Norský forvard, kterého Pražané přivedli za částku mezi pěti a šesti miliony eur z Rakówa, se v Polsku vypracoval mezi nejspolehlivější střelce soutěže. V uplynulé sezoně Ekstraklasy dal 16 gólů, třetí nejvyšší počet v celé lize. A právě produktivita je jeho velkou předností.
Brunesovo angažmá v Rakówě nebylo od začátku bezproblémové. Začátky v Polsku provázela nižší jistota v zakončení i přirozené srovnávání se slavnějším bratrancem Erlingem Haalandem.
"Když se na něj podívám zpětně, vybavují se mi dva zcela rozdílné obrazy," říká Michal Karas, senior editor polské redakce Livesport Zpráv. "Jeho první měsíce nebyly ideální a srovnání s bratrancem mu jistě nepomáhalo. Někdy působil, jako by mohl zakopnout o míč ještě předtím, než ho dotlačí do branky. Jednou se to skutečně stalo, když byl balon jen pár centimetrů od čáry a on nedokázal zakončit. Nebyla to tak jednoduchá situace, jak vypadala v televizi, ale dobře ukázala, jak moc na něj dopadal nedostatek sebevědomí.“

Postupně se ale Brunes do hry Rakówa dostal. A ve chvíli, kdy se navnímal se spoluhráči a pravidelně se dostával do zakončení, začal potvrzovat svůj střelecký instinkt. "Jakmile se dostane do rytmu, umí být velmi spolehlivým střelcem. Má výborný instinkt pro postavení v pokutovém území. Jeho levačka je nebezpečná a když se míč odrazí, věřil bych mu, že bude první, kdo se ho pokusí dorazit. V Rakówě podle mě ještě zdaleka neukázal celý potenciál," doplňuje Karas.
Právě druhé míče a nedohrané situace mohou být v jeho případě mimořádně důležité. Obzvlášť v české lize, která je těmito prvky pověstná. Brunes nepůsobí jako útočník, který bude vytvářet nebezpečné situace mimo vápno. Je to hráč vyloženě pro finální fázi.
Norovy střelecké statistiky nevznikly náhodou. V Ekstraklase mezi hráči s alespoň tisícem odehraných minut patřil do absolutní špičky i v očekávaných gólech. Jeho hodnota xG činila 0.53 na zápas, což bylo čtvrté nejlepší číslo soutěže. Stejnou hodnotu měl také v xGOT, tedy ukazateli, který hodnotí kvalitu samotného zakončení po střele. V očekávaných gólech ze hry se s hodnotou 0.28 na zápas vešel do nejlepší desítky ligy.

Je zřejmé, že se umí dostávat do kvalitních střeleckých pozic a v nich bývá efektivní. Není závislý na individuálních akcích nebo zakončení zpoza vápna. Jeho rajónem je vyloženě pokutové území.
A to může být pro Spartu zásadní. Především v domácích zápasech se potkává se soupeři, kteří brání v bloku, zahušťují střed a nutí favorita dobývat pokutové území z křídelních prostorů. V takové chvíli je útočník, který má dobrý výběr místa a pohotové zakončení, velmi cenný.
Raków byl svým herním stylem podobný Spartě či Mladé Boleslavi. Snažil se držet míč, kombinovat, přesto neměl Brunes ze hry nijak závratné hodnoty co se týká doteků s míčem (26,4 na zápas). Oproti Janu Kuchtovi či Matyáši Vojtovi je to méně. Je však evidentní, že ohnisko měl těsně před a uvnitř pokutového území.

Přestože Brunes měří téměř 190 centimetrů a na první pohled působí jako typický silový útočník, Sparta by od něj neměla očekávat klasického hroťáka, který rozbíjí obrany a dominuje ve vzduchu i na zemi jako to umí například Tomáš Chorý. Není to hráč, který bude vyhrávat jeden hlavičkový souboj za druhým a shazovat dlouhé balony pro druhou vlnu.
V průměru v minulé sezoně absolvoval 3,55 vzdušného souboje na zápas, což ho mezi ofenzivními hráči řadilo až na 21. místo v Ekstraklase. I pohled z Polska potvrzuje, že Brunes ve vzduchu nebyl vyloženě dominantní. Je to však ovlivněné i způsobem hry v nejvyšší polské soutěži, která je oproti české mnohem techničtější.
Brunesova výška je pro něj výhodou především v práci tělem, krytí míče a v pohybu mezi obránci. Zároveň je ale na svou postavu velmi rychlý. V sezoně 2024/25 mu byla v Polsku naměřena maximální rychlost 35,09 km/h. Na takto urostlého útočníka jde o nadstandardní hodnotu.
I proto může fungovat v různých typech zápasů. Proti zataženému soupeři jako koncový hráč v pokutovém území, který čeká na centr, zpětnou přihrávku nebo odražený míč. V otevřenějších utkáních pak může těžit z rychlosti při nábězích za obranu.
Důležité pro kontext je i to, odkud Brunes přichází. Raków pod vedením bývalého trenéra Marka Papszuna patřil k fyzicky nabušeným týmům. Jeho styl byl založený na intenzitě, agresivitě bez míče, soubojovosti a ochotě napadat soupeře. Brunes v takovém prostředí obstál. I proto loni uvízl v hledáčku Slavie. Jeho angažování dávalo sešívaným z určitého hlediska smysl.

Podle Karase byla jeho fyzická připravenost, práce tělem a schopnost zapojit se do presinku jedním z důvodů, proč byl pro Papszuna důležitým hráčem.
Co se týká efektivity v ofenzivě, nedá se očekávat, že rodák z Bryne zacelí díru po Rrahmanim, který se často zapojoval do kombinace kolem vápna a uměl šance nejen zakončit, ale i vytvořit. Norský útočník není zrovna špílmachrem. V uplynulé sezoně si nepřipsal ani jednu asistenci a jeho úspěšnost přihrávek na soupeřově polovině činila 65,1 %.
Je to také jedna z věcí, která ho odlišuje od sparťanských útočníků v minulé sezoně a typologicky nejvíc podobného Jana Kuchty. Český reprezentant vytvořil v minulém ročníku Chance Ligy 0.19 očekávané asistence v průměru na zápas a shodně na tom byl i odejitý Rrahmani. Brunes se v Polsku dostal na pouhých 0.05.

Na Letnou tak přichází hráč, jehož produktivita bude velmi úzce spojená s kvalitou servisu. V posledních dvou letech však prokázal, že má zabijácký instinkt, o kterém po první sezoně datoví experti mírně pochybovali, dnes už je mnohem víc zřejmé, že to nebude jen dílo povedeného ročníku. Za Raków v 81 soutěžních startech nastřílel 40 branek.
Od investice za pět až šest milionů eur se podobný počin bude očekávat i na Letné.
