Nepolapitelný unikát Müller. Rozlučka s legendou Bayernu, která Bavory ztělesňovala celé čtvrtstoletí

Píše se březen roku 2023 a Ludwig Kögl, někdejší hráč a dnes agent Thomase Müllera, sedí v restauraci Fischerrosl u Starnberského jezera a v rozhovoru pro německý magazín Kicker prohlašuje: "Takový hráč, jakým je Thomas, tady za dalších padesát let nebude." Jeho slova nejsou výjimkou, Müller je typem hráče, o kterém se mluví v superlativech nejen kvůli výkonům na hřišti, ale i pro svou lidskost a oddanost klubu. Patří mezi ty výjimečné postavy, které se rodí jednou za generaci. Možná ani to ne.

Rozlučka s legendou, která ztělesňovala Bayern celé čtvrtstoletí

Müller se narodil 13. září 1989 v hornobavorském Weilheimu. V prostředí Bayernu vyrůstal doslova od kolébky, do mládežnické akademie přišel už v roce 2000. Na bundesligové scéně debutoval 15. srpna 2008 pod vedením Jürgena Klinsmanna, ale teprve o rok později pod trenérem Louisem van Gaalem naplno zazářil. Po dlouhých 25 letech v červeném dresu odehrál na profesionální scéně své jubilejní 750. soutěžní utkání za mnichovský velkoklub při výhře nad Mönchengladbachem.

Během tohoto dlouhodobého angažmá se z Müllera stal hráč světové třídy, který si ve tvrdé konkurenci vydobyl stabilní místo. Nejen jako hráč, ale i jako člověk zosobňoval hodnoty Bayernu, na hřišti i mimo něj. V klubu vyrostl, zůstal mu věrný a časem se proměnil v jeho ambasadora. Byla to jasně definovaná rovnice, Müller rovná se Stern des Südens. Tahle cesta z něj učinila legendu, jakou už německý fotbal možná znovu nezažije.

Derniéra s Allianz Arenou v utkání proti Mönchengladbachu, které bylo v plánu minulou sobotu na půl sedmou podvečerní, bylo plné emocí. V čase 17:51 jako kapitán naposledy vyběhl na trávník a vedl spoluhráče k rozcvičce. Když pak v 18:17 zaznělo jeho jméno a číslo 25, stadion burácel. Jižní tribuna si připravila velkolepé choreo, klub předal Müllerovi dar pro jeho nadaci a fanoušci mu projevili obdiv, který přesahoval rámec běžného loučení.

Na hřišti pak makal jako vždy. Přihrávky, náběhy, centry, jeho snaha byla cítit každou minutu. Gól už nepřidal, publikum ho však neúnavně podporovalo. V 84. minutě přišlo na řadu střídání. Stadion vstal a aplaudoval. Müller si potřásl rukou s nejlepším střelcem Harrym Kanem, objal ho Manuel Neuer, další jiná ikona bavorského titána, prošel špalírem spoluhráčů a trenérů a nad hlavu později zvedl svou třináctou Meisterschale pro vítěze Bundesligy.

Definitivní tečku za svou kariérou v Bayernu udělá po Mistrovství světa klubů v USA. Už teď je ovšem jasné, že za sebou zanechává stopu srovnatelnou s legendami jako Franz Beckenbauer nebo Gerd Müller. Nemusíme zůstávat při zemi, tahle srovnání jsou prostě na místě. A nejde jen o čísla. Při oslavě 125 let od založení klubu ho třeba německý magazín Kicker zařadil do nejlepší jedenáctky v historii Bayernu. Naprosto právem. Müller totiž nebyl jen výjimečný hráč. Byl symbolem Bayernu i celé Bundesligy.

Ikonický a nezaměnitelný. Výhra a tituly na prvním místě

Müller byl vždy profesionál. Rozuměl pravidlům byznysu a dokázal si vybudovat vlastní značku, přesto však nikdy neztratil svou autenticitu. Pro něj byl vždy na prvním místě fotbal, ne okolní okolnosti. Pep Guardiola, který jako trenér vedl Bayern v letech 2013 až 2016, to potvrzoval na jednom z příkladů. "Dnešní hráči po gólu běží k fanouškům a předvádějí se. Thomas obejme spoluhráče. To prostě miluju," připomínal španělský stratég, nyní trenér Manchesteru City. V době, kdy jsou na hřištích nacvičené choreografie, je to opravdu něco výjimečného.

Jeho radost ze vstřelené branky byla téměř dětská a přetrvala roky, ať už šlo o vyrovnání v Lize mistrů proti Interu, nebo běžný ligový zápas. Müller nikdy neměl dost, pokaždé toužil jen po dalším vítězství. "Vždycky jsem byl hladový po úspěchu. Vyhrávat zápasy a tituly, to je pro mě jediná radost," řekl v roce 2021. "Pro tohle jsem ochotný každý den tvrdě pracovat," dodával.

Sepp Maier, dnes jednaosmdesátiletý bývalý gólman, byl se 709 starty ještě donedávna rekordmanem v počtu odehraných zápasů v dresu Bayernu. Vůbec mu nevadilo, že jeho metu překonal zrovna Müller. Právě v něm vidí důstojného nástupce. "Říkal jsem si, že jestli tu hranici má někdo pokořit, ať je to ryzí Bayerňák," těšilo ho. Müller byl pracovitý a nikdy se nezdráhal zabojovat i v nejtěžších chvílích. I když přišli talentovaní hráči jako Mario Götze, James Rodríguez nebo Philippe Coutinho, Müller zůstal dlouho klíčovým hráčem. I proto dosáhl na hranici 750 zápasů. Teprve nyní přijal, že mladší Jamal Musiala je lepší, že už do hry nastupuje spíše z lavičky náhradníků.

Top 10 hráčů Bayernu podle počtu zápasů

Müller nikdy nebyl kouzelníkem jako Messi, ani střelcem jako Kane, ani taktikem jako Kroos. Díky své inteligenci, chytrosti, nasazení a fyzické kondici však byl pro soupeře nepolapitelný unikát. "Thomas má svůj zvláštní způsob, jak vidí a čte hru," říkal Guardiola. Robert Lewandowski ho chválil jako perfektního týmového hráče, který nejen že hodně mluví na hřišti, ale nikdy nezapomíná na své povinnosti. "Je to perfektní multitasker. Mluví téměř celý zápas, dává pokyny. Přesto ho jeho instrukce nikdy nerozptylovaly, aby si sám našel optimální volný prostor. To jsem viděl jen u něj," oceňoval polský kanonýr, bývalý klubový parťák, nyní hráč Barcelony.

Nalaďte si frekvenci Müller. Sám musel jít nejlepším příkladem

Jeho přezdívka "Radio Müller" vznikla díky neustálému mluvení na trávníku. To bylo obzvláště patrné při "zápasech s duchy” v období pandemie koronaviru, během které nemohli na tribuny fanoušci. Byl hlasem týmu, motivátorem i vůdcem. "Přebírání větší zodpovědnosti přišlo postupně," vysvětloval v rozhovoru pro Kicker v roce 2021. "Možná máme všichni talent, ale vždy záleží hlavně na nasazení každého z nás. Moje síla je inspirovat a motivovat spoluhráče. Kdybych ale byl tím organizátorem, který se pohybuje v okruhu dvou metrů a má nejméně naběhaných kilometrů, těžko bych si udržel důvěru. Pak by bylo po všem."

Trikot s číslem 25 byl nejen v Bayernu vždy spjatý s velkým sebevědomím. Mnoho hráčů brzdí v rozletu obrovský dav diváků, vážnost a důležitost daného klání. Nebo nervozita. Ale u Müllera to bylo přesně naopak. V tu chvíli rozkvétal, zvládal tlak na jedničku. Nezáleželo mu, jestli vstřelí efektní gól nůžkami jako proti Darmstadtu v únoru roku 2016, nebo míč prostě jen doklepne za brankovou čáru.

Během celé kariéry byl nejen klíčovým hráčem na hřišti, ale i významnou osobností mimo něj. Pro spoluhráče, vedení i trenéry byl důležitým partnerem v diskuzích, jeho názory měly váhu, protože vždy myslel v širších souvislostech. "Thomas byl důležitým partnerem pro Bayern i pro mě osobně. Byl klíčovou osobou našich rozhovorů, která trenérům nastavovala zrcadlo. To se od lídrů očekává," řekl o něm v lednu předminulého roku Julian Nagelsmann, bývalý trenér Bayernu. Müller se dokázal pohotově vypořádat i s novináři. Pokud mu otázka přišla mimo, uměl ji trefně odrazit. Neztrácel čas prázdnými frázemi, a tím se také v profesionálním fotbale výrazně odlišoval.

Celková bilance Thomase Müllera v áčku Bayernu (všechny soutěže)

Je jasné, že nebude chybět jen Bayernu. Možná ne přímo na hřišti, kde už "stáří" bylo znát a herní minutáž i přínos ve statistikách postupně klesaly. Jestli se vrátí do Mnichova v jiné roli, zůstává stejně otevřenou otázkou jako to, zda a kde vůbec bude pokračovat v hráčské kariéře. Bayern by ho po skončení aktivní dráhy rád udržel v klubu. A bylo by chybou, kdyby tomu bylo jinak. Všechny dveře zůstávají otevřené pro jednu z největších postav klubové historie.

Müller nikdy nezískal titul Fotbalisty roku v Německu, nikdy nebyl nejlepším střelcem Bundesligy, třeba na rozdíl od světového šampionátu v roce 2010, a ani na mezinárodní úrovni se osobních ocenění nedočkal. Možná by ale v budoucnu měla vzniknout zcela nová cena, třeba pro týmově nejprospěšnějšího hráče, a pojmenovat ji právě po něm. Protože opravdu odchází hráč možná poslední svého druhu.