Na Slavii nejvíc vydělal Šimáně. Kam jdou peníze v českém fotbale?

[hot]PÁTEČNÍ PRŮNIKOVKA ZDEŇKA KUDELY[/hot] Měl jsem možnost prohlédnout si v úterý, asi hodinu před kolaudací, nové rehabilitační zázemí plzeňského stadionu, kde hraje svoje domácí utkání Viktoria Plzeň. A nejenom to. Generální manažer klubu, Adolf Šádek, mě provedl kancelářemi svítícími novotou, posilovnami, kabinami, zkrátka vším, co má západočeský celek ve Štruncových sadech k dispozici. A zíral jsem, protože v českých podmínkách jsem se s ničím podobným, rovnajícím se plzeňské kvalitě, nesetkal.

Na Spartě nedávno snížili kapacitu hlavní tribuny přibližně o nějakých 800 míst, protože vystavěli nové VIP boxy pro sponzory. Taky investice do stadionu. Ale třeba posilovna,tedy zázemí pro hráče?V tom se od doby, kdy vládl na Letné ještě Petr Mach, většinou až tak moc nezměnilo. Zcela jistě namítnete, že: v Plzni je majitelem stadionu město a že se tam rozhazují obecní peníze. Stadion Sparty patří Spartě, tedy panu Křetínskému a toho už sám chod klubu stojí obrovské peníze. Jeho vlastní peníze.

Komu patří Eden Arena?

A co stadion pražské Slavie, komu ten vlastně patří? Na papíru „akciovce“ Eden Arena. Drží ale akcie advokát Slavíček, nebo Karel Pražák? Nechme raději tento problém koňům pro jejich větší hlavu a raději zpět k fotbalovým problémům.

Dnes už jsou devětadevadesát iprocentním vlastníkem slávistického klubu Číňané, přesněji investiční společnost CEFC. Přestože firma Eden Arena zrekonstruovala šatny pro domácí, tedy pro červenobílý tým, další investice do stadionu prý už neplánuje. Ba naopak, pro novou sezonu by údajně chtěla několikanásobně navýšit Slavii částky za pronájem. Tyhle čínské peníze by pak ale ve fotbale určitě neskončily.

A koupí Eden, jak prohlašuje Jaroslav Tvrdík, CEFC za miliardu a „něco“, nebo nekoupí? Prohlášení někdy bývají jedna věc a realita věc druhá. Pokud by se ukázala jako pravdivá tvrzení některých „hlasů z Edenu“, že statici nedoporučují další zátěž stávajících nosných a opěrných zdí a pilířů stavby, tedy rozšíření kapacity stadionu,těžko by se asi Číňané do koupi takového stadionu hrnuli.I když architekt a tvůrce nového Edenu Martin Kotík na druhou stranu před nedávnem rozšíření kapacity stadionu připustil. Nechme se překvapit.

Miliony za Van Kessela působí českým klubům škodu

Když si přeložím po svém informace o investici CEFC do Slavie, vyjde mi, že vynikající obchod udělal hlavně Jiří Šimáně, předchozí majitel Slavie. Protože skvěle prodal Číňanům dost vysoké procento akcií, které mu po Aleši Řebíčkovi vlastně spadlo do klína. Další desítky milionů spolkly „pořebíčkovské“ a další dluhy.

Jo, a těch cca 37 milionů korun do Trenčín aza Van Kessela napáchalo českému fotbalu na Slovensku pěkné škody. Protože tyhle peníze neúměrně zvedly prodejní ceny slovenských hráčů do českých klubů. Už dnes, před blížícím se zimním přestupovým oknem, to několik českých ligových klubů zažívá na vlastní kůži… Takže čínské peníze se v českém fotbale zatím projevují hlavně ve mzdách hráčů, trenérů a funkcionářů červenobílých.A také v několika českých klubech za přestupy hráčů.

Sigma Olomouc dluží svému majiteli desítky milionů

Teď mě tak napadá, kde by asi dnes byla Viktoria Plzeň, kdyby ji opravdu před šesti lety prodal tehdejší majitel Kříž, ještě před svým zmizením,katarským šejkům, jak všude prohlašoval. Byly toho tenkrát plné novin. Myslím, že se shodneme na tom, že by se Viktoria stále ještě plácala někde na rozhraní mezi první a druhou ligou.

Investice do českého fotbalu nejsou pro solidní zahraniční investory příliš zajímavé. Nejsme a nebudeme fotbalovou Itálií, Anglií či Francií. A jen čas ukáže, jak to se Slavií zamýšlejí Číňané z CEFC.

Čeští majitelé fotbalových klubů a čeští investoři nejsou žádnými donátory, natož filantropy. Naprostá většina z nich své kluby subvencuje nebo subvencovala formou půjček. A podívejte, jak v současnosti dopadla Sigma Olomouc. Klub svému majiteli dluží částku v desítkách milionů.

Dojemná vzpomínka na Evžena Hadamczika

Když už je řeč o penězích v českém fotbale, tak raději něco příjemnějšího a povzbudivějšího. Ve středu jsem sledoval televizní druholigové utkání ostravského Baníku právě se zmíněnou olomouckou Sigmou.A největší dojem z utkání na mě zanechalo vzpomínkové choreo výborných ostravských fanoušků.

Připomenuli v přímém přenosu velkého trenéra a člověka - Evžena Hadamczika, který toho, do svého tragického skonu, pro jejich „Baníček“, a vůbec celý československý fotbal, tolik vykonal.

Já jej mám uloženého v paměti jako progresivního trenéra, který u nás jako první prosadil pro své hráče opakované stoprocentní navyšování prémií za vítězství.A že to bylo tenkrát obrovské novum. Měl to vymyšleno takto: za vítězství měli tehdy hráči Baníku k základní odměně, tuším, 250 korun československých. Za následné vítězství 500 korun, za další v řadě 1000 korun atd. Když však mistrák prohráli, šli zase na základ. Asi si dovedete představit, jak hráči byli ze svého trenéra nadšení.

Co na tom, že to platily státní doly?Pan Hadamczik to uměl zdůvodnit i tehdejšímu ostravskému krajskému tajemníkovi KSČ Mamulovi, že když budou jeho hráči vyhrávat, budou zase Mamulovi horníci lépe a radostněji v tom černém podzemí těžit uhlí.
Ale to je dnes už opravdová - nejen fotbalová - historie.