Která prapodivná rozestavení slavila v historii překvapivý úspěch?

Formace a určení taktiky je mnohdy v tomto sportu rozhodující. Nastolení rovnováhy mezi útokem a obranou je nástrojem budování úspěšného týmu. Drtivá většina stratégů je obvykle dosti opatrná v revolučních myšlenkách a praktikují zaběhlá rozestavení. Najdou se však také jména jako Brendan Rodgers nebo Louis van Gaal, kteří se trochu vymykají pravidlům. Moderní hra sází na netradiční pojetí, proto se podívejme na sedm taktických revolt, které podle webu Sportskeeda překvapily celý svět.

Evropská Zlatá kopačka: Lacazette i před Costou a Neymarem

Ajax (1994/95): 3-3-1-3

Louis van Gaal zvolil s Ajaxem netradiční rozestavení, se kterým však v roce 1995 slavil výhru v Lize mistrů. V nejvyšší nizozemské soutěži zůstal tým plný pozdějších hvězd neporažen a budil dojem nezničitelného soupeře. Tváře jako Frank de Beor, Danny Blind, Michael Reiziger, Edgar Davids, Clarence Seedorf nebo Patrick Kluivert nebylo snadné obelstít.

[break]
Kouč West Hamu: Žádný trenér v anglické lize není lepší než já

Austrálie (2006): 3-6-1

I další Holanďan se nesnažil jít v zaběhlých stopách, když v roce 2006 vedl Austrálii na světovém šampionátu. Guus Hiddink využil šesti hráčů ve středu pole rozmístěných ve dvojicích na třech místech. Usnadnil tak taktickou plynulost, která vyhovovala obrané i útočné fázi. Do čela pak postavil osamoceného útočníka Marka Viduka, který byl podporován především Cahillem, Kewellem a Culinou.

[break]
Anglie jim nebyla zemí zaslíbenou, a tak se proslavili jinde...

Barcelona (2009/10): 4-2-4

Pep Guardiola je trenérská modla, kterou obdivují i jeho největší odpůrci. Bývalý kapitán Barcelony se prosadil na Camp Nou i jako trenér. Přestože často používal konvenční rozestavení 4-3-3, občas se odklonil ke strategii 4-2-4. Někdo se možná obával nedostatku rovnováhy v záložních řadách, jenže s takovými hvězdami jako Henry, Messi či Rodríguez to neslo ovoce v podobě ligového titulu a úspěchu v Lize mistrů.

[break]
Kdo nahradí na Old Trafford Di Maríu?

Španělsko (2012): 4-6-0

Vincente del Bosque vyhrál v roce 2012 ME a navázal tak na úspěch ze světového šampionátu v JAR v roce 2010. Bravurní stratég soustředil všechnu svou sílu do obrany a zálohy, kde Cesc Fábregas vystupoval v roli falešného záložníka. Španělé byli tehdy na vrcholu a jejich zkušenosti z Barcelony a Realu Madrid se přetavily v národní úspěchy.

[break]
Koho se Chelsea perfektně zbavila?

Bayern Mnichov (2013/14)

Guardiola udeřil podruhé. U bavorského velkoklubu převzal velice úspěšné otěže a tým plný hvězd, který získal nakonec i triumf na světovém šampionátu v Brazílii. Jeho předchůdce Jupp Heynckes zanechal v Allianz Areně výrazný rukopis, který se snaží tento španělský kouč přepsat podle sebe. Dopomoci by mu k němu mělo rozestavení 3-4-3. V minulé sezóně to vyšlo, neboť na konci vyhrál Bayern Bundesligu o 19 bodů před druhým Dortmundem.

[break]
Nejlepší hráči, kteří skórovali do sítě svých bývalých klubů

Chile (2010): 3-3-1-3

Další zajímavou taktickou novinku prezentovalo na světovém šampionátu v JAR roku 2010 jihoamerické Chile. Kouč Marcelo Bielsa tento národní výběr obrovsky pozvedl, neboť pod jeho vedením dosahovalo historických úspěchů. Jeho myšlenkou bylo vtisknout hráčům vytaženou hru s vysokou agresivitou a touhou hrát. Na MS tehdy Chilané ztroskotali v osmifinále na Brazílii.

[break]
Kteří hráči rezervy Borussie pasují do koncepce Kloppa?

Francie (1984): 4-2-2-2

Legendární modrý čtverec byl široce uznáván veřejností jako jeden z největších záložních momentů fotbalové historie. Kouč Michel Hidalgo vybudoval kreativní střed díky souhře Tigana, Giresse, Fernandéze a hvězdného Michela Platiniho. Francie na domácí půdě slavila zisk titulu ME.

Hvězdní hráči, kteří během své kariéry neobdrželi červenou kartu