Bezpečnost práce ve fotbale

Ve sportovním prostředí obecně platí, že přesná pravidla bezpečnosti práce, potažmo výkonu sportovní činnosti, si nad rámec obecných předpisů upravují jednotlivé asociace, svazy či spolky samy ve svých vnitřních předpisech. Stejně tomu tak je i ve fotbale.

Fotbalová pravidla oficiálně schválená Mezinárodním výborem pro pravidla fotbalu (IFAB) se místo bezpečnosti práce, spíše zabývají otázkou bezpečnosti zdraví hráčů. Tyto základní a obecná pravidla platí na všech úrovních fotbalu, tzn. že problematika pravidel bezpečnosti sportovního výkonu platí stejně jak pro profesionály, tak pro amatéry. 

Mezi nejznámější pravidla týkající se ochrany zdraví uvedená v IFAB patří ustanovení upravující vybavení hráče. V této otázce se „Hráči zakazuje používat nástroj nebo nosit cokoliv, co je nebezpečné. Všechny typy šperků (náhrdelníky, prsteny), náramky (ani kožené nebo gumové), náušnice atd. jsou zakázané a musí být odstraněny.“ Pro úplnost je dále v pravidlech uvedeno, že: „Použití pásky k zakrytí šperků není dovoleno.“

Rozhodující a dozorčí roli má v těchto případech rozhodčí, který dohlíží na dodržování pravidel bezpečnosti, a který je případně i oprávněn hráči nařídit, aby „takovou výstroj odložil, případně aby při nejbližším přerušení hry opustil hrací plochu, pokud nemůže nebo nechce uposlechnout.“

Mezi další bezpečnostní ustanovení patří pravidla týkající se povinné výstroje. „Povinnou výstroj hráče tvoří dres s rukávy, trenýrky, stulpny, holenní chrániče a kopačky.“ Pro zajímavost lze poznamenat, že brankářům je povoleno místo trenýrek nosit tepláky. Pravidla dále upravují i problematiku pásek přes stulpny. Dle pravidel jsou pásky povolené, pouze však za předpokladu, když: „Pásky nebo jiný materiál nošený vně stulpen má stejnou barvu jako ta část stulpen, kterou překrývají.“ Další ochranné pomůcky jako jsou například ochranné brýle, obličejové masky, chrániče kolen či jiné bezpečné pomůcky, podléhají schválení ze strany rozhodčího, avšak za předpokladu, že tyto pomůcky jsou vyrobeny z měkkého a lehkého materiálu.

Nad rámec obecné, globální úpravy je přesné znění fotbalových pravidel dále vydáváno příslušnou národní asociací, tedy v případě českého fotbalu Fotbalovou asociací České republiky.

Některá bezpečnostní ustanovení jsou zejména obsažena v Soutěžním řádu FAČR. Například v ustanovení § 37 zabývající se lékařskou prohlídkou. „Každý hráč je povinen zabezpečit si ve svém vlastním zájmu a na své náklady informaci o své zdravotní způsobilosti ke hraní fotbalu. U hráčů mladších 18 let má tuto povinnost jejich zákonný zástupce.“ Doklad o své zdravotní způsobilost je hráč povinen vlastnoručně podepsat ve svém prohlášení, které zní: „Prohlašuji na základě lékařského posouzení svého zdravotního stavu, že jsem způsobilý absolvovat fyzickou zátěž fotbalových tréninků a utkání bez nebezpečí poškození svého zdraví.“Jednotlivá prohlášení nesmí být starší více než 1 rok. Kluby jsou navíc povinny jednotlivá prohlášení všech svých hráčů po dobu 1 roku uschovávat pod hrozbou sankce v podobě pořádkové pokuty.

Beze sporu jedním z nejdůležitějších ustanovení související s bezpečností sportovního výkonu je zajištění zdravotnické služby při mistrovském utkání. Tuto povinnost má dle § 41 Soutěžního řádu FAČR: „Zajistit vždy pořadatelská služba, společně se zajištěním potřebného vybavení pro první pomoc. Za poskytnutí první pomoci v době utkání odpovídá osoba, jejíž jméno, příjmení a ID se uvádí v zápisu o utkání. Zdravotní služba je povinna poskytnout první pomoc jak divákům, tak příslušníkům obou družstev, nemají-li vlastního lékaře či zdravotníka.“

Za bezpečností pravidla při výkonu sportovní činnosti se dále považuje i poskytnutí možnosti rozhodčímu, nabídnout hráčům v průběhu hry krátké občerstvení. Příkladem těchto přestávek je například občerstvení, a zejména ochlazení se, v průběhu utkání při vysokých teplotách.

Stejně jako si národní svazy, asociace či spolky upravují bezpečnostní pravidla ve svých soutěžních řádech, i kluby si zakotvují některá bezpečnostní ustanovení do svých profesionálních smluv uzavíraných s hráči. Konkrétní náležitosti profesionální smlouvy, které musí být ve smlouvě obsaženy jsou uvedeny v § 20 Přestupního řádu FAČR. Jednotlivé náležitosti lze přitom rozdělit na tři základní části. Jedná se o povinnosti hráče, povinnosti klubu a práva hráče, přičemž zmiňovaná bezpečnostní ustanovení jsou zakotvena v části povinnosti klubu. Dle § 20 odst. 4, písm. d), e) a n) Přestupního řádu FAČR lze základní bezpečnostní ustanovení vymezit jako: 

V souvislosti s otázkou zdraví, nelze ani opomenout jedno ze základních práv hráče, obsažené v ustanovení § 20 odst. 5 písm. a) Přestupního řádu, a sice že: „ligová profesionální smlouva musí obsahovat alespoň vymezení práva hráče vyžádat si na své náklady názor nezávislého lékařského odborníka v případě, že má námitky proti názoru klubového lékaře, s tím, že pokud jsou názory i nadále rozdílné, dohodnou se smluvní strany na nezávislé straně – lékaři, jehož názor budou akceptovat.“

V případě, že klub poruší některou z výše uvedených povinností, je hráč oprávněn a aktivně legitimován domáhat se požadované nápravy u Sboru rozhodců FAČR.

Sborem rozhodců se dle Stanov FAČR rozumí rozhodčí orgán, jenž je oprávněn rozhodovat spory mezi členy Asociace plynoucích ze smluv, anebo spory týkající se placení stanoveného odstupného a tréninkové kompenzace. Spory plynoucí ze smluv jsou spory mezi kluby a hráči (jde-li o profesionální smlouvy registrované Asociací), spory mezi kluby a trenéry, spory mezi kluby v záležitostech týkajících se přestupů a hostování hráčů, spory mezi registrovanými zprostředkovateli a hráči, případně spory mezi registrovanými zprostředkovateli a kluby.

Rozhodčí řízení dle § 20 odst. 6 Stanov FAČR probíhá: „V prvním stupni buď před jediným rozhodcem nebo ve tříčlenném rozhodčím senátu.“ Přesná pravidla rozhodčího řízení dále podrobněji upravuje Procesní řád FAČR. „Místem pro podání návrhů na zahájení řízení před Rozhodujícím orgánem je, dle § 45 Procesního řádu FAČR, sídlo FAČR. Návrh se podává vždy v listinné podobě, a to k rukám sekretáře rozhodčího řízení.“

V listinném návrhu na zahájení rozhodčího řízení Navrhovatel dle § 48 Přestupního řádu FAČR vždy uvede zejména: „Označení účastníků, případně jejich zástupce, vylíčí rozhodné skutečnosti, označí důkazy, návrh rozhodnutí, hodnotu předmětu sporu a doklad o úhradě poplatku za rozhodčí řízení.“ V samotném závěru návrhu je podpis Navrhovatele.

Jamile je zahájeno rozhodčí řízení: „sekretář rozhodčího řízení zašle tento návrh, včetně všech jeho příloh a přiložených důkazů, odpůrci s výzvou, aby k tomuto návrhu ve lhůtě 14 dnů ode dne jeho doručení předložil svou písemnou odpověď.“

Rozhodující orgán prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména si vyžádá písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti stanoví k tomu přiměřené lhůty.

Hlavní zásadou rozhodčího řízení je zásada neveřejnosti. Řízení před Rozhodcem probíhá bez ústního jednání, avšak existují zde výjimky. Požádá-li o nařízení ústního jednání Navrhovatel v návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebo Odpůrce ve své odpovědi na zahájení řízení, nařídí Rozhodce v projednávané věci ústní jednání, pokud účastník navrhující ústní jednání zároveň prokáže zaplacení poplatku za konání ústního jednání. 

Účastníci řízení jsou povinni prokázat tvrzené skutečnosti, na které se odvolávají při uplatnění svých nároků, jakož i svých dalších tvrzení. Ve shora uvedeném případě porušení povinností ze strany klubu souvisejících s ochranou zdraví hráče by tak hráč byl povinen prokázat své tvrzení, že mu nebyla dostatečně zajištěna zdravotnická péče či jiná terapeutická služba, případně pravidelná lékařská prohlídka. V opačném případě by Rozhodující orgán rozhodl v jeho neprospěch.

Vyhlášením rozhodnutí rozhodčí řízení končí. Ve věci samé rozhoduje Rozhodčí orgán vždy Rozhodčím nálezem, případně jím schvaluje smír dohodnutý účastníky řízení.

Na základě výše uvedeného lze tak uvažovat o možnosti, kdy se hráč bude domáhat požadované povinnosti klubu před Sborem rozhodců FAČR, neboť je tato povinnost závazkem vyplývající ze smlouvy. Nicméně je však nutné poznamenat, že pravděpodobnost takového sporu je spíše mizivá. I proto nám k dnešnímu dni není žádný takový případ doposud znám.