Kdo se Spartou neudělá titul, nemá tam co dělat, říká mezi Prahou a Dubají pendlující Ivan Hašek

Lákalo by vás převzít tento klub?

'Vždycky si na Spartu věřím, že bych ji někam posunul. Pro ni platí jen vyhrát titul, nic jiného neexistuje, kdo to nedokáže, nemá tam co dělat. Já si však věřím, že bych ji k němu dotlačil. Není ovšem zájem z druhé strany, takže už jsem to nechal padnout. Vždy jsem měl ve smlouvě, že se z ní můžu sám vykoupit a věřil jsem, že nabídka může přijít. Teď už to neudělám, protože už nevěřím, že by přišla.'

Vy jste se ostře vymezoval proti poměrům v českém fotbale, které panovaly za minulého vedení, kdy všechno ovládal Roman Berbr. A bylo jasné, že dokud ho bude ovládat, působit v něm nemůžete. Ale poměry se už změnily. Vaše morální zábrana tím padla.  

'Já tvrdím, že jdeme konečně nějakou cestou, která bude normální. Takže bych si dovedl představit, že se domů vrátím a budu v českém fotbale působit.'

Sledujete jako vystudovaný právník soudní kauzu s Romanem Berbrem a jeho příznivci, kdy mu za zločinné spolčení hrozí několik let vězení? 

'Trochu ano, ale s tím, co se dělo, se měl vypořádat především fotbal. Tyhle občansko-právní soudy, jestli se někdo obohatil a způsobil nějakou škodu, jsou už o něčem jiném, poškozený byl hlavně fotbal. Mohou za to všichni, kteří to trpěli, především lidi, kteří ho volili.'

Novým předsedou je Petr Fousek. Radíte mu, čeho se má vyvarovat?

'Nejsem s ním v kontaktu, ale je to velmi pracovitý člověk, znalý věci, který není zatížený temnou minulostí. Přeju mu, aby se mu dařilo. Každý by samozřejmě chtěl, aby potřebné změny a napravení vztahů bylo rychlejší. Ale ono to nějaký čas vyžaduje. Držím mu palce."

Vraťme se ke Spartě. Na jaře válí, už je jenom dva body od první příčky. Dělá vám radost?

'Hraje dobře a z týmů, které jsou na špici, jsou na vlně, která by je mohla hodit až k titulu. Mě však zaráží, že někteří hráči pronesou, že po třech či čtyřech letech zažili pořádnou zimní přípravu. Jsem v šoku, že před tím nebyla v pořádku? To mi přijde divné. Vždyť Spartu vedli uznávaní trenéři Václav Jílek, Václav Kotal, Pavel Vrba. Jsem zděšený, co se tam dělo. Teď má však fazónu, hráči mají charakter, jsou správně zaťatí, je vidět, že nechtějí prohrát. Rozhodne se však ve vzájemných zápasech.'

Dlouho se zpochybňovalo, že by u českého silného klubu mohl uspět zahraniční trenér. Vyvrátil Brian Priske tento předsudek? 

'Působí na mne velice sympaticky a je dobře, že je u mužstva respektovaný trenér. Umí mluvit, má autoritu. Ale jestli je dobře, že Spartu vede, se ukáže, až jestli udělá titul. Když ho udělá, je na správném místě. Úspěšná fáze čtyř zápasů ještě nic nedokazuje. Proto bych s hodnocením počkal až na konec ligy. Spartě titul však moc přeju.' 

Kdo je ze současného týmu hráčem vašeho gusta? 

'Pravý sparťanský charakter má kapitán Ladislav Krejčí. A povedl se finský záložník Kaan Kairinen, který přišel v zimě. Ze začátku jsem si myslel, že bude hrát alibisticky hodně do šířky, ale hraje dopředu, kolmo, to se mi moc líbí, zrychluje hru.'

Naposledy jste vedl v kvalifikaci o mistrovství světa 2022 v Kataru reprezentaci Libanonu. Máte k ní ještě nějaké závazky? 

'Smlouva mi kvalifikací skončila, neprodloužil jsem ji, ani jsem nechtěl. Byla to moc krásná zkušenost, ale stačilo.' 

Sen vést mužstvo na světovém šampionátu se vám ovšem nesplnil. Bylo to velké zklamání? 

'Šance na něj postoupit byla malá, nepatřili jsme mezi favority. Pronikli jsme až do třetího kola, byli jsme ve hře posledního utkání. Já ale smlouvu podepisoval i s tím, že se také konalo mistrovství arabských zemí, což byla generálka na šampionát v Kataru. Hrálo se na stejných stadionech, ochozy plné, fanoušci se projevovali. Takže jsem na lavičce Libanonu malé mistrovství také zažil. Poznal jsem atmosféru, pochopil jsem, jaké mistrovství světa bude.'

Na přelomu roku jste dostal nabídku od marockého klubu Wydad Casablanca. Proč to nevyšlo? 

'Bylo to hodně lákavé. Připomínám jen, že jde o slavný a úspěšný klub, který vyhrál africkou Ligu mistrů a zúčastnil se mistrovství světa klubů.  Jeho diváci byli vyhlášení jako nejlepší na světě, na každý zápas jich chodí okolo pětatřiceti tisíc. Na Silvestra mi volal prezident Saíd Nasírí, jestli bych měl zájem. Odpověděl jsem, že ano, že hned jdu. Dohodli jsem se na penězích a poslali mi návrh smlouvy. Prezident tvrdil, že musím podepsat do konce roku, do půlnoci, poslali mi letenky a hned jsem letěl. Když jsem přistál v Casablance, našel jsem zmeškaný hovor od jeho syna a přečetl si na Instagramu, že smlouvu podepsal už někdo jiný. Na letišti na mne čekal nějaký chlapík z agentury, který neuměl anglicky ani francouzsky, jen arabsky. Vytelefonoval jsem, abych se mohl vrátit co nejdříve domů. Do toho mi nepřišel kufr. Dva dny jsem strávil v letadle, kufr mi přišel po týdnu.'

Budete vyžadovat nějaké odškodnění?  

'Kdybych to dal k soudu, asi bych něco vymohl. Ale to není můj styl. Vím, že tak to v tomhle světě chodí. Je moje chyba, že jsem si nenechal podepsat smlouvu i od klubu, byla podepsaná jen z mé strany. Tedy nevymahatelná. Příště se poučím. Když vám však volá přímo nejvyšší šéf klubu a vítá vás v rodině, tak jsem uvěřil. Ale jsou horší věci, dva dny v letadle nikoho nezabije.'

Co dnes děláte? 

'Pohybuju se mezi Prahou a Dubají, kde vypomáhám jednomu týmu. Jako poradce. Klub neprozradím, obsahem dohody je, že to nebudu nikde zveřejňovat.'