Nečekaní mistři aneb Jak nejlépe šokovat svět

O Leicesteru Ciy a pohádkové sezoně 2015/2016 už toho bylo napsáno více než dost. Níže před vámi leží pár příkladů, které měly podobný příběh, a sice ten, že ligový primát vybojoval nečekaný tým. Při té příležitosti se tak podíváme do La Ligy, Bundesligy či Ligue1.

Atlético Madrid - 2014

Barcelona, nebo Real? Messi, nebo Ronaldo? Ani náhodou! Poslední dekáda byla takřka rutinní záležitostí, to se však nelíbilo Simeonemu a jeho stoupencům. „Co s tím,“ pomyslel si Argentinec a tehdy i dnes lodivod Atletica Madrid. „Prostě je předčíme a vyhrajeme,“ usmyslel si v hlavě a začal budovat zázrak. Všichni upírali zrak na gigantickou dvojici. Zazáří letos Ronaldo, nebo to bude Messi? Přestože odešel snajpr Falcao do Monaka, přestože bookmakeři vypsali kurs na titul Atletica 300:1, Atletico udeřilo. Nikdo to nečekal. Mělo to být jako každý rok. Jako ten minulý, když Atletico začalo kousat, avšak na třetí příčce ztratilo strašlivých 24 bodů na vedoucí Barcelonu.

Dokonce osm kol před koncem, když Rojiblancos vládli tabulce, sázkaři měli možnost vydělat pětinásobek, při své sázce na jejich prvenství. Na titulu se krom bývalého hráče Atletica a miláčka publika Diega Simeoneho podepsal Diego Costa, jakožto autor 27 branek, Thibaut Courtois, jako nejlepší brankář ligy či Turan s Kokem, který byl druhým nejpilnějším asistentem ve Španělsku. Zkušenost všemu dodával obávaný střelec David Villa, pro kterého to byla vyjímečná sezóna, však nastupoval proti své milované Barceloně.

Vše se mělo rozseknout v grandiózním finále na Nou Campu. Barcelona potřebovala nutně zvítězit. Alexis Sánchéz! Bum, prásk! Famózní rána - 1:0. Atleticu však stačilo bod za remízu a tak se rozhodl jistý pan Diego Godín, kapitán a strůjce obranné zdi, že prostě rozhodne. A dál už to znáte. Velkolepé představení už očekávalo jen zaslužený aplaus.

[break]
1.FC Kaiserslautern - 1998

Obdivuhodné a neslýchané. Nováček a titul? Spadli jste z višně? To není možné. Ale je a máme důkaz. Sedněte si a v klidu poslouchejte.

Ihned, bezprostředně po návratu mezi bundesligovou elitu se to podařilo. Ďáblové, vedení Bayernem odloženým Ottem Rehhagelem, v sestavě s Miroslavem Kadlecem, Pavlem Kukou či mladičkým talentem Michaelem Ballackem, nadchli Evropu. Co Evropu, celý svět!

Upozornili na sebe hned v prvním kole, když dokázali vyzrát na mistry z Mnichova v poměru 1:0. Jasný signál, nehrajeme o záchranu. Od čtvrtého kola bylo jasné, že je jen tak někdo nedožene. Hráli fantasticky a dokázali se utrhnout na čele Bundesligy. Příběh jako z pohádky nebral konce. Nabral na efektivně a svůj konec sepsal až tehdy, kdy Kaiserslautern držel ve své moci bundesligový titul.

[break]
HSC Montpellier - 2012

Úvodní sezóna, v níž katarský šejkové z PSG začali pumpovat obrovské kvantum peněz do svého klubu, nedopadla tak, jak by si ji představovali. V zimě vydali na posily neuvěřitelných 82 miliónů liber, což až nečekaně rozzářilo muže 600 kilometrů jižněji.
Tam, kde minulou sezónu oslavovali čtrnácté místo a jistotu setrvání v nejvyšší lize, slavili titul. A s jakou bravúrou, však ti chlapci získali 82 bodů! K 25 výhrám přispěla kometa sezóny a později nový střelec Arséne Wengera - Olivier Giroud. Dvacet jedna branek nasřílel, devět jich připravil a očekával telefon z Londýn. „Děkuji a na shledanou!“

Příběh nabral na emotivnosti v posledním dnu. HSC potřebovalo vyhrát nad Auxerre, ale prohrávalo, když se o obrat postaral John Utaka. Dvě branky a jdeme slavit. Vítěznou trefu si schoval na 75. minutu a udělal nejlépe jak mohl. Odstartoval peklo. Peklo, které bylo tolik podobné nebi.