utkání s Norskem (2:2), která v pražském Edenu překazila trenérovi Pavlu Vrbovi vítěznou reprezentační premiéru, ochotně přispěchal k pozápasovému interview s norskou televizí. Rozdával při rozhovoru úsměvy, což nejspíš ještě víc rozzuřilo jednoho z diváků na hlavní tribuně. „Jdi do pr..le, Čechu! Jdi už do pr..ele! Na h.vno chytáš,“ křičel nespokojený fanda na brankáře, jenž byl dva dny předtím v Praze na Žofíně již posedmé slavnostně vyhlášen Fotbalistou roku. Překvapený gólman vulgární výroky zaslechl, otočil se vztyčenou rukou směrem k tribuně, ale pak rychle zmizel v útrobách stadionu. Pravdou ovšem je, že podobné „minely“ provázejí Petra Čecha v poslední době v národním dresu nezvykle často.

Sedm nezastavitelných, aneb koho byste na hřišti nechtěli potkat

„Co zápas, to chyba,“ komentoval Čechovy reprezentační výkony v internetové diskusi na idnes.cz například přísný fanoušek Miloš Honzík a připomněl tak jeho obdržené góly ze závěru zářijové kvalifikace MS 2014 ze utkání s Arménií a hlavně v Itálii, což znamenalo definitivní vyřazení Česka z účasti na MS 2014 v Brazílii. A ostatní příznivci udělili na stejném serveru Čechovi v anketním čtenářském hlasování nejhorší školní známku ze všech středečních českých reprezentantů, blížila se čtyřce.

Nejlepším českým fotbalistou je momentálně Rosický


Ostatně i proto jsem už před Vánocemi na efotbal.cz vyjádřil – hlavně vzhledem k jeho reprezentačním výkonům – podiv nad tím, že Petr Čech v prosinci vyhrál podzimní část novinářské ankety „Zlatý míč ČR 2013/2014“. Zvlášť když reprezentační kapitán Tomáš Rosický chytil v Arsenalu výbornou formu. Ostatně jak vypadá národní tým s „Rosou“, a jak bez něj, výmluvně doložil i středeční duel s Norskem, stejně jako zmíněný kvalifikační zářijový zápas MS v Itálii, z něhož musel „Rosa“ pro zranění odstoupit. V obou případech Češi přišli o poločasové vedení. „Bez Rosického je výkon nároďáku šílený,“ uřekl se expert České televize Luděk Zelenka a už to nemohl zamluvit.

I proto se rovněž i v novém čísle magazínu HATTRICK, které vyjde ve čtvrtek 13. března, pozastavuji nad pondělním Čechovým znovuzvolením „Fotbalistou roku“ v tradiční anketě FAČR. Hlasoval jsem opětovně pro Tomáše Rosického. I když v tomhle případě uznávám, že v tomto hlasování šlo o celý kalendářní rok 2013, kdy Petr Čech svými výkony přispěl k vítězství Chelsea v Evropské lize a vychytal v klubu dost cenných nul. A zářil i koncem srpna, právě v Edenu, v báječném evropském Superpoháru proti nakonec penaltově vítěznému Bayernu Mnichov. Jenže v české reprezentaci, žel, už na Čecha takové spolehnutí nebývá.

V únorovém rozhovoru s Pavlem Vrbou pro HATTRICK jsem položil novému reprezentačnímu trenérovi otázku, zda má připravenou variantu bez Čecha, kdyby se třeba reprezentační gólman zranil nebo přišel v klubu o místo v základní sestavě. Nový kouč přisvědčil, že chce být na takovou možnost připraven a že hodlá vyzkoušet všechny české kvalitní gólmany, kteří připadají v úvahu.

Jenže při své premiéře to neudělal a nechal hrát Čecha jako jednoho z pěti hráčů celý zápas. Kromě náhradního brankáře Vaclíka se jinak na trávník v Edenu dostalo všech sedmnáct k utkání nominovaných fotbalistů. Ironií osudu je, že kdyby Vrba poslal na druhou půli i Vaclíka, asi by nový trenér oslavil své premiérové reprezentační vítězství…

Přáteláky s „hokejovým“ střídáním ničí fotbal i diváky


Stejně to nechápu. Zápas s Norskem připravilo vedení FAČR do Edenu skvěle. Téměř vyprodaný stadion, výborně mediálně vyburcovaná atmosféra jako by šlo o klíčový postupový zápas na MS, vynikající atmosféra a choreo v hledišti, jedna mexická vlna za druhou. Všude, kam jste se podívali, plakáty a billboardy s novým trenérem Pavlem Vrbou.

„Dobrý start je velmi důležitý,“ zdůrazňoval Vrba v titulku svého předzápasového interview v oficiálním bulletinu FAČR vydaném k utkání s Norskem.

První poločas sice s chybami, ale s vedením 2:1. A ve druhé půli? Čtyři hráči z placu už po pauze, další dva v průběhu druhého dějství. Celkem šest nových mužů v poli (Norů pět). Výsledek? Neurovnaná hra bez kloudné přihrávky, absence jakékoliv kreativity zcela bez šancí.

Dobře, všichni, co byli uvedení v zápise, si zahráli, ale přinášejí takovéhle zápasy vůbec někomu něco? Co z nich trenér asi tak pozná? A hlavně, co tyhle duely dávají divákovi, pro kterého se snad fotbal hraje? Ten si zaplatil za prvotřídní podívanou a ne za nějaký poločasový trénink se všemi náhradníky.

Už před jedenácti lety, v březnu 2003, tuhle praxi ostře kritizoval předseda FIFA Sepp Blatter. Reagoval tehdy mimo jiné na čin bývalého trenéra Anglie Svena-Görana Erikssona, který v utkání proti Austrálii poslal na hřiště v obou poločasech dvě různé jedenáctky. Blatter takový přístup k přátelským zápasům považuje za výsměch. „To už je lepší, když nehrajete vůbec,“ prohlásil tenkrát šéf FIFA v rozhovoru pro BBC. „Je to záležitost, kterou předložím mezinárodní komisi pro změny pravidel. Takové chování totiž není férové nejen vůči soupeři, ale především vůči veřejnosti,“ dodal.

Jenže jaká zůstala navzdory Blatterově iniciativě obvyklá praxe? Trenéři národních mužstev se stále většinou dohadnou na libovolném počtu střídajících hráčů. A divák trpí. Naštěstí alespoň kvůli tlaku klubů z důvodu nabité termínové listiny tyto divácky znehodnocené přátelské duely z kalendáře postupně ubývají a mizí.

Courtois může v létě Čecha v Chelsea ohrozit


Vraťme se v závěru k tomu, čím jsme začali. Tedy k incidentu s divákem, který až nechutně spílal Petru Čechovi kvůli jeho hloupé chybě, jež v závěru utkání s Norskem připravila české fotbalisty o výhru na startu tolik proklamované „nové reprezentační éry“.

„Určitě šlo o střelu, kterou by měl Petr chytat, on to ví moc dobře. Lepší je, když se to stane teď, než aby se mu něco podobného přihodilo proti Nizozemsku,“ poměřoval váhu přípravného zápasu se zářijovým vstupem do kvůli těžkému losu až nečekaně obtížné kvalifikace ME 2016 kapitán Tomáš Rosický.

Podobně se k tomu ovšem, až s překvapivě velkým nadhledem, postavil Petr Čech. „Dalo se to chytit a chytit jsem to měl. Bohužel jsem to ale nechytil, to se někdy stane. Udělal jsem technickou chybu, která vyústila v to, že balon vlétl do sítě. Dál bych se v tom nebabral, musíme jet dál,“ řekl Čech.

„Trochu víc pokory, aspoň trochu pokory,“ dodal by možná v téhle chvíli ivánkovský odposlechnutý klasik. „Jak – víc bych se v tom nebabral? Kam a s kým - musíme jet dál?“ napadají mě nepříjemné otázky. Pokud by dostával Petr Čech podobné branky jako v národním týmu častěji i v Chelsea, ztratil by s ním trpělivost i jeho londýnský ochránce trenér José Mourniho. Zvlášť, když dobře ví, jak mu „čape“ na hostování v Atlétiku Madrid kmenový hráč FC Chelsea, velký brankářský talent belgického fotbalu Thibault Courtois, který se má v létě do Londýna vrátit.

Courtoisův otec totiž koncem února prozradil, že je naplánována schůzka s vedením Chelsea a Josém Mourinhem, kde by se mělo rozhodnout o další budoucnosti mladého gólmana. Sám Courtois prohlásil, že se do Chelsea vrátí jen jako brankářská jednička. A Mourinho je připraven dát mu v příští sezoně šanci.

„Nemyslím si, že Courtois půjde na další hostování, zřejmě se vrátí na Stamford Bridge. Nepochybujeme o tom, že ho udržíme, má u nás ještě dvouletou smlouvu. Žádnému hráči nepotřebuju dávat nějaké záruky. Chelsea má Čecha, Courtoise a Schwarzera, máme tak perfektní brankářské složení,“ prohlásil diplomaticky Mourinho, ovšem mezi řádky leccos naznačil.

Pro Petra Čecha by proto za dané situace bylo možná vhodnější brát své chyby vážně a s respektem, než je zlehčovat slovy, že se „v tom netřeba babrat a že se jede dál“. Ale je to jeho boj a volba. Stejně jako je to boj a volba trenéra Pavla Vrby.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

VIDEO: ČECHOVY „ REPREMINELY“


ME 2008 ve Švýcarsku, v Ženevě: Turecko – Česko 3:2 (15. 6. 2008)

Záznam druhého, vyrovnávacího tureckého na 2:2 (v záznamovém čase 1:55 min), právě tento gólmanův kiks připravil Čechy, kteří nad Turky vedli už 2:0, o postup do čtvrtfinále. „Já v té brance nestál,“ odpovídal na novinářskou kritiku reprezentační manažer Vlastimil Košťál.


Mezistátní přátelské utkání v Pule: Chorvatsko – Česko 4:2 (9. 2. 2011)


Čtvrtý velmi kuriózní gól v nepovedeném přáteláku padl do prázdné branky při Čechově riskantním vyběhnutí a pozdější „vzorné přátelské výpomoci“ Jana Poláka.


Generálka na ME 2012 v Praze na Letné: Česko – Maďarsko 1:2 (1. 6. 2012)

Maďar Dzsudzsák při prvním gólu nachytal Čecha při volném přímém kopu podobně jako přes osmi lety Thierry Henry v Premier League.


ME 2012 v Polsku, ve Vratislavi: Řecko – Česko 1:2 (12. 6. 2012)

Tahle známá brankářova hrubka za stavu 2:0 naštěstí Čechy o postup do čtvrtfinále nakonec nepřipravila, ale mohla na to opět zadělat.


Kvalifikace MS 2014 v Praze - Edenu: Česko – Arménie 1:2 (6. 9. 2013)

Velmi povedená arménská střela při prvním gólu, ovšem z hlediska velmi přísných kritérii kladených na jednoho z nejlepšího světových gólmanů přece jen z dosti veliké dálky, citelně narušila české taktické plány v utkání a předznamenala šokující porážku.


Kvalifikace MS 2014 v Turíně: Itálie – Česko 2:1 (10. 9. 2013)

Italský gól na 1:1 při Čechově hrubce po rohovém kopu na novém stadionu Juventusu pod Alpami definitivně vyřadil Bílkův tým z účasti na MS v Brazílii 2014.


Mezistátní přátelské utkání v Praze – Edenu: Česko – Norsko 2:2 (5. 3. 2014)

Čechovo zaváhání při norské střele z velké dálky v závěru posledního utkání překazilo trenérovi Pavlu Vrbovi vítěznou reprezentační premiéru.


PŘÍDAVEK Z PREMIER LEAGUE


Premier League, ročník 2004/2005: FC Arsenal – FC Chelsea 2:2 (12. 12. 2004)

Čechovo známé, poněkud naivní, zaváhání při Henryho lišáckém trestném kopu obletělo celý svět.


PŘÍDAVEK Z GAMBRINUS LIGY


Gambrinus liga, ročník 2001/2002: Bohemians Praha – Sparta Praha 2:1 (17. 11. 2001)

Čechova velechyba po slaboučké Meleckého střele, v čase záznamu 0:29 hodně nepovedeně přerušila brankářův ligový rekord v držení čistého konta – 902 minut. Stalo se v éře první Hřebíkovy sparťanské mise.