Že Vrba před duely zvrací, je lidské, měl by ale lépe snášet kritiku a popularitu

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Jako většina fanoušků a lidí točících se kolem českého fotbalu jsem byl nadšen, že se veleúspěšný kouč Viktorie Plzeň Pavel Vrba přece jen stal koncem roku 2013 trenérem národního mužstva. Proč? To za mě vystihla část titulku velkého předvánočního profilového a životopisného článku Pavla Hartmana ve Sport Magazínu „Pavel Vrba - muž, který vrací českému fotbalu naději“. S podtitulkem „KONEČNĚ – úspěchy, odbornost, odvaha“. Vrba je často srovnáván s nejúspěšnějším trenérem v dějinách samostatné české reprezentace, dalším Moravanem Karlem Brücknerem. Ten by mu ostatně měl dělat odborného poradce. Zajímavé ovšem je, že jak jsou si tihle dva kouči podobní i pokud jde o chyby či slabší stránky ve své činnosti.

Rosický byl lepší než Čech, podzimní Zlatý míč ČR ale nevyhrál

Brücknerovi vše dlouho procházelo, protože měl úspěchy, Vrbovi díky tomu, že byl zatím schován v Plzni, kde zdaleka není takový tlak jako na Spartě, Slavii nebo u národního týmu.

Karel Brückner, jak známo, stejně jako Vrba nesnášel kritiku. Když se jí někdo z novinářů někdy velmi výjimečně dopustil, vpálil mu to kouč při příští tiskovce, kde nechtěl odpovídat na „neodborné“ dotazy, kteří mu kladou fotbalově nevzdělaní amatéři.

Pavel Vrba, i po vítězném utkání, vyletěl na zoufalého reportéra Novy jen kvůli tomu, že si dovolil konstatovat holou pravdu, že totiž plzeňský soupeř nastoupil do již ztraceného duelu Evropské ligy s většinou náhradníků.

A když si kolegové ve Sportu po třech letech opakovaného nařizování sporných pokutových kopů ve prospěch jeho Viktorie Plzeň dovolili počet těchto penalt spočítat, uznávaný kouč zuřil. A hned po následné výhře nad Jabloncem (6:1) se nad pouhými zveřejněnými holými fakty rozohnil: „Naštěstí nás nabudil deník Sport, který o nás psal celý týden tak dobře. Takže bych chtěl jeho redaktorům poděkovat, že nám pomohli.“

Když Vrbu kritizoval za jeho kotouly na hřišti internacionál Milan Luhový s tím, že to považuje za projevy „sedlačismu“, na něž v případě národního týmu nebude nikdo zvědavý, místo toho, aby to trenér velkoryse přehlédl, udělal komentáři Luhového a kritikovu blogu obří reklamu. Když totiž okamžitě odpověděl, že otec byl sedlák a kdyby ho komunisti nepřipravili o statek, stal by se sedlákem nejspíš i Pavel Vrba.

Všechno je cinklý, vole! Los MS 2014 i osmifinále Ligy mistrů! Je to vůbec možné?

Nervák, který se otáčí při penaltách

Že je Vrba nervák, to by tak nevadilo. I když na zahrávání penalt svých svěřenců by se asi měl dívat, ne se otáčet zády a pak si nechat vyprávět, jak to dopadlo. Tohle není rituál, to je poněkud amatérské. Skutečnost, že mívá Vrba před důležitým zápasem občas žaludeční nevolnosti a musí rychle běžet na záchod, je ovšem projevem lidskosti. To už se - na rozdíl od pohledu na penaltovou exekuci - nedá mocí vůle ovlivnit. „Je to nervóza. Někdy se mi prostě udělá nevolno od žaludku. Pět minut před utkáním začnu kašlat a musím jít,“ prozradil o sobě Vrba na rovinu v rozhovoru pro Sport Magazín.

Tohle skutečně Vrbu polidšťuje, i když Luhový by mu vynucenou absenci u mužstva pět minut před výkopem možná vytkl, stejně jako zkritizoval sparťanského trenéra Vítězslava Lavičku za to, že se ve stejné době před začátkem zápasu zdraví s fanoušky, místo toho, aby v kabině burcoval své svěřence...

Zatrhl dceři interview do novin

Jeden z nejlepších fotbalových novinářů Pavel Hartman ve Sport Magazínu před Vánocemi mj. napsal: „Jako reprezentační trenér bude Vrba potřebovat víc nadhledu. A bude se muset ještě víc otevřít veřejnosti. Vede přece nejsledovanější tým v zemi. Jeho fanoušci chtějí vědět o kouči všechno. Nezajímá je pouze nominace, taktika, střídání, ale i soukromí. Tomu se nevyhne žádný hlavní trenér národního celku nikde na světě. Vrba se téhle publicitě zatím brání. Soukromí si hlídá tak dokonale, že je prakticky nemožné popovídat si o něm s jeho manželkou či dvěma dcerami. Sport Magazín v rámci tohoto tématu oslovil se žádostí o krátké interview starší ratolest Kateřinu, která je dentistkou v Praze. Zavolala tatínkovi, co by tomu řekl, a ten to zatrhl.“

To je podobné s Brücknerem. Ten také odmítal rozhovory, schovával se v Olomouci, nebral telefony. Nechápal, že je to v současném marketingovém světě pevná součást jeho práce stejně jako stanovení taktiky v utkání proti Nizozemsku. Nadstandardní plat dostává proto, že je o něj a o fotbal zájem. A ten zájem vyžaduje vstřícnost vůči fanouškům, tedy vůči novinářům, kteří jej těm příznivcům zprostředkovávají. A také vůči sponzorům.

Pamatuju se, jak Brückner na konci března 2004 v irském Dublinu před jedním přátelským utkáním nadával, že jeho svěřenci nemohou trénovat na celé ploše hřiště, protože se z něj ještě odstraňovaly nastříkané veliké reklamy sponzorů předchozího významného ragbyového turnaje. „To je divná doba,“ kroutil nechápavě hlavou. A já zas nechápal, že si tak inteligentní a přemýšlivý člověk při svém zahledění do fotbalu neuvědomuje, že nebýt těchto sponzorů, těžko by mohl pobírat nejspíš největší plat ve městě Olomouci a okolí.

Vrba je v podobné pozici jako prezident ČR

Dodnes vypráví ředitel profesionálního fotbalu FAČR Ivo Lubas, jak jej Brückner ještě coby olomoucký kouč opakovaně žádal, aby udělal v rozběhnuté ligové soutěži alespoň dvoutýdenní pauzu, aby mohl se svými kluky některé věci doladit. Že by se pak liga musela dohrávat v zimních nečasech někdy před Vánocemi a že by za takových podmínek na nejvyšší soutěž nikdo nechodil, Brückner nejspíš neřešil.

Vrba zase zakazuje svým dospělým rodinným příslušníkům rozhovory do novin. Přitom i prezident Miloš Zeman, jinak velký samorost, povolil své dceři i manželce rozdávat médiím interview. A Vrba je, i když si to ještě neuvědomuje, coby kouč fotbalového národního mužstva v podobné pozici jako český prezident.

O jeho manželce se, než se konečně objevila na jednom zápase, říkalo ironicky paní Colombová. Zábavné je, že Vrbova maminka zákaz mluvit asi nedostala nebo se na něj vykašlala. V bulvárních novinách promluvila o svém synovi moc hezky. Bylo to upřímné, lidské a milé. A určitě to kouči národního týmu neubralo fanoušků, právě naopak.

I tohle by měla být práce pro nového ředitele komunikace FAČR, bývalého komentátora České televize Ondřeje Lípu. Zařídit, aby se Vrba více otevřel veřejnosti. Veřejnosti, která novému reprezentačnímu kouči až nezvykle fandí.

Pavel Malura, bývalý Vrbův trenérský kolega u mládeže v Baníku Ostrava, o Vrbovi ve Sport Magazínu říká: „Dokáže všechno vyřešit relativně bez konfliktu. Tak, aby nakonec všichni ze sporu odcházeli spokojení. Tohle má dané od přírody.“

Věřím tedy, že tuhle svou vlastnost Pavel Vrba dokáže VČAS uplatnit i ve vztahu k médiím, resp. k fanouškům. Bylo by to pro všechny fajn.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu Hattrick

[img id="12933"]