Žádný hráč není větší než klub. Kvintet hvězdných hráčů, který po svém odchodu stále cítí křivdu

Hvězdné manýry některých jmen se mnohdy setkají s tvrdým nárazem u jejich chlebodárců. Nepsané pravidlo, že žádný hráč není větší než klub platí na jakékoliv adrese a pro každého. Někdy to není na škodu, slavné značky dokážou přepnout a napravit se. Jindy se ale jedná i o křivdu na druhé straně, kdy zaměstnavatel odkopne svého úderníka jako prašivého psa bez špetky respektu. Podívejme se na kvintet hráčů, který v posledních letech přišel o svůj flek a stále v sobě živí pocit křivdy.

2) Sergio Ramos

V roce 2005 se stal čerstvou posilou Bílého baletu, kam přišel ze Sevilly. Španělský dirigent v zadních řadách se ihned stal výraznou tváří týmu a postupem času měl i velký vliv na celou hráčskou kabinu. Existuje jen málo hráčů, kteří byli pro klub takovým přínosem v defenzivě i ofenzivě, ale i tak to není jistota, že s vámi klub nezamete.

Dlouhé měsíce se spekulovalo o jeho odchodu a na vině byla neschopnost se domluvit s vedením na prodloužení kontraktu a platovým podmínkám. Ramos požadoval setrvat další dva roky, zatímco klub mu nabídl jen jediný rok, což nakonec vedlo k jeho odchodu. Po patnácti letech věrné služby si tak musel sbalit kufry a zamířit do PSG.