Která Dukla vlastně pukla? aneb Jak Jakubčovice z Dejvic vyhrály 2:1

Která Dukla vlastně pukla? aneb Jak Jakubčovice z Dejvic vyhrály 2:1

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Kromě letité hádky tří Bohemek tu nyní máme spor dvou Dukel. V pátečním utkání 8. kole Gambrinus ligy sice oficiálně vyhrála Dukla Praha nad 1. FK Příbramí 2:1, ale také by se dalo říci, že Jabubčovice zvítězily nad Duklou 2:1. Nebo že Dejvice vyhrály 2:1 nad FC Portal?

„Já jedu hrát s Jakubčovicemi,“ prohlásil příbramský boss Jaroslav Starka, jenž ve druhé polovině 90. let Duklu koupil, před pátečním zápasem v Pražském deníku. Trofeje Dukly na Julisku vrátit zadarmo nechce. „Já tenkrát Duklu koupil se vším všudy, tedy i s trofejemi. Ale jestli je Dukla hodlá odkoupit zpátky, nějaký způsob by se jistě našel,“ vzkázal do Prahy Starka.

Dnešní Dukla, která proti Starkovu klubu nyní hrála, působila ještě začátkem 21. století v Pražském přeboru coby Dukla Dejvice. V roce 2001 převzala název nově vzniklého spolku FK Dukla Praha a až v roce 2007 pak koupila druholigovou licenci od severomoravských Jakubčovic. A když tehdy ve 2. lize nastoupila právě v Příbrami, nechal Starka U Litavky vylepit plakáty s nápisem „Příbram – Jakubčovice“.

„Dnem 30. června 1997 skončila profesionální kopaná na Julisce a v Praze zůstala pouze mládežnická družstva,“ vysvětluje na oficiálních stránkách www.fkdukla.cz Miloslav Jícha, dlouholetý sekretář Dukly, poté příbramské Dukly a nyní opět pražské Dukly. „Podle mého názoru měla být uzavřena smlouva, která by stanovila jasná pravidla a veškeré trofeje získané armádním sportovním družstvem do 31. března 1995 měly zůstat na Julisce. Dne 1. dubna 1995 vznikla akciová společnost. Předsedou představenstva se stal inženýr Bohumír Ďuričko (ten je nyní ve vězení za zabití Václava Kočky mladšího po křtu knihy Jiřího Paroubka v říjnu roku 2008 – pozn. aut.). Od tohoto data získané trofeje Duklou Praha byly majetkem pana Ďurička. Od roku 2007 se uskutečnilo několik jednání s panem Jaroslavem Starkou, který v žádném případě nechce trofeje bez finanční náhrady vrátit,“ dodává Jícha.

Masopust ani Vízek za Dejvice nikdy nehráli

Starka od Ďurička Duklu koupil, když s trenérem Ladislavem Škorpilem postoupila do první ligy, převedl ji v létě 1997 do Příbrami a sloučil ji s místním klubem FC Portal. Nejprve hrála ligu pod názvem FC Dukla bez domicilu, až po čase přidala za své jméno Příbram. Poté se z Dukly stala Marila a nyní 1.FK Příbram.

Současný sportovní ředitel dnešní Dukly Günter Bittengel v Deníku prohlásil:
„Nejspíš to s prodejem Dukly panu Starkovi opravdu tak bylo, klub se prodal i s trofejemi. Ale jestli se dají koupit poháry, medaile a jiné ceny, pak historie se koupit nedá.“

Předseda dozorčí rady Dukly, místopředseda FAČR a kandidát na šéfa českého fotbalu Jindřich Rajchl říká ovšem v Právu ještě něco jiného: „Ministerstvo obrany potvrdilo, že prodána byla soutěž a hráči, historie klubu a trofeje ne. Patří nám, z principu za ně nezaplatíme ani korunu.“

Asi by se měli pánové z Julisky dohodnout. Pamětník, který působil jak ve staré Dukle, v Přírbami i v nové Dukly, již čtyřiasedmdesátiletý sekretář Miloslav Jícha, jasně říká, že v roce 1995 si Bohumír Ďuričko koupil Duklu i s trofejemi, kterému patřily. A Starka od ministerstva obrany nic nekupoval, protože Duklu – samozřejmě i s těmi trofejemi – získal až za dva roky poté od Ďurička.

Tomáš Pospíchal požadoval Duklu zrušit

„Duklu jsme tehdy koupili se vším všudy, tedy i s trofejemi. Pokud je chce zpátky, ať si je odkoupí,“ trvá si na svém Jaroslav Starka. A podle všeho má pravdu, právník Rajchl tady asi nepochodí.

Když jsme u té historie, pánové z Dukly shodně tvrdí, že ta se koupit nedá. Ano, současná Dukla hraje na Julisce, proto tam pánové Masopust, Vízek a další chodí a hlásí se k ní. Ovšem za prvé: s bývalým armádním a totalitním režimem těžce protežovaným klubem nemá Rajchlova Dukla nic společného. A za druhé: není nic známo o tom, že by Masopust, Viktor, Nehoda či Vízek někdy kopali za Duklu Dejvice.

A když jsme u těch tradic a historie, internacionál, účastník stříbrného MS 1962 v Chile, slavný trenér Bohemians Tomáš Pospíchal, mj. autor legendárního výroku „Fotbal nemá logiku“, v 90. letech po listopadové revoluci udiveně prohlásil: „Nechápu, jak to, že ještě nebyla zrušena Dukla.“

Fotbal ani historie opravdu někdy nemají logiku.