TOP 5 mediálních nesmyslů aneb i Berbr a Pelta byli potrestáni
[hot]ŽEBŘÍČEK[/hot] Z médií, včetně rádia a televize, slýcháme spoustu nesmyslů. Dnes si ulevím tím, že zveřejním TOP 5 největších fotbalových nesmyslů a mýtů, které mi nejvíce lezou na nervy, protože se stále opakují.
Ostuda při losu Eura: Češi nevědí, jak se jmenuje jejich stát
Ale jasně, že byl. Už několikrát jsem tenhle mýtus vyvracel. Stačí se podívat do archivu.
V roce 1995 jej Károlyiho disciplinární komise potrestala půlročním zákazem činnosti kvůli jeho později přiznaným lžím a křivému svědectví proti tehdejšímu sportovnímu řediteli pražské Slavie Františku Ciprovi. Navíc ve stejném roce byl nynější místopředseda FAČR na základě nedůvěry ligových klubů vyřazen z listiny prvoligových sudích.
Opravdu se vyplatí pátrat v archivu. Před časem jsme na serveru fotbal.hattrick.cz (a pak i na efotbal.cz) informovali o tom, že místopředseda za Čechy Roman Berbr, jinak též šéf Plzeňského fotbalového svazu a životní partner předsedkyně Řídící komise pro Čechy FAČR a šéfky profesionální komise rozhodčích Dagmar Damkové, měl být s okamžitou platností vyřazen z řad rozhodčích!
Kým? Pěti členy Západočeského fotbalového svazu. Kdy? Už před více než 25 lety – 2. května 1990.
Důvod: a) úplatky od rozhodčích za postupy, b) ovlivňování zápasů, c) ovlivňování delegáta. Usnesení členů tehdejšího Západočeského fotbalového svazu podpořené fotografií ručně psaného zápisu z jednání přinesl deník Blesk v pondělí 1. července 2013 jako svou hlavní zprávu dne.
Bod číslo 6 tehdejšího usnesení z 2. 5. 1990 zněl jasně: „VYŘAZENÍ ROZHODČÍHO R. BERBRA Z ŘAD ROZHODČÍCH – IHNED“. Podepsalo jej tehdy pět členů Západočeského fotbalového svazu (tři byli z jednání omluveni).
„Vidím to jako dneska. Řekli jsme si, že to, co provádí, musíme zastavit. Ale nezlobte se, víc k tomu nechci říkat. Nepotřebuju, aby mi od něj chodily výhrůžné esemesky,“ prohlásil v Blesku předloni na začátku léta jeden z pamětníků tehdejšího jednání výboru Západočeského fotbalového svazu.
[break]
Další nesmysl. To se ví, že byl. Dokonce někdejší nejvyšší možnou finanční pokutou. A pražské Spartě, v níž tenkrát působil, mohlo kvůli jeho prohřešku teoreticky hrozit i vyřazení z Ligy mistrů.
Pokutu ve výši 50 tisíc korun dostal Miroslav Pelta od disciplinární komise coby generální ředitel Sparty koncem dubna roku 2001. V roce 2000 totiž působil ve statutárních orgánech jak na Letné, tak v Jablonci, odkud se do Prahy v průběhu sezony přesunul. Přestože jsem o této záležitost psal v deníku Sport již na jaře roku 2000, fotbalový svaz se celou záležitostí začal zabývat až o rok později, a to jen na popud tehdejšího manažera Bohemians Luďka Klusáčka.
„Komisi jsem vysvětlil, že jsem se v Jablonci odstoupil z postu předsedy představenstva, ale musel jsem zůstat na čas jeho členem. S mým jménem byly spojeny určité závazky,“ vysvětloval tehdy Pelta.
Trest, podle předsedy disciplinárky Alexandra Károlyiho nejvyšší, jaký mohl dostat, nicméně tehdy přijal s klidem: „Porušil jsem normy svazu, vzdal jsem se i práva na odvolání. Padesát tisíc je na fyzickou osobu vysoká částka, ovšem není to něco neřešitelného.“ Pelta si nepřipouštěl, že by kvůli němu byla ligová soutěž 1999/2000, kterou jeho Sparta nakonec vyhrála, neregulérní. „To je příliš silné slovo,“ domníval se nynější předseda FAČR koncem dubna roku 2001.
Ovšem žádná prkotina to rozhodně nebyla, účast ve statutárních orgánech více klubů přísně zakazuje i UEFA. A Spartě tedy reálně hrozilo vyloučení z Ligy mistrů, kdyby tehdy někdo (podobně jako Klusáček v případě domácího fotbalového svazu) podal podnět k disciplinární komisi Evropské fotbalové unie.
[break]
Hloupost. Nešlo o úspěch českého, nýbrž československého fotbalu. A kdybychom už chtěli připisovat někomu větší zásluhu, tak to byl především úspěch fotbalu slovenského. Ve finále proti SRN (2:2 po prodloužení, 5:3 na penalty) nastoupilo totiž v základní sestavě ČSSR osm Slováků a jen tři Češi.
Československý tým hrál 20. června 1976 na stadionu Crvené zvezdy v Bělehradě v následující sestavě: Viktor – Pivarník, Ondruš, Jozef Čapkovič, Gögh - Dobiaš (94. F. Veselý), Panenka, Švehlík (80. Jurkemik), J. Móder - Masný, Nehoda. České národnosti byli tedy jen brankář Ivo Viktor, záložník Antonín Panenka, útočník Zdeněk Nehoda a pak střídající navrátilec do národního týmu František Veselý.
Ano, Ivo Viktor byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a Antonín Panenka rozhodl svým legendárním dloubákem finálový penaltový rozstřel, ovšem vykládat tenhle triumf za vyloženě český je historicky nesprávné, ke Slovákům neuctivé a v podstatě drzé.
[break]
Další nesmysl, jehož se dopouštějí hlavně zástupci mladší novinářské generace. Ti se totiž mylně domnívají, že slovo „federální“ je synonymem slova „československý“.
Což je samozřejmě hrubá historická neznalost. Československo se stalo federací až 1. ledna 1969. Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci. Dne 1. ledna 1969 tak vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace. To platilo až do 31. prosince 1992. Od 1. ledna 1993 existuje samostatné Česko.
Takže za federální může být československý výběr považován jen v období od 1. ledna 1969 do 31. prosince 1992. Českoslovenští fotbaloví vicemistři světa z roku 1962 - a samozřejmě ani ti z roku 1934 – federálním výběrem nikdy být nemohli!
[break]
Další častý historicko-geografický přestupek. Čechy (anglicky Bohemia) vskutku nejsou krátkým zeměpisným názvem celého našeho státu. Tím je Česko (anglicky Czechia), jak už jsem o tom psal v tomto týdnu. A Ostrava v Čechách opravdu není, ta leží dílem na Moravě a dílem ve Slezsku.
Označení Čechy pro moravské a slezské kraje tedy platit nemůže. Pokud chceme říci, že se něco děje v celé zemi, musíme říci/napsat „v Česku“.
Věta „Vracíme se do Čech, na stadion Zbrojovky Brno.“ je hrubý nesmysl. Kdo jiný, než zástupci médií, by to měl vědět?
Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK
1. MÍSTOPŘEDSEDA FAČR ROMAN BERBR NEBYL NIKDY POTRESTÁN.
Ale jasně, že byl. Už několikrát jsem tenhle mýtus vyvracel. Stačí se podívat do archivu.
V roce 1995 jej Károlyiho disciplinární komise potrestala půlročním zákazem činnosti kvůli jeho později přiznaným lžím a křivému svědectví proti tehdejšímu sportovnímu řediteli pražské Slavie Františku Ciprovi. Navíc ve stejném roce byl nynější místopředseda FAČR na základě nedůvěry ligových klubů vyřazen z listiny prvoligových sudích.
Opravdu se vyplatí pátrat v archivu. Před časem jsme na serveru fotbal.hattrick.cz (a pak i na efotbal.cz) informovali o tom, že místopředseda za Čechy Roman Berbr, jinak též šéf Plzeňského fotbalového svazu a životní partner předsedkyně Řídící komise pro Čechy FAČR a šéfky profesionální komise rozhodčích Dagmar Damkové, měl být s okamžitou platností vyřazen z řad rozhodčích!
Kým? Pěti členy Západočeského fotbalového svazu. Kdy? Už před více než 25 lety – 2. května 1990.
Důvod: a) úplatky od rozhodčích za postupy, b) ovlivňování zápasů, c) ovlivňování delegáta. Usnesení členů tehdejšího Západočeského fotbalového svazu podpořené fotografií ručně psaného zápisu z jednání přinesl deník Blesk v pondělí 1. července 2013 jako svou hlavní zprávu dne.
Bod číslo 6 tehdejšího usnesení z 2. 5. 1990 zněl jasně: „VYŘAZENÍ ROZHODČÍHO R. BERBRA Z ŘAD ROZHODČÍCH – IHNED“. Podepsalo jej tehdy pět členů Západočeského fotbalového svazu (tři byli z jednání omluveni).
„Vidím to jako dneska. Řekli jsme si, že to, co provádí, musíme zastavit. Ale nezlobte se, víc k tomu nechci říkat. Nepotřebuju, aby mi od něj chodily výhrůžné esemesky,“ prohlásil v Blesku předloni na začátku léta jeden z pamětníků tehdejšího jednání výboru Západočeského fotbalového svazu.
[break]
2. PŘEDSEDA FAČR MIROSLAV PELTA NEBYL NIKDY POTRESTÁN.
Další nesmysl. To se ví, že byl. Dokonce někdejší nejvyšší možnou finanční pokutou. A pražské Spartě, v níž tenkrát působil, mohlo kvůli jeho prohřešku teoreticky hrozit i vyřazení z Ligy mistrů.
Pokutu ve výši 50 tisíc korun dostal Miroslav Pelta od disciplinární komise coby generální ředitel Sparty koncem dubna roku 2001. V roce 2000 totiž působil ve statutárních orgánech jak na Letné, tak v Jablonci, odkud se do Prahy v průběhu sezony přesunul. Přestože jsem o této záležitost psal v deníku Sport již na jaře roku 2000, fotbalový svaz se celou záležitostí začal zabývat až o rok později, a to jen na popud tehdejšího manažera Bohemians Luďka Klusáčka.
„Komisi jsem vysvětlil, že jsem se v Jablonci odstoupil z postu předsedy představenstva, ale musel jsem zůstat na čas jeho členem. S mým jménem byly spojeny určité závazky,“ vysvětloval tehdy Pelta.
Trest, podle předsedy disciplinárky Alexandra Károlyiho nejvyšší, jaký mohl dostat, nicméně tehdy přijal s klidem: „Porušil jsem normy svazu, vzdal jsem se i práva na odvolání. Padesát tisíc je na fyzickou osobu vysoká částka, ovšem není to něco neřešitelného.“ Pelta si nepřipouštěl, že by kvůli němu byla ligová soutěž 1999/2000, kterou jeho Sparta nakonec vyhrála, neregulérní. „To je příliš silné slovo,“ domníval se nynější předseda FAČR koncem dubna roku 2001.
Ovšem žádná prkotina to rozhodně nebyla, účast ve statutárních orgánech více klubů přísně zakazuje i UEFA. A Spartě tedy reálně hrozilo vyloučení z Ligy mistrů, kdyby tehdy někdo (podobně jako Klusáček v případě domácího fotbalového svazu) podal podnět k disciplinární komisi Evropské fotbalové unie.
[break]
3. NEJVĚTŠÍM ÚSPĚCHEM ČESKÉHO FOTBALU JE TITUL MISTRŮ EVROPY Z ROKU 1976.
Hloupost. Nešlo o úspěch českého, nýbrž československého fotbalu. A kdybychom už chtěli připisovat někomu větší zásluhu, tak to byl především úspěch fotbalu slovenského. Ve finále proti SRN (2:2 po prodloužení, 5:3 na penalty) nastoupilo totiž v základní sestavě ČSSR osm Slováků a jen tři Češi.
Československý tým hrál 20. června 1976 na stadionu Crvené zvezdy v Bělehradě v následující sestavě: Viktor – Pivarník, Ondruš, Jozef Čapkovič, Gögh - Dobiaš (94. F. Veselý), Panenka, Švehlík (80. Jurkemik), J. Móder - Masný, Nehoda. České národnosti byli tedy jen brankář Ivo Viktor, záložník Antonín Panenka, útočník Zdeněk Nehoda a pak střídající navrátilec do národního týmu František Veselý.
Ano, Ivo Viktor byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a Antonín Panenka rozhodl svým legendárním dloubákem finálový penaltový rozstřel, ovšem vykládat tenhle triumf za vyloženě český je historicky nesprávné, ke Slovákům neuctivé a v podstatě drzé.
[break]
4. FEDERÁLNÍ VÝBĚR VYBOJOVAL NA MS 1962 V CHILE STŘÍBRNÉ MEDAILE.
Další nesmysl, jehož se dopouštějí hlavně zástupci mladší novinářské generace. Ti se totiž mylně domnívají, že slovo „federální“ je synonymem slova „československý“.
Což je samozřejmě hrubá historická neznalost. Československo se stalo federací až 1. ledna 1969. Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci. Dne 1. ledna 1969 tak vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace. To platilo až do 31. prosince 1992. Od 1. ledna 1993 existuje samostatné Česko.
Takže za federální může být československý výběr považován jen v období od 1. ledna 1969 do 31. prosince 1992. Českoslovenští fotbaloví vicemistři světa z roku 1962 - a samozřejmě ani ti z roku 1934 – federálním výběrem nikdy být nemohli!
[break]
5. PRVNÍ ZÁPAS SE HRAJE V ČECHÁCH - VRBŮV TÝM NASTOUPÍ PROTI SRBSKU V OSTRAVĚ.
Další častý historicko-geografický přestupek. Čechy (anglicky Bohemia) vskutku nejsou krátkým zeměpisným názvem celého našeho státu. Tím je Česko (anglicky Czechia), jak už jsem o tom psal v tomto týdnu. A Ostrava v Čechách opravdu není, ta leží dílem na Moravě a dílem ve Slezsku.
Označení Čechy pro moravské a slezské kraje tedy platit nemůže. Pokud chceme říci, že se něco děje v celé zemi, musíme říci/napsat „v Česku“.
Věta „Vracíme se do Čech, na stadion Zbrojovky Brno.“ je hrubý nesmysl. Kdo jiný, než zástupci médií, by to měl vědět?
Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)