Jak Hřebík zatloukl Vrbu aneb Deset vět a dva trenérské světy

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] V pátek 15. července 2016 vyšly v novinách dva pozoruhodné rozhovory. Jeden v deníku Sport se sparťanským sportovním ředitelem Jaroslavem Hřebíkem s názvem „ Proč má být Island lepší než my?“ a druhý v deníku Právo s bývalým trenérem českého národního týmu, dnes koučem ruského ligového klubu AnžiMachačkala, Pavlem Vrbou s názvem „Lháři jsou ti, co říkají, že jsem mlžil“. Už z titulků vytvořených ze zásadních prohlášení obou mužů je patrně, že se střetly dva trenérské i lidské světy. Jeden míří do vyspělého světa, druhý je typicky český.

Stačí jen citovat některé zásadní věty. Vybrali jsme jich po deseti.

PAVEL VRBA:

„Mám pověst člověka, který neumí přijmout kritiku, tak to ovšem není.“

„U některých novinářů jsem měl pocit, že jejich kritické hlasy jsou osobní a s tendencí co nejvíce ublížit.“

„Obecně se ukázalo, že některá média zajímají spíš bulvární věci, než aby je zajímala fakta.“

„Po bitvě je každý generál, kdybychom uhráli remízu se Španělskem, možná by se nám dostalo pochvaly, jak jsme to zvládli takticky skvěle.“

„Že byl zatavený? Musím se tomu smát. Poklud byli hráči zatavení, ať mi někdo řekne, jak by to u trénovaných profesionálů bylo možné.“

„V týmu problém nebyl, soudržnost byla dobrá.“

„Když dneska Juventus a podobné elitní kluby nechtějí žádného českého hráče, můžu za to já?“

„Pouze jsem řekl, že jinou smlouvu než tu u reprezentace nemám. Pokud to někdo bere jako lež, je to jeho problém.“

„Klubová práce mi chyběla, na svazu to bylo víc manažerské.“

„Jsem panu Peltovi nesmírně vděčný. Byla to pro mě velká škola.“

A teď do kontrastu, co ve stejný den říkal –

JAROSLAV HŘERBÍK:

„Na EURO jsme podcenili faktory, které jsou ve fotbale nutné.“

„Potlačuje se odbornost, v českém fotbale hodně dáme na intuici.“

„To, co předložil po ME Pavel Vrba, přece není analýza. Ta vypadá a musí vypadat jinak, To bychom se dál neposunuli.“

„Musíme si v českém fotbale umět vyhodnotit, proč něco nešlo splnit a jestli jsme pro to udělali maximum. Abychom příště tyto chyby odbourali.“

„U nás je problém, že málo analyzujeme. Abychom pojmenovali věci a odůvodnili je. A když se analýza udělá, jaký je přenos do praxe? To je ta nejtěžší část.“

„Zápas se Španělskem? Nemůžete jenom bránit. Obranná fáze není o tom, že postavíte tzv. autobus.“

„Zda máme hráče, kteří jsou schopní ve světě uspět? Jsem přesvědčený, že ano. To nám ukázala historie.“

„Že podle Pavla Vrby hráči, kteří hrají jen českou ligu, nemají šanci? Ne, dá se hrát i s nimi.“

„To tady budeme čekat, až se nějaká generace narodí? Sami s tím musíme něco udělat. Ale určitě nás nezachrání akademie FAČR tak, jak jsou momentálně nastavené.“

„Zachrání nás jedině odborné a náročné prostředí.“

Tohle asi není třeba příliš komentovat. V prvním případě česká cesta vedoucí leda tak (doslovně) do Ruska, v případě druhém náročnější cesta směřující k návratu do Evropy a do světa.

Škoda, že se na Strahově často přiklánějí k té první.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK