V Ďolíčku fotbal, spacáky a pak pusté prázdno

Člověku je z toho smutno. V žaludku má zvláštní prázdnotu. Ať už Sparťan, Slávista, Baníkovec nebo prostě jen fotbalový nadšenec, stejně v sobě pociťuje něco zvláštního, soucítí s týmem soupeře. Ďolíček bez fotbalu, to zasáhlo a ještě jistě zasáhne každého. Fanoušci klokanů se se svým „domovem“ rozloučí netradičně, přespí v něm.

Je to už 78 let a 42 dní, kdy se poprvé ve vršovickém Ďolíčku proháněli fotbalisté. Slavný zahajovací zápas 27. března 1932 mezi Bohemians a Slavií sledovalo 18 tisíc diváků. Nebyl to sice ještě ten dnešní Ďolíček a vlastně se ani Ďolíček nejmenoval. Stadion nesl tehdy jméno Dannerův stadion po Zdeňku Dannerovi, který se jako ředitel Vršovické záložny nejvíce na jeho výstavbě zasloužil.

Jak roky ubíhaly, Ďolíček se formoval až do dnešní podoby. A v té teď nějaký čas zůstane. O jeho nejbližším osudu ještě není zcela rozhodnuto, ale klub v něm sídlící se definitivně na několik sezón přestěhuje do sousedního Edenu.

Fandové zelenobílých se tak se svým svatostánkem budou moci naposledy oficiálně rozloučit zítra, kdy se v Ďolíčku představí Kladno. Na zápas si podle svých prohlášení berou spacáky a na stadionu přespí. „Je to od nich hezké, solidární, ale bojím se, že to stejně nepomůže,“ říká smutně Antonín Panenka, jedna z největší legend klubu.

Fotbal tak z Ďolíčku zmizí, nejdříve ho vystřídají fanoušci se spacáky a pak pusté prázdno. Jestli stadion zaroste plevelem, jako tomu bylo první roky po opuštění Edenu nebo jeho záchrana dostane reálné obrysy, to ukáže až čas. Tedy, alespoň doufejme.

Už jste četli?

Ďolíček se loučí a s ním i slavná historie