Peníze z fotbalu? Investoval jsem už z první smlouvy, říká Král. Návrat do Česka je o nabídce

O návratu do Česka

"Všechno je to o nabídce. Nemám problém měnit angažmá, kabiny ani země, a protože jsem z Česka, nikdy neříkám nikdy. Je mi sedmadvacet, cítím se psychicky i fyzicky v nejlepším věku a myslím, že čeští hráči obecně dosahují vrcholu trochu později. Proto se teď cítím výborně a chci toho využít. Mám ještě rok v Bundeslize, takže na přestup nijak netlačím, ale pokud se objeví něco nového, jsem otevřený všemu."

O aktuální situaci ohledně smlouvy

"Teď to beru hlavně z pohledu, že mám rok do konce smlouvy a je to riziko – za rok už mě žádný klub nemusí platit. Cítil bych se jistěji, kdybych měl kontrakt třeba ještě na čtyři roky, ale dá se to využít i pozitivně. Od zimy bych mohl podepsat zadarmo, což mi dává jinou vyjednávací pozici, pokud se mi do té doby v Unionu bude dařit. Na druhou stranu, když přijde nabídka a kluby se dokážou domluvit, dává to smysl a já tomu budu otevřený."

Proč ve volném čase nesleduje fotbal?

"Fotbal nesleduju tak, že bych po tréninku přišel domů a pustil si devadesát minut zápasu. Snažím se totiž oddělovat práci od soukromí, protože fotbal je pro mě dnes už hlavně práce, ne koníček. Ve chvíli, kdy se z koníčku stane profese, děláte i věci, které vás nebaví. Proto radši po tréninku vypnu a neřeším další zápasy. Manželka navíc nikdy nebyla vychovaná jako fotbalová fanynka, takže ani doma nemáme potřebu sedět večer u televize. Samozřejmě na velké zápasy, třeba Ligu mistrů, se podívám, ale není to pravidlo. Hlavní je pro mě vyčistit si hlavu, protože i tak nad fotbalem přemýšlím v podstatě nonstop. Myslím, že je důležité věnovat se i jiným věcem a mít širší přehled. A teď, když se mi před rokem narodil syn, trávím veškerý volný čas hlavně s ním."

O zápasech proti Realu

"Hráči Realu si uvědomují, jak dobří jsou. Zažil jsem zápasy proti Bayernu, Dortmundu, v reprezentaci proti Anglii, Španělsku nebo Portugalsku, i proti Barceloně a Atléticu, ale Real byl vždycky specifický. Oni začnou zápas tak, že působí, jako by hráli na osmdesát procent a testovali, jestli to stačí. Většinou to stačí, protože mají obrovskou kvalitu, dokážou dát gól i z pološance, nesmíte vypnout ani na vteřinu, jinak vás předběhnou. Proto je důležité nemít z nich přehnaný respekt a být odvážný v soubojích jeden na jednoho. Když jsme proti nim hráli doma, dlouho to bylo 0:0 a my jsme dali gól asi v 83. minutě. Najednou každou minutu začali přihrávky zpřesňovat, víc se hýbat a tempo stupňovali, jako by teprve zapnuli na devadesát pět procent. Tehdy jsem pochopil, proč dokážou tolikrát za sezonu vyhrát v poslední minutě, i proti týmům jako Manchester City – protože pokaždé, když si myslíte, že už tempo nemůže být vyšší, oni ho ještě zvýší."

O fotbalovém snu

"Sny jsem měl, když mi bylo patnáct šestnáct, teď už to beru spíš jako cíle. Chtěl bych co nejdéle zůstat v top ligách - Německo, Španělsko, Anglie nebo Itálie. Záleží samozřejmě na tom, jak se budu fyzicky cítit. Ke konci kariéry by mě lákalo nějaké exotické angažmá, protože rád poznávám nové kultury, lidi a chci vědět, jak to funguje v jiných týmech a soutěžích. Nechci se ještě na deset let usadit v jednom klubu, ale zároveň nevylučuju, že zůstanu třeba v Unionu pět šest let. Dveře mám otevřené všude, ale mým hlavním cílem je vydržet v top pěti ligách co nejdéle."

O nejlepším období kariéry

"Každá fáze mojí kariéry měla něco do sebe. Díky Teplicím jsem v sedmnácti osmnácti letech nakoukl do dospělého fotbalu a to byl první zásadní krok, moment, kdy se rozhoduje, jestli člověk bude hrát profesionálně, nebo to zůstane jen koníčkem. Slavia mi pak otevřela dveře do Evropy a do reprezentace. Spartak Moskva zase později umožnil přestup do top pěti lig. Ve West Hamu jsem získal cennou zkušenost, jaké to je nehrát, a naučil se udržovat hlavu i tělo, což mi pomohlo, když jsem přišel do Schalke. Tam jsem hned zvládl celou sezonu bez zranění a odehrál skoro třicet zápasů, aniž by bylo znát, že jsem předtím rok nehrál. Následoval Berlín a první zkušenost s Ligou mistrů, vyprodaný stadion, sedmdesát tisíc lidí a gól proti Realu Madrid, obrovský zážitek. A když jsem si myslel, že to nemůže být lepší, přišlo angažmá v Barceloně v La Lize, kam se Češi moc často nedostanou. I to beru jako důkaz, že cesta pro české hráče tam vede."

O nakládání s penězi

"Můj primární přístup k penězům je ochránit to, co vydělám z fotbalu. Už když jsem podepsal první větší smlouvu ve Slavii, začal jsem investovat a koupil pár bytů, tehdy ještě ne v Praze, ale v okolí poblíž vlakových nádraží, aby se za pár let lidé mohli snadno dostat do centra. Tyto nemovitosti se ukázaly jako nejvýhodnější, jejich hodnota dobře stoupla, a hlavně jsem nechtěl peníze dávat někomu jinému, aby s nimi manipuloval. Nemovitosti sice nepřinášejí obrovský zisk jako rizikovější investice, ale jsou hmotné a bezpečné. Teď dokončuju svůj zatím největší projekt, Královské apartmány ve Velkých Karlovicích, tři roubenky s apartmány a wellness, hotové na konci roku. Je to něco, čemu bych se chtěl věnovat i po kariéře, a jde to dělat na dálku, pokud máte šikovný lidi, kteří se starají o hosty. Celou dobu jsem přemýšlel hlavně o bezpečných investicích a odmítal nabídky typu "pojď ke mně, my ti uděláme dobrou investici."

Španělsko? Šance na návrat žije, říká Král. V platu bychom udělali kompromis