Horváth do ČT! Je to Bosák v kopačkách

[tag]POZNÁMKA[/tag] Konečně! Plzeňský kapitán Pavel Horváth spolu s bývalým ligovým kanonýrem Luďkem Zelenkou působili v úterním večerním Studiu fotbal na ČT 4 během spolukomentování zápasů Ligy mistrů jako živá voda.

Po dlouhé době to nebyla nuda, po dlouhé době jsem se těšil na to, co šprýmaři v kopačkách řeknou a bylo mi líto, že pořad krátce před půlnocí končí. Jindy bývám po slovních výlevech jiných fotbalových expertů unaven jako bych vynosil do 10. patra několik nůší uhlí. A zpravidla předčasně usínám, přestože ve zkrácených záznamech z duelů Champions League padají krásné góly a rodí se nádherné akce, které na tuzemských hřištích zpravidla nevídáme.

Horváth ve studii na Kavčích horách vtipkoval, byl přirozený, s Luďkem Zelenkou se špičkoval, plácal po zádech. Bylo to fajn, poučné i zábavně odborné. Když se třeba Pavel přiznal, jak zkoušel kopat volné přímé kopy jako Cristiano Ronaldo, ale že mu to moc nešlo. Nebo když říkal, že za takové kličkování, co předvádějí před brankou soupeře hráči Realu Madrid, by české fotbalisty plzeňský trenér Pavel Vrba seřval jak malé kluky. Potěšila i Horváthova pohotovost, když na konstatování moderátora večera Davida Kozohorského, že plzeňští fotbalisté už mají zisk titulu ve svých rukou, pohotově vystřelil: „No, spíš to máme ve svých nohou.“

„Tak určitěěě!“ Nebo: „Jdeme zápas od zápasu.“ Či: „Dáme do toho všechno i srdíčko a půjdeme tomu štěstíčku naproti.“ Nebo také: „To nás nakopne.“ Či: „Míč je kulatý a zajíci se počítají až po honu.“ Či: „To je jedno, kdo ten gól, hlavně, že to tam padlo.“ A tak dále a tak podobně. To jsou hráčská či trenérská „moudra“, která zápas co zápas z televizní obrazovky slýcháme a která mnohé z nás už neskutečně unavují. Kolikrát si říkám, že za takové situace by bylo lepší televizní rozhovory s aktéry duelů i podobnými experty vůbec nedělat a zrušit je.

„Jsem spokojen s tím, že naše mužstvo gól neinkasovalo a jsem naopak nespokojen s tím, že naše mužstvo branku nevstřelilo. Takže zápas skončil po zásluze 0:0, protože, jak se říká, kdo nedává góly, nevyhrává.“ Tímto způsobem okomentoval před časem derby pražských „S“ jeden z bývalých trenérů Slavie, který dnes příležitostně dělá na stanici Sport 1 či Sport 2 experta a spolukomentátora.

„Vím to velmi dobře, protože jsem v minulosti proti AC Milan hrál,“ to řekl pro změnu jiný bývalý trenér Slavie, který dnes pro změnu často působí coby odborník v České televizi. Tohle sice není klišé, ovšem zase je to těžká sebestřednost, protože v tom klubu, co hrál proti AC Milan, vykonával tehdy funkci jednoho z několika pomocných trenérů. Jiní experti zase řeší „jak hráč pracuje“ nebo v „kterém čtverci měl který hráč realizovat trenérský záměr“. To sice není špatné, ale nesmí toho být moc. Horší je, když se dozvíme, že: „V Evropě už není slabých soupeřů a že o výsledku utkání rozhodnou mikrosouboje ve středu hřiště.“ Tohle moudro pustil do světa bývalý trenér československé reprezentace a později člen několika odborných světových trenérských komisí Jozef Vengloš.

Nic takového Pavel Horváth v úterý ve studu na Kavčích horách nedělal. Jak už bylo řečeno, byl vtipný, pozorný a zábavný. Možná by po skončení své fotbalové kariéry mohl ve sportovní redakci České televize ihned nastoupit. Vyrostl by z něj třeba nový Bosák.