Týden v akademii Realu? Splněný sen, hlásí český trenér. Gól, který neoslavíte, neplatí, směje se

Pojďme tedy hned k tomu velkému zážitku. Jak se povedlo mladému českému kouči dostat do Realu Madrid. Šlo o nějakou stáž?

"Ne, ne. Ale Real mívá různě po Evropě svoje kempy pro malé hráče, kam vysílá svoje experty a součástí těch akcí je, že hráči mají šanci navštívit akademii Realu. Samozřejmě si to musí zaplatit, ale i tak se přes dvacet mladých hráčů do Madridu dostane a jedou s nimi i tři trenéři. A jedním z nich jsem byl i já. Byl to ohromný zážitek."

Co všechno jste stihli?

"Celkem pět tréninků v akademii Realu, které vedli tamní trenéři. My jsme tam působili v roli jejich asistentů. Mohli jsme si s nimi o všem promluvit, součástí všeho byla prohlídka akademie. K áčku Realu Madrid jsme se ale nedostali, to se jen tak někomu nepovede, ani hráčům z mládežnických celků. Jednu zajímavou zkušenost jsem ale udělal."

Povídejte, copak se stalo?

"Po nás jednou trénoval výběr Realu U15, tak jsme chvíli koukali na jejich přípravu. Užil jsem si to se vším všudy. Pro mě to bylo zvláštní i v tom, že jsem teď byl trenérem na Motorletu. Sám nemám rád, když někdo během sezony odjede, ale tahle možnost podívat se do Madridu se domlouvala ještě před tím, než jsem se trenérem týmu stal. Tam se vše dohaduje dlouho dopředu a konkrétní termín se ladí podle situace v Realu. Tohle se ale nedalo odmítnout, všem jsem to řekl a na pět dnů jsem odjel. Zároveň pro mě bylo důležité, že jsem nevynechal mistrovský zápas, navíc mám u týmu výborné asistenty. A jak jsem řekl, byl to splněný sen."

Ledacos se asi dá najít na internetu, ale užít si vše a vidět to na vlastní oči je zase něco jiného. Lze to centrum vůbec k něčemu přirovnat v Česku?

"Vlastně to jde jedině s tréninkovým centrem Sparty, Slavia stavbu plánuje, zatím je na papíře. Ale při srovnání je to pořád ještě jiný svět.  Součástí toho centra je stadion pro šest tisíc diváků, jsou tam tři velké budovy se zázemím. Zaujalo mě, jak se snaží o to, aby to prostředí bylo příjemné. V Česku často jdete chodbou v budově a stěží tam projdou dva lidé proti sobě. Tady mohli jít klidně tři a tři. Mají tam obrovskou místnost, kde je takzvaná klidová zóna, kde se mladí mohou učit, odpočívat. Ale těch věcí tam bylo víc."

Trenér pro Real? Prezident chce Mourinha! Český expert by zkusil Kloppa a německou disciplínu

Dejte k dobru ještě nějakou.

"Krásné je třeba to, jak jsou hrdí na kluky v té své akademii a zároveň je připravují na to, co znamená být součástí značky, jako je Real Madrid. Tak třeba každý z hráčů, od těch šestiletých až po béčko, tu má na zdi svoji kartičku. Jsou tam i citáty velkých hráčů Realu, jako je třeba Dani Carvajal. Vnímal jsem, že to ty kluky tam obrovsky motivuje, aby makali, zůstali tam a posouvali se. Také tam měli zarámované dresy všech kluků, kteří prošli akademií a zahráli si za áčko Realu."

Musel to být pro vás zážitek jako pro trenéra, stejně tak jako pro šéfa neoficiálního fanklubu, co?

"No já jsem ještě založil web bilybalet.cz. S tím je spojená také jedna příhoda z cesty do Madridu."

Neříkejte, že ho někdo ve Španělsku znal.

"To nevím, ale na letišti v Praze jsme řešili jeden problém a paní za přepážkou byla fanynka Realu Madrid. Tak jsem se jí ptal, jestli ten web zná a ona ho fakt znala. Hned se ptala, jestli jedeme na fotbal."

Pragmatismus, ne nostalgie. Mourinho je pro Péreze sázkou na jistotu v nejisté době

Nemrzelo vás, že jste se přece jenom nedostali k hráčům áčka Realu?

"To bylo vážně bez šance. Bavil jsem se tam s klukem, co nás provázel po stadionu, a vyzvídal jsem, zda se za hráči áčka dostane třeba on. Také říkal, že ne. Ale dodal, že když jde o vzácné návštěvy, tak ty se k hráčům dostanou. Naposledy to byl třeba šéf katarského fotbalu. Fakt ale stačilo, co všechno jsme viděli a zažili třeba na tréninku."

Našlo se něco speciálního, co by šlo zavést i tady v Česku?

"Musím říct, že tam nebyly zase věci, z kterých bych si řekl wow, to musíme dělat také. Šlo spíš o detaily, které ale mohou být obrovsky důležité. "

Jako třeba co?

"Třeba trenér po hráčích chtěl, aby i na tréninku slavili vstřelené góly. Někdy to vypadalo, že si ten hráč řekl jakoby z povinnosti, no tak jo. Jenže trenér pak hru zastavil a ten gól třeba neplatil. Říkal mi, že Španělé tohle mají hodně v sobě, a ještě to takhle podporují. Říkají těm klukům, ať si to užijí, že gól je přece to, pro co to všechno dělají a hrají."

Takže se teď slaví tréninkové góly i u vás v sedmnáctce Motorletu, kterou vedete?

"Ještě jsme s tím nezačali. (usměje se) Ale už mě to napadlo. Na druhou stranu, někdy chcete, aby to běželo v plné intenzitě a nechcete mít prostoje, chcete, aby se hned hrálo dál."

Mourinho odmítl spekulace o odchodu do Realu. Nikdo se mi neozval, tvrdí portugalský kouč

Ještě na skok k Realu, jeho výsledky vám moc radosti nedělají, že?

"To tedy ne. A nejde o to druhé místo, daleko za Barcelonou. Víc mi vadí, že Real teď nevypadá jako správný tým. Vinícius Junior a Mbappé si hrají svůj fotbal. Když tam byli borci jako Kroos, Luka Modrič, to bylo něco jiného. Ohledně přínosu Mbappého se asi stačí podívat na to, jak si bez něj vede PSG…"

Také se hodně řeší, kdo bude dalším trenérem Realu. Jaký je pohled českého fanouška a milovníka Bílého baletu?

"Řeší se jména jako Mourinho a Klopp. Kdybych si mohl vybrat já, asi bych zvolil Kloppa, jenže tam mi to nesedí v tom, že mu asi současný Real Madrid nemůže nabídnout to, co potřebuje."

Jak to myslíte?

"Myslím to tak, že on by potřeboval čas, aby si to všechno postavil a vyladil podle svého. A tenhle čas mu Real nedá. Když je v klubu jedna sezona bez trofeje, je špatná. Pokud jsou ty roky dva, tak už je to neakceptovatelné. A pokud by měly být takové roky tři, tak pro to snad už ani není výraz. Takže pokud by odstavení Xabiho Alonsa a konec současného trenéra Arbeloy, který neuspěl, co se týče výsledků, měl někdo přijít, tak asi vážně Mourinho, kterého samozřejmě zbožňuji a moc bych si přál, aby mu to případně vyšlo. A jednou by se mi v Realu líbil i trenér Iraola, ale to teď není na pořadu dne."

K tomu, aby si čtenář představil, jaký fotbalový nadšenec tady o všem vypráví, je třeba zmínit i to, že jste si zahrál také za dorost Slavie. Myslel jste na kariéru v nejvyšších sférách?

"Ve Slavii jsem si užil krásné chvíle, hráli jsme o titul v celostátní lize, byly to fotbalově určitě nejlepší roky v kariéře. Vždycky jsem se ale koukal na věci reálnou optikou a vím, že některé věci jsem měl prostě vydřené, nikdy jsem sám sebe nevnímal jako nějaký talent. Hrál jsem tam třeba s Jardou Zmrhalem a Ondrou Petrákem, to byli kluci, co se dostali až na tu nejvyšší úroveň. Já nekoukal příliš do budoucnosti, mě fotbal hlavně hrozně bavil. Nikdy v životě jsem ho třeba nedělal kvůli penězům nebo s vidinou velkých peněz."

Hvězdné války v Realu. Na lavičku zamíří jedna z trenérských ikon, v Madridu ale nepanuje shoda

Takže jste se rozhodl pro návrat do Motorletu.

"Přesně tak. Oni měli v plánu postoupit do třetí ligy, ale několik sezon po sobě nám to uteklo. O bod, o vzájemný zápas a jednou skončily první Jirny. Ty vždycky postup odmítaly, ale když jsme skončili za nimi druzí, tak zrovna ten rok na posun do třetí ligy kývly. Na jejich hřišti jsem zažil něco, co bych nikomu nepřál a věřím, že už nikdy v českém fotbale nic takového neuvidím…"

Postupem času jste hrál na úrovni čtvrté ligy a také soutěže v hlavním městě.

"Tomu ale předcházela pauza, cítil jsem, že už mi hraní fotbalu nedělalo radost. Přednost dostala práce a také jsem začal chodit na tenis, do posilovny. Půl roku mi fotbal nechyběl, ale pak už ano. Potkal jsem tehdy trenéra Karla Jeřábka, který byl v Újezdu Praha 4 a on mi nabídl, abych tam šel za ním. Já jsem tedy obecně měl štěstí na skvělé party v týmech, kde jsem byl, ale tohle byla vážně jedna velká jízda."

Ze záchrany A třídy nakonec byl postup do páté a pak i do čtvrté ligy.

"To, co trenér Jeřábek chtěl, se prostě stalo. Všechno fungovalo skvěle na hřišti i mimo hřiště."

Postupně už jste také začal nakukovat do trenérského řemesla, to pro změnu v Uhříněvsi, že?

"Nejdřív to byla výpomoc kamarádovi u dorostu, pak jsem trénoval menší děti. Postupně toho bylo tolik, že jsem přestal stíhat, i když jsem změnil práci."

Tak jste se i jako hráč přesunul do Uhříněvsi.

"A zase to tam všechno šlo, zažil jsem tam postup i záchranu přeboru. Když jsem pak dostal nabídku k trénování z Motorletu, vymyslel se model, že budu chodit jen na jeden trénink a na zápas. Chtěl jsem klukům pomoci, ale ve výsledku jsem cítil, že nejsem dobrým příkladem pro mladé kluky a dostal jsem se do pozice, v které jsem nechtěl být. Věděl jsem, že takhle to dál nejde, a tak jsem s hraním v Uhříněvsi skončil."

Následoval comeback do Újezdu Praha 4, tentokrát do rezervy. Proč?

"Trénují ve čtvrtek a zápasy hrají v sobotu. To jsou jediné dva dny, kdy jsem měl od fotbalu volno. (usměje se) Tak jsem si řekl, že se do klubu, který mám moc rád, ještě na půl roku vrátím a pokusím se pomoci k záchraně. Jaro se nám zatím celkem daří a z nejhoršího jsme snad venku."

Začal jste dávat i góly…

"Nevím, co se stalo, ale v dresu Újezdu mi to prostě nějak střílí. Kluci z Uhříněvsi už si rýpli, že jsem v novém klubu dal čtyři góly a u nich to tam nepadalo."

Kapitán Újezdu Praha 4 Jakub Běhounek říkal, že se rozehráváte a půjdete udělat tečku do čtvrté ligy. Její skupinu B Újezd Praha 4 vede…

"On je hodnej, když to říká, ale když zvládnu jeden trénink týdně, to je na čtvrtou ligu málo, takže tenhle posun není na programu dne. Trenér Jeřábek to také zkoušel, zda ho neodmítnu, kdyby byla nouze. No a pak mi řekl, že ten týden, kdy jsme se bavili, to ještě nebude třeba, ale za čtrnáct dní… (směje se) Ale nedošlo na to. Teď jsem dostal dokonce laso na zápas v Chomutově, který se hraje v úterý. Rád bych na to kývl a z lavičky kluky podpořil, protože jich je hodně zraněných, ale máme trénink s Motorletem, a to má přednost."

Leckoho by to lákalo, skončit kariéru titulem.

"Já Újezdu moc přeju, aby tu skupinu vyhrál, bylo by to i hezké naskočit a mít ten titul, ale neměl bych sám pro sebe ten pocit, že jsem se o něj zasloužil. Mám to takhle v sobě nastavené a budu šťastný, když s béčkem zachráníme soutěž. Zároveň musím říct, že mám ke klubu opravdu speciální vztah, a to se mi jen potvrdilo, když jsem se vrátil. Jak mě přijali věrní fanoušci, spoluhráči, lidi ve vedení, a i spousta dalších, to musím říct, že bylo opravdu hrozně příjemné. Cítil jsem, že je to upřímné."

Když přišla řeč na trenéra Jeřábka, ten je v nižších soutěžích synonymem úspěchu. Prvních míst a postupů má nepočítaně. Využijete teď něco od něj u mládeže Motorletu?

"Upřímně, v mládežnické kategorii drtivá většina metod Karla Jeřábka úplně využít nejde (směje se). Co musím ale určitě vyzdvihnout, to je nastavení vztahů v kabině. On přesně ví a věděl, jak se kdy s hráči bavit. Přesně věděl, kdy situaci odlehčit, kdy hráče slovem pohladit a kdy zase přitlačit. On mi vždycky říkal, že když bude křičet vždy, když tým prohrává, tak to nebude fungovat. Dovede tým připravit, hraje účelný fotbal. A hráči jsou pod jeho vedením spokojení."

A kam se chcete trenérsky posunout vy?

"Mám to stejně nastavené, jako když jsem byl v pozici hráče. Jdu krok za krokem, vždycky se snažím dělat maximum pro klub, kde právě jsem a nepřemýšlím o jiných výzvách. Chci, aby v klubu, kde jsem, byli s mojí prací spokojení. Třeba teď v Motorletu to vypadá, že bych mohl jít s týmem i do vyšších věkových kategorií. A co bude dál, to záleží na mnoha faktorech."

Motorlet je partnerským klubem Sparty, vy jste hrál ve Slavii. Jaké to je vychovávat kluky pro letenský klub?

"Je skvělé, když se nějaký kluk od nás posune do Sparty a má možnost si to tam vyzkoušet. Myslím, že jim to hodně dá. Často se ale ukáže, že ten skok je opravdu velký. I kluci, kteří v Motorletu vynikají, se často ve Spartě neprosadí. I tak ale platí, že ta zkušenost klukům hodně pomáhá a moc všem přeji, aby tu šanci dostali. Musí si ji ale poctivě vydřít a nespěchat, nikdo ji nedostane jen tak."

Vy sám jste si vyzkoušel pro změnu trenérskou stáž ve Slavii. Jaké to bylo?

"Když jsem si dělal licenci UEFA A, tak byla tahle možnost a rád jsem jí využil. A zase jsem viděl, jak je to v porovnání s dobou, kdy jsem ve Slavii hrál, v klubu všechno jiné. Platí to samé, co jsem říkal u hráčů. I pro mě to byla velká zkušenost, s trenérem Jardou Machačem jsem se navíc znal z Motorletu, takže to bylo o to víc fajn."

Takže uvidíme jednou trenéra Podvína na nejvyšší úrovni?

"Řeknu to takhle, trenérské ambice v sobě určitě mám. Rád bych se jednou dostal na nejvyšší úroveň, třeba jako trenér mládeže. Do dospělého fotbalu nespěchám, ale platí pro něj to samé, bylo by fajn, uplatnit se v profi fotbale třeba jako asistent. Ale na to je brzy, uvidíme, jak to dopadne."