3 poznatky z finanční Fair Play, kterou zavedla UEFA

Loňské léto vynaložilo PSG a Manchester City na nákupy svých nových posil 240 milionů eur. Tento rok to bylo o polovinu méně. Velký vliv na tom má UEFA, která bedlivě dohlíží na dodržování finanční Fair Play. Ta pohrozila klubům udělením pokut a nahnala tak zámožným majitelům strach. Podívejme se na tři pozitivní přínosy, které toto omezení přineslo.

5 pozitivních bodů na novém týmu Brazilců

3. Dotace se nepočítají

UEFA jako příjmovou složku neakceptuje sponzorské dary od společností napojených na klubové majitele, na což nejvíce doplácejí kluby dotované bohatými arabskými šejky. Zatrhla tak přemrštěné částky, které podporovaly nadměrné utrácení. V květnu tohoto roku potrestala devět klubů, mezi kterými bylo i francouzské PSG a anglický Manchester City. Právě druhý jmenovaný hospodařil v letech 2011 až 2013 se ztrátou 190 milionů eur, za což si vysloužil pokutu 60 milionů eur a o stejnou sumu byla snížena maximální částka, kterou mohlo investovat v letním přestupovém okně. Navíc do Ligy mistrů může klub místo 25 jmen napsat jen 21 a v následujících dvou sezónách nemohou růst platové náklady na mzdy hráčů.

[break]

5 hráčů, které by Vrba neměl proti Nizozemsku pustit na trávník

2. Sešlo z přemrštěných nákupů

Trest UEFA se dotkl i pařížského klubu PSG, který by rád letos potřetí v řadě triumfoval v Ligue 1, ale i v Lize mistrů. Finanční Fair Play ovlivnila také jeden z největších přestupů tohoto léta, neboť Argentinec Angel Di María nakonec neputoval do Francie, nýbrž do anglického Manchesteru United. Pařížané si finanční munici vystříleli hned v úvodu nákupem Davida Luize. PSG se neustále odvolává na tato omezení, které prý mohou odradit i případné sponzory. Kluby však už bezhlavě nevyhazují horentní částky a bedlivě zvažují, koho do svých řad přivést.

[break]

5 faktů, které sráží výkony Sparty v nové sezóně

1. Rozdíl mezi kluby zůstane

Finanční Fair Play je podle prezidenta PSG nespravedlivá z důvodu, že velké kluby zůstnou velkými, a malé malými. Poukazuje především na to, že pokud se průměrný klub chce stát velkoklubem, musí v prvních letech vložit do podnikání velký kapitál do špičkových hráčů a zázemí. V prvních letech musí počítat s menším příjem z prodeje dresů, vstupenek či televizních a reklamních práv. Když se investor rozhodne udělat z průměrného celku špičkový, v prvních letech se nevyhne hospodaření ve ztrátě. Jenže toto FFP nepovoluje a tudíž odrazuje investory od riskantního vstupu do této oblasti. Horentně pak kritici tohoto pravidla poukazují na slavné kluby jako Real Madrid, které si pomáhají obrovskými bankovními úvěry, zatímco City či PSG hospodaří ze soukromého zdroje majitelů.

Šest zajímavých příchodů do španělské Primera Division