Hloupost od Gravenbercha, nebo od rozhodčího?
Manchester City sice je v nové sezoně stoprocentní, pozornost fotbalové veřejnosti ale poslední dobou směřovala především na jeho kontroverze. Derby s United vyhráli Citizens díky gólu Erlinga Haalanda, který neměl platit. Pak přišla reprezentační přestávka, během níž Premier League rozhodla o vině klubu v rámci 115 obvinění z porušení FFP.
O to sledovanější byl šlágr s Liverpoolem. Kdo ale doufal v úspěšný 'hate-watch' týmu Enza Marescy, musel spolknout hořkou pilulku. S hodinou hry přitom přišel moment, který rozdělil fanoušky v Anglii.
Záložník Gravenberch uviděl ve 47. minutě jednu žlutou kartu za podražení Elliota Andersona, v 62. minutě už musel předčasně do sprch po obdobném prohřešku proti Jérémymu Dokuovi. Do té doby podával Nizozemec povedený výkon, když uviděl červený kartonek, nevěřícně kroutil hlavou.
Jak pronesl trenér Reds Andoni Iraola, večer na Anfieldu byl jako dvě různá utkání, před vyloučením a po něm. Citizens trvalo jen dvě minuty a 37 sekund, aby Haaland vsunul rozhodující dýku. Na druhé brance se ironií osudu podíleli dva Gravenberchem faulovaní hráči. Posledním hřebíkem do rakve byla trefa Rayana Cherkiho, které předcházelo 41 přihrávek (rekord nové sezony) a zapojení celého týmu City.
Bylo ale vyloučení férové? Tady sudí naráží na odvěký problém, nekonzistentnost napříč ligou. Chris Kavanagh si rozhodnutí obhájí a neočekává se žádný zásah organizace ProRef, v jiný den ale mohl Gravenberch klidně odejít z utkání i bez jediného napomenutí. Jen sebe ovšem může vinit za neomalenost, se kterou šel do osudného zákroku s vědomím, že už jednu kartu uviděl.
Bývalý kapitán Liverpoolu září v Chelsea
Aby toho nebylo pro Liverpool málo, ve stejný víkend, kdy jej jeho stávající záložník připravil o nadějně rozjeté utkání, se bývalý středopolař a hlavně kapitán Reds Henderson rozhodl podat ve dresu modrého konkurenta výkon jako zamlada.
S odchodem Enza Fernándeze z Chelsea a náchylnosti Roméa Lavii i Reece Jamese ke zraněním visel velký otazník nad konkurenceschopností středu pole Londýňanů. Moisés Caicedo byl navíc v úvodu sezony zraněný, což platilo i pro zdánlivě nenápadnou posilu Hendersona.

Po reprezentační přestávce ovšem šestatřicetiletý matador vlétnul do ligy jako uragán. Už ve třetí minutě duelu s Bournemouthem (5:1) měl na kontě pohledný gól a asistenci, vše korunoval krásným přímým kopem po výměně stran. U míče stál i Cole Palmer, který mu položil jednoduchou otázku: "Ke kterému rohovému praporku poběžíme slavit?"
Jen Emile Heskey v roce 1998 stihl bilanci 1+1 rychleji než Henderson. V mladém kádru Blues se stal nejstarším střelcem od Johna Terryho v roce 2017. Že je věk jen číslo, dokázal i 12 naběhanými kilometry – nejvíce ze všech na hřišti. Jen podruhé v kariéře se podílel na třech brankách, navázal na rok 2013 ve dresu Liverpoolu proti Newcastlu.
Anfield přitom Henderson opouštěl už před třemi lety, saúdskoarabský Al Ettifaq se ale neukázal být místem pro klidné dohrání kariéry, nýbrž pro její nečekaný rozjezd - následně vystřídal Ajax, Brentford a nyní si získává sympatie na Stamford Bridge.
Při oslavě gólu z přímého kopu Henderson, jenž strávil v Liverpoolu 12 let, před fanoušky Chelsea klepal na znak klubu, což porce příznivců celku z města Beatles kousala těžce.
Horníček poprvé v roli padoucha
Antonín Kinský už si na krutost fotbalu a mediální pozornost v Anglii zvykl, pro něj byl osudný debakl proti Atlétiku zkouška ohněm. Horníček měl doteď v bráně Newcastlu velmi nadějný rozjezd. Po reprezentační přestávce, která Česku z hlediska výsledků nevyšla, si ale udělal u příznivců Magpies první vroubek.
Už v šesté minutě Newcastle prohrával s nováčkem soutěže Coventry poté, co rodák z Vysokého Mýta při výběhu zasáhl protihráče a inkasoval z následné penalty. Poté navíc inkasoval ještě třikrát, jeho Livesport Rating 4.8 byl nejhorší na hřišti. Nutno podotknout, že u dalších branek zasloužil chválu soupeř či kritiku defenziva, Horníček s nimi už příliš nezmohl.

Stejně to ale neviděla část fanoušků Strak. Na sociálních sítích volají po návratu Nicka Popea, zpochybňují reflexy stávající jedničky a snižují se i k urážkám. Fotbal umí vytvářet toxické prostředí, v němž lidé rychle zapomínají a s oblibou hledají, na kom si vybít zlost.
Pro Horníčka je důležité se rychle otřepat, v sobotu čeká Newcastle důležité utkání s Aston Villou. Frank Lampard si naopak potvrdil, že na Magpies v roli trenéra umí - porazil je už čtyřikrát, častěji to odnesl jen Crystal Palace (pětkrát).
United po dalším zkratu řeší změnu trenéra
Po skvělém závěru minulé sezony zůstal u kormidla Manchesteru United Michael Carrick. Aby ne, vybojoval týmu návrat do Ligy mistrů a hráči pod ním v porovnání s Rúbenem Amorimem vypadali k nepoznání. Nyní ale Rudí ďáblové prožívají peklo.
Šest bodů po šesti kolech, čtyři zápasy bez výhry a dva zkraty proti celkům z tradiční 'Big Six' navzdory početní výhodě. Na selhání v manchesterském derby navázali Red Devils proti Tottenhamu. Od 78. minuty hráli Spurs v deseti, v nastavení přesto vyrovnal Dominic Solanke. Kinskému stačilo zneškodnit tři ze čtyř pokusů, aby přispěl k remíze 1:1 na Old Trafford.
Po další noční můře v Divadle snů už na veřejnost prosakují zprávy, že se United připravují na nejhorší. Pokud se budou pod Carrickem nadále trápit, mohli by podle anglické redakce Livesport Zpráv sáhnout po Antoniu Contem či Eddiemu Howeovi.
První zmíněný zdánlivě naznačil, že tuto možnost vyhledává. "Rád bych přišel do klubu, který ztratil ze zřetele vlastní historii," pronesl nedávno pro The Athletic.
Vedení Manchesteru United nyní má před sebou dilema. Hledat nový impuls, nebo vsadit na trpělivost?
