Hned při pohledu na základní jedenáctku brněnského celku muselo být domácím fanouškům Polanky jasné, že je čeká náročná šichta. V bráně stál Jiří Borek, ještě na jaře jednička týmu, defenzivu řídil stoper a lídr Luděk Pernica, střed pole dirigoval Daniel Samek s historií v Lecce a Slavii, dopředu hrozil ostřílený Milan Lutonský či posila z Baníku Sacha Komljenovic.
Realita na trávníku ale ukázala, že ani takto zvučná soupiska nezaručuje automatickou demolici soupeře. "Soupeř byl velmi dobrý, běhavý a rychlý v protiútocích. Hrálo se na menším a úzkém hřišti, proto se snáze bránila naše kombinace," všiml si po utkání trenér Páník. "Někdy to vázlo i na tom, že příchozí hráči z áčka ještě nemají zažitý styl hry, který u nás v béčku praktikujeme."
Artis dlouho narážel na precizní defenzivní blok. Rozuzlení tak musel přinést až trenérův vynucený tah na hrotu. "Po zranění Martina Tauše jsem neměl typologicky podobného útočníka, proto jsem posunul na hrot Dominika Kaňu, který soupeřil se třemi typově podobnými stopery," vysvětlil Páník. Právě Kaňa nakonec prolomil střeleckou smůlu, když v 71. minutě zužitkoval rohový kop a hlavičkou rozhodl o třech bodech.
Houževnatý výkon domácích fotbalistů, kteří se favorizovaných hostů nezalekli, ocenil i vedoucí týmu Polanky Michal Sehnal. Porážka po takovém průběhu ho ale pochopitelně mrzela. "Věděli jsme, že půjde o těžký zápas. Už jména nasvědčovala, že tu hrají nadstandardní fotbalisté pro tuto soutěž. Drželi jsme dlouho bezbrankový stav a trochu nás mrzí, že vlastně rozhodla jediná zdařilá akce hostí. Myslím si, ale že jsme soupeře hodně potrápili," uzavřel hodnocení Sehnal.
