Vošahlík: Mělo to být prudší a na zadní tyč

Útočník Jablonce Jan Vošahlík přišel až do rozjetého zápasu. I když proti Austrálii odehrál devadesát minut, proti Brazílii zůstal na lavičce a střídal zraněného Tomáše Pekharta. Nejen o neproměněné šanci hovořil v Egyptě v rozhovoru s Jaroslavem Kolářem.

Jak vám bylo, když jste se dozvěděl, že zápas proti tak velkému týmu hrát nebudete?
Bral jsem to normálně, jsme tým. Taktika byla na jednoho útočníka a šel tam Tomáš Pekhart, aby pokud možno sklepával míče a podržel balon.

Šel jste na hřiště dost brzy a bylo vidět, že jste do zápasu doslova vlétl. V krátké době jste měl tři dobré akce. Asi jste byl hodně natěšený, že?
Kdo by nebyl natěšený, když jde o Brazílii… Já tam šel v podstatě bez rozcvičení, během půl minuty se vystřídalo a nebyl čas o něčem dumat. Určitě ale bylo důležité, že se mi první balony povedly, od toho se odvíjí celý zápas.

Říká se, že hrotový útočník, pokud to není Jan Koller, bývá v našem pojetí vlastně obětován. Čím to, že jste si zahrál dost?
Zahrál jsme si dobře. Kluci mě dobře doplňovali, takže jsem si měl s kým nahrát, komu sklepnout. Myslím, že jsme některé akce měli docela dobré, jen ten gól tomu chyběl.

Dvakrát jste měl blízko k tomu zařídit výhru nad Brazílií, což se na šampionátech nestává. Jak to tam vypadalo z vašeho pohledu?
Nejdříve šel míč od Fabiána hlavou před branku, šel tam Řezník a mohl střílet z otočky. Já na něho křiknul, nečekal jsem ale že to pustí, a míč se ode mě odrazil.

A deset minut před koncem to byla vyložená šance, nebo ne?
Určitě! Ondra Čelůstka krásně vnikl do vápna dal to přesně pod sebe a já nastavil nohu a dal jsem to přímo na brankáře. Škoda, že jsem to nenasměroval na zadní tyč a mělo to být i prudší.

Postupujete, jen si musíte ještě zahrát o to, kterého místa. Jaký je to pocit?
Určitě spokojenost. Na rozdíl od Austrálie jsme tentokráte dodrželi úplně vše, co trenéři chtěli. Byli jsme v zahuštěném prostoru, výborně jsme to posouvali. Každý si vytvoří šanci, ale když si Brazilci vytvoří tak tři a ještě ne úplně vyložené, tak o něčem svědčí.

Podobný výsledek uhrála před dvěma roky dvacítka v Kanadě s Argentinou a odrazila se k parádní cestě. To by mohla být inspirace?
To jistě, akorát bychom je chtěli ve finále porazit… Jenže tam je hodně těžká cesta!