Největší zrady: Hrát proti deseti a vést 2:0 aneb Limberský omylem kapitánem

Největší zrady: Hrát proti deseti a vést 2:0 aneb Limberský omylem kapitánem

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Legendární mužové pražských Bohemians ve zlaté éře vršovických klokanů v osmdesátých letech minulého století - trenér Tomáš Pospíchal a sekretář Zdeněk Svoboda – s oblibou říkali, že „fotbal nemá logiku“. Někdy ano, někdy ne, ovšem na tolik nelogických a pitomých výroků, které jsme museli poslouchat v posledních dnech, v jiných odvětvích lidského života nenarazíte. Spíš si to vypadá, že si někteří tuzemští fotbaloví představitelé myslí, že kolem nich žijí sami blbci.

Sparta vypadala v Plzni jako Dukla. S venkovními dresy se to přehání

Hlavně se to týká výroků kolem (ex)kapitána Viktorie Plzeň Davida Limberského a „důvodů“ nedělní porážky pražské Sparty ve Štruncových sadech (1:2). Limberský, jemuž plzeňský klub za jeho zářijovou bouračku v opilosti kapitánskou pásku v rámci trestu odebral, se prý v nedělním duelu s Letenskými stal po Procházkově vyloučení znovu kapitánem pouze omylem!

„David byl kapitánem provizorně na základě okolností a hektické situace na hřišti. Jednalo se o reakci hráčů, do které klub v probíhajícím duelu neměl možnost zasahovat. Opatření, která klub směrem k Davidovi přijal, nadále platí,“ sdělil deníku Blesk mluvčí Viktorie Plzeň Pavel Pillár. V dalším zápase, který Václav Procházka kvůli trestu vynechá, by prý měl vykonávat kapitánskou funkci brankář Matúš Kozáčik.

Ten byl ostatně jako náhradní kapitán určen nejspíš i v neděli, jenže plzeňští hráči, konkrétně Procházka, rozhodli jinak. „Nová doba,“ řekl by asi vyhozený číšník z filmu „Kurvahošigutentág“.

A proč Limberský nepředal kapitánskou pásku vzápětí o pauze v kabině Kozáčikovi, tam na to bylo čtvrthodina času? Já vím, fotbal nemá logiku.

Hrával jsem basketbal, kde se také často mění kapitáni na hřišti, a vždy bylo jasné, kdo tomu právě velí. A určoval to trenér, hráči se museli podřídit – hektika nehektika, tohle jsou kecy v kleci.

Kdo tomu ale vůbec v Plzni velí? Trenér Karel Krejčí na jednu stranu prohlásí, že výhra Plzeňských hloupě vyloučeného kapitána Procházku od pokuty nezachrání, ale zároveň dodá: „Kdybychom prohráli, pocítil by to víc.“

Co je zase tohle za logiku? Copak Procházka měl nějakou zásluhu na tom, že Plzeňští i v deseti zoufalou Spartu v neděli přejeli a porazili ji 2:1?

Možná to vzal Krejčí tak, že kdyby Procházka nedostal červenou, nemohl by místo něj nastoupit Baránek, jenž vstřelil důležitou první branku. Takže vlastně Václav Procházka pomohl k Plzni svou nedisciplinovaností k výhře a navíc ukázal koučovi, kdo má příště nastoupit v základní sestavě – nikoli on, ale Baránek. Za to ovšem logicky měl dostat odměnu, nikoli (menší) pokutu.

Aby nám to otrávili, nedali ani penaltu…


Ovšem sparťanské výroky také stojí za to. Jak už napsal v deníku Sport zástupce šéfredaktora časopisu Týden Petr Kolář, když komentoval výroky trenéra Letesnských Zdeňka Ščasného a spol.:

„Vyloučení nám paradoxně uškodilo, protože si hráči najednou uvědomili povinnost výhry.“ To je tedy fakt zrada.

Nebo: „V takovém zápase do toho musíte dát něco navíc, ale my jsme ani neběhali.“

„Řekněme si otevřeně, že vyloučení soupeře je pěkné svinstvo. A to ještě ti plzeňští parchanti nedali penaltu, aby nám to ještě víc otrávili. Co pak s duelem, když dokonce začnete cítit povinnost vyhrát? Přece nebudete běhat. Je totiž logické, že při šlágru podzimu si na just řeknete: Hele, zrovna dneska běhat nebudeme,“ napsal Petr Kolář ve Sportu.

Na tohle téma se nechal ve stejném deníku slyšet i internacionál Ladislav Vízek: „Řeči o tom, jak nám vyloučení soupeře ublížilo, slýchávám pořád a štvou mě. Tak měl Ščasný zareagovat a jednoho svého hráče dát také dolů, aby se to vyrovnalo a sparťané nebyli zaskočení,“ napsal Vízek.

Být Ščasným, stáhnu o půli z place hned dva hráče

Já být Ščasným, tak bych stáhnul z placu rovnou dva hráče, nastoupil bych do druhé půle jen o devíti, čímž bych Plzeň, která se připravovala na hru v oslabení a musela by místo toho nečekaně do přesilovky, totálně zaskočil a šokoval. Takhle se má chovat pravý kouč!

Věty o tom, že „nám přesilovka ublížila,“ překoná jen tzv. Csaplárova věta, že „nejhorší ve fotbale je vést 2:0“. Já vím, že tím upovídaný trenér chtěl národu „odborně“ sdělit, že v takových případech si hráči na trávníku myslí, že už mají výhru v kapse, poleví a mohou o to vítězství ještě přijít. Ale stejně je to, myslím, lepší, než když 0:2 prohráváte. Nebo, ne? Fotbal přece nemá logiku.

Takže jinak: Nejlepší je dostat do 10. minuty dva góly a pak si ještě nechat vyloučit svého kapitána. To musí soupeři tak uškodit, že do pauzy rázem povedete 4:2. Ale pak pozor, protože vést 4:2, to musí být stejná hrůza jako vést 2:0.

Někdy bych rád věděl, co je to za „matroš“, kterým se někteří lidé z fotbalu před svými výroky dopují.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu Hattrick