Část lidí to stále nechápe. Kania si rýpl do kritiků hyperinflace v přestupech. Jaký dluh měl Liberec?

Když Kania do Liberce na konci sezony 2023/24 majetkově vstupoval, pohyboval se prý provozní rozpočet klubu (bez akademie a přestupů) kolem 120 milionů korun. V minulé sezoně se vyšplhal na 185 milionů a letos pravděpodobně překoná hranici 200 milionů korun. Důvodem jsou i rostoucí odměny pro hráče za získané body.

Růst ovšem naráží na limity v příjmech. Ty se při průměrné sezoně pohybují kolem 90 milionů korun, při povedeném ročníku (účast v TOP 5) mohou vyšplhat na 110 milionů. "Z toho logicky vyplývá, že strukturální provozní deficit se pohybuje na úrovni 90 až 110 milionů korun za sezonu," vypočítává Kania ve svém blogu s tím, že potenciál výrazně navýšit příjmy ze vstupenek či sponzoringu je v Liberci momentálně minimální.

Klíčovým zdrojem příjmů, který tento masivní deficit lepí, jsou tak hráčské transfery. Letní výprodej, kdy Slovan opustili Ange N’Guessan, Toumani Diakite, Emir Mahmič a Marek Icha, přinesl do klubové kasy zhruba 17,25 milionu eur (cca 415 milionů korun).

Tito čtyři hráči přitom stáli Liberec v součtu jen 41 milionů korun. I po odečtení zhruba 25 %, které putují agentům či předchozím klubům, zbylo Slovanu čistých více než 315 milionů korun. Severočeši navíc v závěru okna odmítli další transfer v hodnotě přesahující 100 milionů.

Do nových tváří klub ve dvou posledních oknech investoval masivních 185 milionů korun. Rozdíl je však cashflow – zatímco příjmy z prodejů klub inkasuje okamžitě, nákupy rozkládá do splátek na jeden až dva roky. Letní prodeje tak splatily Kaniův provozní úvěr ve výši 110 milionů z minulé sezony a pokryjí i aktuální ztrátu.

Do budoucna chce Liberec těžit také ze své přestupové politiky. Při všech prodejích si klub nechává minimálně 10 až 20 % z dalšího transferu.

Liberec má ambice hrát pravidelně evropské poháry, Kania ale upozorňuje, že samotná účast například v Konferenční lize klub nespasí. Pokud se do hlavní fáze dostane, přijde o zhruba dvacetimilionovou solidární platbu od UEFA, a navíc mu raketově rostou náklady na cestování a prémie pro hráče.

"Podle mého odhadu a rozhovorů s představiteli dalších klubů je čistý příjem z úspěšné účasti v Konferenční lize po odečtení nákladů zhruba 60 milionů korun. Finančně zásadnější je spíš to, že se mohou výrazněji zhodnotit hráči,“ vysvětluje jeden z nejmladších majitelů v Chance Lize.

Velkou výzvou bude také infrastruktura. Plánované tréninkové centrum a případný budoucí odkup a modernizace stadionu vyjdou na stovky milionů. Tyto projekty bude nutné vyčlenit mimo klub, přičemž Slovan za ně bude ročně platit nájem, který se může vyšplhat celkem až na 50 milionů korun.

Závěr blogu Kania věnoval tvrdé obhajobě aktuálního stavu českého fotbalu. Výrazy jako "hyperinflace" či "spirála", kterými někteří lidé častují utrácení “pražských S“ a Plzně, označuje za projev naprostého nepochopení ekonomiky.

“Předtím, než jsem do fotbalu přišel, tu žádný trh s hráči neexistoval. Mimo první trojku se obchodovalo maximálně za jednotky milionů. To, co se od té doby povedlo, je zázrak," pochvaluje si Kania a poukazuje na strmý růst hodnoty televizních práv i celkové atraktivity ligy. Menším klubům se díky silné trojce na špici (a Baníku) otevřela šance na smysluplný byznys model – levně vychovat a draze prodat v rámci Česka.

Některé astronomické částky za přestupy podle něj nejsou znakem pokřiveného trhu, ale odrazem extrémního bohatství majitelů Sparty, Slavie či Plzně, kteří by podle majetku patřili k elitě i v anglické Premier League.

"Vracet se do doby, kdy ligový hráč bral 60 tisíc měsíčně a třináct z šestnácti klubů mělo na přestupy pět milionů na sezonu, může chtít jen člověk, který nic nechápe. Kluby tehdy byly tak zoufalé, že jim nezbývalo než podplácet a ovlivňovat výsledky,“ dodal Kania s rýpnutím do kritiků. "Část lidí v českém fotbale to pořád nechápe."

Ťukal bych si na čelo. Nezmar o cenách hráčů, skautingu Liberce i jak v cizině nechápou Česko