Zuřící býk Haaland - Teenager za 100 mega

Zuřící býk Haaland - Teenager za 100 mega

Sestřihy náctiletých talentů, o nichž mluví celý svět, jsou pokaždé stejné: jemná technika, rychlé nohy a krásné kličky přes tři hráče kousek za půlkou. Do finální fáze se ale jejich akce dostanou jen málokdy, protože gólů mezi dospělými mají méně než kolíků na kopačce. Ale pak přijde Erling Håland, devatenáctiletý Nor, který kličky „zásadně“ nedělá, gólů už nastřílel padesát a jeho agent žádná videa točit nemusí.

Ve frontě na něj už stojí například Real Madrid, Manchester United, Arsenal nebo Bayern Mnichov, ale konkrétní nabídka na 194 centimetrů vysoký gólostroj do salcburských kanceláří zatím nepřišla. Vedení klubu už ale s vědomím obrovského zájmu o svůj klenot vypsalo minimální částku, za kterou by jej do vysněné Anglie nebo kamkoli jinam pustilo – sto milionů eur. Z Hålanda by se tak stal čtvrtý nejdražší teenager a jeden z deseti nejdražších fotbalistů historie.

Přitom dva největší obchody, které se dosud v rakouském fotbale uskutečnily, byly přestupy Nabyho Keity a Sadia Maného do Lipska, respektive do Southamptonu. Za oba fotbalisty, kteří dnes září v dresu Liverpoolu, inkasoval Salcburk dohromady třiapadesát milionů eur – tedy polovinu toho, co nyní chce za Hålanda.

KDE SE VZAL?

Erling se narodil v létě roku 2000 v Leedsu. Jeho otec Alf-Inge odtud právě přestupoval do Manchesteru City, kde mu ale po necelém roce ukončil kariéru kriminálním zákrokem Roy Keane. Håland senior se sice po operaci a následné rehabilitaci ještě pokoušel vrátit na hřiště, ale už nikdy neodehrál celý zápas a v roce 2003 s profesionálním fotbalem skončil. Ale jeho synovi jako by se dravý styl anglických útočníků propsal do DNA.

Po návratu do Norska tak mohl mladý Erling naklusat do stejné akademie, ze které vzešel jeho, dnes už méně slavný otec, a už od patnácti let zde nastupovat za rezervu. Vytáhlá postava kombinovaná s obdivuhodnou dynamikou ho odmalička předurčovala k přeskakování svých věkových kategorií, a když do tohoto balíčku později přidal také nevídanou vyspělost v zakončení, bylo jasné, že z Hålanda juniora roste velký fotbalista. Něco jako Ibra. „Mám hodně vzorů, ale Zlatan je z nich jasně největší. Kdo jiný by ho měl následovat než další Skandinávec,“ přeje si Erling, jenž ve své první sezoně za rezervu Bryne FK nasázel neuvěřitelných osmnáct branek v pouhých čtrnácti zápasech. A v patnácti letech!

V Česku by se takový talent pravděpodobně nechal raději zrát v dorostu, aby se „neuvařil“, a jednou týdně by s doprovodem svého agenta mohl od střídaček sledovat tréninky „áčka“. Ale v Norsku na to šli jinak. Už v patnácti Erling debutoval za první tým, naskočil celkem do šestnácti zápasů druhé norské ligy, průměrně na dvacet pět minut, a absolvoval stáž v bundesligovém Hoffenheimu.

Přestože soutěžní gól si za 422 „podzimních“ minut nepřipsal, stačilo to k tomu, aby jej v létě oslovilo prvoligové Molde, které tehdy trénoval Erlingův možná osudový kouč Ole Gunnar Solskjaer. Přestup se ale uskutečnil až v zimě, kdy už Ole seděl na lavičce Manchesteru United – mančaftu, který Erligův otec nemůže ani cítit.

V Molde se Erling střelecky prosadil hned při svém debutu v poháru a krátce nato i při debutu v lize, když v 71. minutě vběhl na hřiště, v 72. vyfasoval žlutou kartu a v 77. rozhodl zápas. Prostě borec, kterého si dobře zapamatujete. V první sezoně tímto způsobem naskočil celkem do čtrnácti zápasů, připsal si v nich dvě branky a jednu asistenci, ale především ukázal obrovský potenciál.

RED BULL DÁVÁ KŘÍDLA

V následujícím ročníku už proto dostával šanci mnohem častěji. V průměru odehrál v lize něco přes šedesát minut za zápas, v pětadvaceti takových představeních nastřílel dvanáct gólů a další čtyři připravil svým spoluhráčům. Nejvíce ale zazářil v kvalifikaci o Evropskou ligu, kde v pěti zápasech zaznamenal čtyři branky a jednu asistenci. V sedmnácti letech se tak stal nejlepším střelcem svého týmu a od Nového roku (2019) také hráčem Red Bullu Salcburk, o jehož práci s mládeží se v Evropě vyprávějí legendy.

V jeho akademii, kterou v roce 2014 postavil za půl druhé miliardy korun, už dal totiž Red Bull křídla například Sadiu Manému a Nabymu Keitovi, kteří s nimi doletěli až do anglické Premier League či pro vítězství v Lize mistrů, nebo Bernardovi z Brightonu, Oberlinovi z Basileje a mnoha dalším, (zatím) méně známým „chlapcům“, kteří momentálně poletují především v německé bundeslize. A brzy je jistě budou následovat další. „Akademie Red Bullu je opravdu impozantní. Troufám si tvrdit, že lepší na světě neexistuje,“ říká třeba odchovanec brněnské Zbrojovky Filip Smrčka, jenž v ní strávil jednu celou sezonu.

V lednu 2019 poslal Salcburk za Hålanda do Molde pět milionů eur, která tehdy podle specializovaného serveru Transfermarkt.de přesně odpovídala jeho tržní ceně. Na sedmnáctiletého a prakticky neznámého kluka šlo o docela slušný balík, ale skauti z Mozartova města s nejmodernější technologií na datovou analytiku moc dobře věděli, co dělají. „Velkou výhodou je, že přesně víme, jakým stylem chceme hrát. Ten je stejný od mládežnických týmů přes akademii, Liefering (přidružený klub ve druhé lize) až po první tým. V tom je naše síla,“ prohlásil před lety o klíčovém prvku výchovy sportovní ředitel Red Bullu Ralph Rangnick. Po necelém roce od přestupu už je Hålandova tržní cena na šestinásobku a reálně dokonce na dvacetinásobku toho, co za něj Red Bull zaplatil.

Ale nešlo jen o skvělou finanční investici. Håland se Salcburku vyplatil i sportovně. První půlrok se sice v Rakousku spíše rozkoukával, nastoupil celkem na osmdesát minut a stihl jednu branku, ale po letním mistrovství světa hráčů do dvaceti let v Polsku, kde v zápase proti Hondurasu nasázel devět gólů (jako první hráč v historii), si přenesl střeleckou formu i na klubovou úroveň.

CO BUDE DÁL?

Kam a kdy nakonec Håland zamíří, je zatím ve hvězdách. Zájemci každým dnem přibývají a noviny v Rakousku, Německu, Anglii i Španělsku jsou jeho blonďaté hlavy plné, ale on sám už má prý spekulací plné zuby. „It is fucking boring,“ vypěnil třeba v jednom z posledních rozhovorů, který dával rakouské televizi. „Na stupnici od jedné do deseti už mě tohle téma nudí na devět celých devět,“ dodal vzápětí.

Nezbývá než doufat, že se ono znudění neprojeví na jeho výkonech a Erling Braut Håland nás bude bavit i nadále. A že si třeba jednou splní i svůj největší sen – vyhrát Premier League s Leeds United.

Více o Salcburku, Hålandovi i jeho otci (o tom, co si myslí o Manchesteru United a kariérním postupu svého syna), se dočtete v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě na stáncích.