Šimáněmu radí Šeterle. Chtěli Nezmara a Jarolíma

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Pro většinu fanoušků Slavie je odstupující předseda Jiří Šimáně spasitelem klubu, téměř až Bohem, správcem historického červenobílého pokladu. A ochráncem čínských investic a peněz před rozhazovačným Jaroslavem Tvrdíkem, místopředsedou dozorčí rady a zástupcem majoritního čínského vlastníka, firmy CEFC. Té firmy, která od Šimáněho minulý týden koupila již téměř polovinu akcií jeho letecké společnosti Travel Service.

Slávisté kupují Dynamo České Budějovice?

Šimáně má být ten zodpovědný, seriozní obchodník, Tvrdík neřízená střela. Jenže ono to je nejspíš všechno trochu jinak. Jiří Šimáně do Slavie, která mu od Aleše Řebíčka prakticky spadla do klína, neinvestoval. Přestože má 40 procent a CEFC 60 procent, téměř vše měli platit Číňané. Včetně zimních a posil a nyní stadionu v Edenu. K tomu důležitá informace: sportovního poradce dělal Šimáněmu bývalý generální ředitel Slavie Jaromír Šeterle, nyní pracovník FAČR, manažer české „jedenadvacítky“.

Šimáně se Šeterlem spolupracoval už v dobách, kdy byl tento zkušený funkcionář generálním ředitelem FK Mladá Boleslav. To sponzoroval středočeský klub přes svou tehdejší cestovní kancelář Čedok.

Jenže Šeterle měl tehdy velký konflikt s rodinou Uhrinových. Se starším Dušanem Uhrinem se chtěl údajně soudit kvůli nejasnostem kolem jeho někdejšího angažmá v AIK Stockholm, kolem nějž se rovněž manažersky Jaromír Šeterle točil. Proto si pak údajně Šeterle nesedl ani s Dušanem Uhrinem mladším, když „junior“ nastoupil na přání majitele mladoboleslavského klubu Josefa Dufka podruhé do funkce trenéra Středočechů.

Problémy s rodinou Uhrinových měl Šeterle už v Boleslavi

Odtud tedy vane vítr při spekulacích, proč by si Šimáně, naslouchající Šeterlemu, přál Uhrinův odchod ze Slavie, zatímco Jaroslav Tvrdík se proti případnému vyhazovu „mladého Dušana“ vždy rázně stavěl. Jako často v životě, i v tomto případě tedy mohla hrát velikou roli osobní rovina.

„O Šeterleho slávistickém poradenství směrem k Šimáněmu lidé z vedení FAČR včetně předsedy Pelty věděli, ale tiše ho tolerovali. Jen se prý na Strahově vesele spekulovalo, jestli je to funkce placená. A když, zdali je hrazená z čínských peněz,“ prozradil efotbalu informovaný zdroj.

Jiří Šimáně navíc - nejspíš rovněž po konzultacích s Jaromírem Šeterlem - chtěl přivést z Liberce sportovního ředitele Jana Nezmara. Na místo Uhrina by pak chtěl údajně dosadit Karla Jarolíma či Jaroslava Šilhavého.

Jak už bylo řečeno, slávistické akcie spadly Šimáněmu od Aleše Řebíčka prakticky do klína. Zkušený a úspěšný byznysmen fotbalový klub předtím nikdy nechtěl a ani se s tím netajil. Řebíček sice dluh Šimáněmu vrátil, ale byly tu ještě značné úroky. Jiří Šimáně tak Slavii dostal vlastně zadarmo.

Koncem léta bylo na spadnutí, že červenobílý klub koupí Karel Pražák, muž, jenž údajně vlastnil i stadion v Edenu. Už to mělo být prý hotové za 50 milionů korun. Jenže pak do věci náhle vstoupili Číňané a 400 miliony korun měli tuhle nabídku logicky přebít.

Pokud by nyní Jiří Šimáně prodal i svých 40 procent akcií, dejme tomu opět EFC, stala by se pro něj Slavia vynikajícím byznysem. Ostatně ve veřejnosti se spekuluje i o tom, že pokud by Číňané vložili stadion v Edenu do vlastnictví firmy, mohly by se podíly v akciové společnosti v blízké budoucnosti měnit v Šimáněho neprospěch.

„Tohle je poškození Slavie“, soudí někteří fandové

Ano, většina slávistů se Šimáněho náhlého odchodu hrozí, ale někteří jeho nečekaně rychlý krok uprostřed jarní sezony a formu, jakou ho provedl, považují za poškození Slavie.

Možná je ale z hlediska budoucnosti pro červenobílý klub dobře, že dvojvládí, které nemohlo logicky fungovat, končí. Otázkou v tuto chvíli je, zda, kdy a komu Jiří Šimáně svých 40 procent prodá. A také, zda ve funkci generálního ředitele skončí David Trunda, jehož Šimáně do klubu delegoval jako předvoj, tedy jako svého člověka, ještě za Řebíčka. Někteří pozorovatelé tvrdí, že by to bylo logické.

V tuto chvíli to asi nebylo na pořadu dne, ale představitelé CEFC budou možná v blízké době řešit i sportovní úsek a složení sportovní rady Slavie. Ve fotbalovém zákulisí se totiž množí zprávy o působení firmy Basic for Stars, jež se má údajně starat i o zastupování hráčů.


Ta sídlí v Praze 10 - Vršovicích na stejné adrese jako některé firmy slávistického sportovního ředitele Josefa Jinocha. Podle serveru justice.cz firmu zakládali Josef Jinoch s Jiřím Plíškem, manažerem slávistické fotbalové akademie. Dnes jsou podle obchodního rejstříku členkami představenstva jejich partnerky. Jak už jsem psal, třeba jde „kompro“, o cílenou diskreditační akci proti výše zmíněným funkcionářům. Ve fotbalovém prostředí například putuje mail, v němž se hovoří o tom, že po té, co Slavia Praha zaplatila Vysočině Jihlava za zimní přestup Murise Mešanoviče , měly na konto firmy Basic for Stars opačným směrem údajně putovat tři miliony korun.

Toto je nejspíš pro zdárné budoucí fungování Slavie Praha nutné řádně vysvětlit a vyšetřit. Buďto celou věc rázně odmítnout a vyvrátit jako cílenou kampaň, anebo ji v opačném případě důsledně řešit.

„V jednotě je síla“

Pokud má Slavia zúročit investice nového majitele, musí postupovat jednotně přes generálního ředitele, sportovního ředitele a trenéra až po hráče, od áčka až po přípravku. Pokud by se nadále dělila na „šimáňovce a na „tvrdíkovce“ a pokud by v její firmě ještě měly fungovat nějaké soukromě firmičky, je to začátek rychlého konce a čínské investice zmizí v propadlišti Edenu tak, jako mizely (až na výborné hráče) ty v letech 1991 až 1993 za slávistického mecenáše, Čechoameričana Borise Korbela.

P. S.: „Na akcionářskou strukturu nebude mít můj krok absolutně žádný dopad. Zůstávám čtyřicetiprocentním akcionářem,“ uvedl pro server iSport.cz Šimáně. Upřesnil tak pasáž svého odpoledního prohlášení, které zavdalo příčinu k dohadům, že zmizí z Edenu úplně. Co se ovšem nestalo nyní, může se stát v budoucnu. Jak vidno, situace - nejen ve Slavii - se rychle mění.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="42853"]