TOP 10 zlých mužů Bundesligy. Kopou, koušou, filmují, kecají…

Na top hitparádách je najdete těžko. Přesto patří k hráčům, kteří dokáží otrávit či znepříjemnit život nejedné hvězdě. Tady je TOP 10 nejzákeřnějších či chcete-li zlých mužů Bundesligy.

ARTURO VIDAL (Bayern Mnichov)

Letní posila mistra je známa svojí neústupností. Hraje na hranici tvrdosti, někdy až brutality. Má přezdívku „Válečník“ a sám o sobě říká: „Můj obraz pochází z mé hrdosti. Jsem na to hrdý.“

GRANIT XHAKA (Borussia Mönchengladbach)

Švýcarský reprezentant patří k těm, kteří ve dvojboji s protivníkem nikdy neuhne. „Kdybych nebyl tak agresivní, nikdy bych nemohl podávat kvalitní výkony,“ říká.

[break]
JEROME GONDORF (Darmstadt 98)

Dokáže svojí agresivitou, tvrdostí a napadáním přinutit soupeře k chybám. Trenér Schuster jej chválí za tuto neústupnost. Gondorf nepatří ke stabilním hráčům v Bundeslize, hrával už v nižších soutěžích, dokonce ve čtvrté lize.

EMIR SPAHIČ (Hamburger SV)

Jeho specialitou je štípání, strkání, šlapání na nohy, takové drobné zákeřné faulíky. Nebere si servítky, je schopen tohle dělat i spoluhráčům při tréninku. Prostě divoký Bosňan.

[break]
CARLOS ZAMBRANO (Eintracht Frankfurt)

Loket do žeber, štípnutí na ledviny, fuj, takové zákeřnosti jsou v jeho rejstříku. Teatrálně padá, přihrává fauly na sebe. Každý druhý zápas vidí žlutou kartu.

DOMINIK KOHR (FC Augsburg)

Jeho disciplínou je hra na nervy, slovní. „Musím do soupeře do začátku mluvit, narušit jeho koncentraci, prostě ho pořád obtěžovat. Pak jsem ve svém živlu,“ říká o sobě.

[break]
GONZALO JARA (Mohuč)

To je on, co strčil prst od pr..e na Copa América Cavanimu. Je to jeho zvrácená libůstka, takto obtěžovat soupeře. Trenér Mainzu Handelt o něm říká, že je to muž bez nervů.

KYRIAKOS PAPADOPOULOS (Bayer Leverkusen)

Je to šampión v soubojích jeden na jednoho. Neuhne ani za nic. Jeho 85 kilo aktivní svalové hmoty budí respekt. Soupeři mnohdy raději uhnou, než aby se s ním pustili do křížku.

[break]
MARCELO (Hannover)

Měří 190 cm a to je úctyhodná výška na fotbalistu. Jeho zbraní jsou však ústa. Pořád mluví, „kecá“ do hry spoluhráčům i soupeřům. „Moje žena se mě už ptala, proč jsem na hřišti taková mrcha,“ usmívá se.

ALFREDO MORALES (FC Ingolstadt)
Jeho zbraní je vzpurnost. „Nejraději bych soupeře sežral,“ říká. Stačí mu k tomu jednoduchý tělesný kontakt, krátké držení, těžko postřehnutelné sudím. Je nepříjemný a nechutný, říkají o něm soupeři.

Šest skvělých hráčů, kteří by v létě měli být k mání zdarma