Zelenka: Sparta se mě chtěla zbavit

K tomu, že odešel po čtyřech a půl letech z pražské Sparty, si gratuluje záložník LUKÁŠ ZELENKA. Zatímco v Praze cítil, že je nechtěným zbožím, v tureckém klubu Vestel Manisaspor platí za hvězdu.

„Ve Spartě by mě zazdili. Jsem tak šťastný, že jsem odešel! A už se nevrátím!“ tvrdí vlasatý hračička v rozhovoru pro únorové vydání magazínu Hattrick, v němž otevřeně rozebírá své vztahy s trenéry Jaroslavem Hřebíkem a Stanislavem Grigou i šéfem klubu Danielem Křetínským.

S jakými pocity jste ze Sparty odcházel?

Ulevilo se mi. Měl jsem impulzy, že už se mnou Sparta na jaře nepočítá, už by pro mě v sestavě nebylo místo. Potřebovali se mě zbavit stejně jako Karla Poborského. Potřebují ovečky, které se bojí a jenom kývou hlavou. Ale já jsem dost upřímný, co na srdci, to na jazyku. Kolikrát jsem měl problémy, když jsem něco řekl. Viz pokuta sto tisíc, kterou jsem dostal na podzim.

Ještě loni na jaře jste si přitom vedl výborně, paradoxně pod trenérem Jaroslavem Hřebíkem, se kterým jste si už jednou nepadl do oka.

To jsem se kousnul. Dařilo se mi střelecky, do čeho jsem kopnul, to skončilo v bráně. Myslel jsem si, že v létě půjdu pryč. Kdyby se to povedlo, mohl jsem jít do lepšího klubu a Sparta by dostala víc peněz. Už na podzim jsem cítil, že od trenéra nemám důvěru, kterou potřebuju. Cítil jsem, jak pomalu přicházím o flek. Už jsem pod Hřebíkem nechtěl dál pracovat, dával mi kapky před ostatními.

Jak velkým impulzem byl pro vás příchod nového trenéra Stanislava Grigy?

Určitě to byl impulz, měl jsem k němu úctu. To jsem měl neskutečný respekt. Sám jsem si to u něj pokazil, protože jsem nepodával takové výkony. Na druhé straně i když jsme hráli blbě všichni, vždycky jsem to odnesl jenom já. Mohl jsem za každý gól, který jsme dostali. Největším zklamáním pro mě bylo, když jsem se dozvěděl, že Griga debatuje s Hřebíkem.

Nebyl přestup do Manisasporu ústupem z vašich ambicí?

Vedle Turecka jsem měl jen něco z Rakouska, nic jiného. Nechtěl jsem čekat, zase bych musel někomu dokazovat, že na to mám. Samozřejmě jsem si říkal, že když půjdu do Turecka, nebudu mít šanci v reprezentaci. Ale i dřív platilo, že kdyby nebyli zranění hráči, nebyl bych tam. Manisaspor je bohatý klub, rád by se zabydlel v první lize a příští rok by chtěl hrát na vrcholu tabulky.

Jak jste zatím spokojen se svým novým angažmá?

I s rodinou jsme spokojení. Vybrali jsme si dobré bydlení, klub se postaral o kompletní vybavení, elektroniku. Jinde by se s vámi moc nebavili. V obchodech seženeme všechno, co potřebujeme. Všechno je zatím super.

[ 3.2.2006 - Štěpán Filípek / Hattrick ]
Celý rozhovor najdete v únorovém vydání magazínu HATTRICK