Zruší Vrba své neregistrované partnerství s Limberským?

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Přiznám se, že jsem s tímhle komentářem vyčkal až do svého návratu z Toulouse. Až vychladnou emoce. A musím říci, že jsem byl vcelku příjemně překvapen některými konstruktivně kritickými reakcemi expertů (Martin Hašek, Ladislav Vízek) na pondělní porážku se Španělskem (0:1) v českém úvodu EURO 2016. Ano, Češi byli v boji s obhájci evropského titulu kousek od senzačního bodu, ovšem nebylo to tři či dokonce jen dvě minutky, jak napsala některá média a jak tvrdil trenér Pavel Vrba, ale šest nebo spíše sedm minut.

Jsi nový? Vyber si svůj bonus a vsaď si na EURO

Při Piquého gólové hlavičce běžela teprve 87. minuta a polský sudí pak nastavoval tři minuty. Takže zase tak blízko to nebylo. A hlavně ten gól padl po chybném Vrbově střídání vysokého Necida menším Lafatou, jenž hlavičkujícího španělského beka vůbec nepokryl. Takže se basketbalovou terminologií dá říci, že utkání bylo prokoučované. Nebojme se toho slova, jen při jasném pojmenovávání věcí a problémů se mohou Češi v příštím průběhu EURO 2016 kvalitativně posunout. Ona už základní sestava byla zralá na kritiku, potvrdilo se, že Limberský na levé straně obrany zjevně nestačí a bylo jen shodou náhod, že španělská branka nepřišla dřív a z jeho strany.

Je ale čas na nápravu. Např. pokud trenér Vrba dá na kritiky a ukončí během ME své neregistrované partnerství se svým oblíbeným hráčem z plzeňských dob, jeden bolavý bod sestavy českého týmu se celkem rychle vyřeší. Na levé straně obrany totiž může hrát jak Gebre Sellasie, tak anglickými bitvami ošlehaný Pudil.

Jsem rád, že si i trenér a bývalý český reprezentant Martin Hašek všiml skutečnosti, že Limberský vypadá jaksi „najedeně“. Psal jsem o tom už na začátku jara, v době, kdy většina médií tvrdila, že David Limebrský patří mezi neochvějné stálice národního celku.

Samotný hráč tvrdí, že váží pořád stejně. Budiž, ale připomíná mi teď spíš ragbistu. Jednoduše řečeno, co stačí na domácí ligu, na zahraniční fotbal mít nemusí. S čímž bez udání konkrétních jmen v pondělí v Toulouse souhlasil i Pavel Vrba. Takže naděje na změnu v sestavě tu je.

Trenérovy ochrany směrem k Limberskému už ostatně bylo dost. Nedůstojné trucování na říjnové tiskové konferenci po hráčově řidičském průšvihu, další šprajc vůči předsedovi FAČR Peltovi i veřejnosti, když pak kouč Davida Limberského ve vší tichosti zařadil alespoň mezi náhradníky.

Velká omluva Petru Čechovi

Když je řeč o změnách v sestavě, musím se předně velice omluvit brankáři Petru Čechovi. Po jeho ne zrovna jistých výkonech v přípravě i v minulých zápasech v dresu národního týmu jsem psal o tom, že bych raději v reprezentační brance viděl Tomáše Vaclíka. Proti Španělsku ovšem Čech dokázal, že stále chytat umí a že se dovede připravit na velký zápas. Zabránil dvěma až třem gólům, prokázal svou hlavní přednost – vynikající reflex.

Rozhodující gól však přišel, jak to v Čechově případě často bývá, po centru před branku, ze vzduchu. Tady je však nutno konstatovat, že s tím měli gólmanovi pomoci jiní. Především náhradní útočník Lafata, jenž se ke „svému“ Piquému, jehož měl střežit, vůbec nedostal.

Proč nebyl na trávníku hlavičkář Škoda?

A tady se dostáváme k jádru pudla. Nikdo vedle mě v hledišti Městského stadionu v Toulouse z českých příznivců ještě za stavu 0:0 nechápal, proč místo Necida přichází na hřiště Lafata. Proč ne vysoký hlavičkář Škoda, který je navíc mnohem lepší do brejku?

Milan Škoda přece hrál v lize celou sezonu - a velmi úspěšně! - stopera. A to za trenéra Miroslava Koubka, mimochodem kouče, který podobně jako Vrba získal s Viktorií Plzeň mistrovský titul. Jsem přesvědčen o tom, že Škodu by Piqué jen tak nepřehlavičkoval. Ten by si ho našel.

A ještě jedna věc ke Škodovi. Podle mého názoru měl být při stanovené obranné taktice - na brejky – na hřišti od samého začátku. Takhle Vrba sám svůj taktický záměr popřel a pohřbil. Když chci hrát na brejky, musím mít v sestavě brejkového útočníka. A těmi se vší úctou Necid ani Lafata nejsou. Je jím však Milan Škoda.

Není tak úplně pravda, jak tvrdí některá média, že vyřazením Vydry Vrba o brejkaře přišel. Zapomínají na to, že v sezoně 2014/2015, kdy se stal Milan Škoda nejlepším ligovým hráčem a kdy dal za Slavii devatenáct branek, hrával trenér červenobílých Miroslav Beránek z podobných důvodů jako v pondělí proti Španělům Vrba rovněž na brejky, stylem „dejte pas Škodovi a on s tím už nějak poradí.“ Byla to sice jen Synot liga, ale Škoda si s tím často i coby brejkový hráč skutečně poradil.

Nikoli za zásluhy, ale podle formy

No nic, jak už bylo řečeno, stále je čas na změnu a přiznejme si, že s bodovým ziskem z úvodního utkání se Španělskem téměř nikdo ve svých postupových plánech nepočítal. V těch se spíš kalkulovalo s bodem z pátečního duelu s Chorvatskem a s výhrou z posledního úterního utkání s Tureckem.

K tomu ale lze dospět jen s mnohem větší aktivitou, než byla ta pondělní. Přiznám se, stejně jako to ve svém komentáři pro deník Sport udělal internacionál Ladislav Vízek, že kdyby Češi bezbrankovou remízu tím svým „prešovským betonem“ ještě šest sedm minut udrželi, některé z kritických připomínek bych nejspíš také spolkl. Ovšem nebylo by to dobře.

Ano, na EURO 2016 lze ještě uspět. Ovšem jen, když budou nastupovat hráči podle momentální formy či stanovené taktiky (např. Skalák) a nikoli za zásluhy (viz Limberský). Systém „za zásluhy“ reprezentačnímu trenérovi (Venglošovi) ztroskotal už na MS 1982 ve Španělsku.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK