Sparta vypadala v Plzni jako Dukla. S venkovními dresy se to přehání

„Všechno, co chci k Vánocům, je venkovní dres Dukly Praha,“ zpívá se v písni, která se v originále jmenuje „All I want for Christmas is a Dukla Prague away kit“ a složila ji před léty skupina Half Man Half Biscuit. Byla to jistě ironie, Half Man Half Biscuit je totiž post-punková skupina, založená v Birkenheadu v roce 1984, která zaujala hlavně svými texty plnými absurdního humoru, slovních hříček a ironických narážek na dobovou popkulturu.

TOP 5 hloupých výrazů aneb „Silný na míči, silná na vepřovém u plotny“

Možná členové této kapely znali Duklu z jejích tehdejších bojů proti Manchesteru United či FC Everton. Nebo si vzpomněli, jak ještě v roce 1967 udatně bojovala v semifinále Poháru mistrů evropských zemí (předchůdci Ligy mistrů) s pozdějším vítězem nejslavnější klubové soutěže Celtikem Glasgow. Jenže Celtic má zelenobílé keltské barvy, takže vínovožlutá Dukla žádný venkovní dres ani nepotřebovala, možná ho ani neměla.

Abych se přiznal, nadměrné a mnohdy zbytečné užívání venkovních dresů místo dresů tradičních na cizích hřištích mě pěkně štve. A určitě nejen mě, ale i věrné klubové fanoušky.

Proč třeba v neděli nastoupila v Plzni ve svých náhradních dresech Sparta? Proč nehrála proti modročervené Viktorii, která doma nosí tmavě modré trenýrky, ve svých tradičních rudých dresech s bílými trenýrkami? Vždyť by to barevně vůbec nevadilo. A fandové by to jistě přivítali. Třeba by pak sparťané podali i lepší výkon.

„Ona hraje Dukla?“ zněl jeden z příspěvků v diskusi k internetovému přímému přenosu z nedělního podzimního šlágru. Sparta si totiž v létě 2014 zvolila pro svůj nový venkovní dres žlutočervené barvy hlavního města Prahy. Jenže tenhle nápad měla už v 50. letech minulého století při svém vzniku pražská Dukla (dříve ATK a ÚDA Praha) a dodnes se této tradice v případě svých hlavních dresů drží...

Vácha je lepší než Jiráček. A Dočkal? Ten Spartu nepozvedne

Vhodnější by možná bylo, aby Sparta za svůj venkovní dres používala, jak už to ostatně nedávno na chvíli rovněž zkusila, černé triko ze začátků své historie.

To sparťanští fotbalisté nosili do doby, než jejich zástupce doktor Petřík přivezl v roce 1906 z Londýna do Prahy známé dresy FC Arsenal, které pak sparťané od té doby začali používat. Tradice se mají ctít.

Pokud to jde, hrajte i venku v tradičních barvách!

Souhlasím proto s komentátorem České televize Vlastimilem Vláškem, který si ve večerním nedělním utkání Teplice – Slavia (0:1) pochvaloval, že hosté nastoupili i venku ve svých tradičních červenobílých dresech. Měli sice místo bílých trenýrek červené, ale budiž.

„Pokud to jen trochu jde, je dobře, že mužstva hrají ve svých tradičních dresech,“ prohlásil Vlášek.

Moje řeč. Chápu, že venkovní dresy jsou i otázkou byznysu, i když u nás stále zanedbatelného. Dobře vím, že kluby jako FC Barcelona vytvoří každé léto nové domácí i venkovní dresy, které každý správný fanoušek musí ve své výbavě mít a utratí za ně spousty peněz. V pořádku.

Ale i tak si myslím, že skalní fanda dá vždy přednost tradičnímu, prvnímu historickému dresu svého milovaného klubu.

Není to tak dávno, co měl v tuzemské lize volbu dresu hostující celek a domácí se občas museli jít převléci. Až pak zvítězil zdravý rozum, že fanoušci mají mít na svém stadionu nárok vidět svůj tým v jeho hlavních barvách ( a role se otočily).

To by ovšem mělo platit i pro zápasy venku, pokud soupeř nemá stejnou nebo podobnou kombinaci barev, jež by se na trávníku pletly. Venkovní dres by měl být podle mého názoru jen pojistkou, kdyby to nešlo.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

P. S. Nejslavnějším tuzemským klubovým dresům se v rubrice ČESKÉ TOP 5 mj. věnuje i nové číslo magazínu HATTRICK, které vyjde ve čtvrtek 12. listopadu 2015.

[img id="49080"]