Houšťa je můj nejlepší kamarád, loučí se Diouf. Vyrostl jsem jako člověk i díky Bořilovi

I když se o přestupu mluvilo týdny, nedělní rozlučka měla silný náboj. A Diouf se netajil tím, jak těžké pro něj loučení je. "Je to smutné, ale takový je fotbal. Jsem rád, že jsem se mohl rozloučit na hřišti. Fanoušci, spoluhráči, trenéři… bylo to silné," řekl v kabině o poločase přípravného duelu s Drážďany pro klubové kanály.

Za dobu, kterou v Edenu strávil, dle svých slov nevyrostl jen jako hráč. "Rozhodně. Získal jsem tu spoustu zkušeností. Nebylo to snadné, ale starší hráči jako Bóřa nebo Holi nás tlačí dopředu. Vyrostl jsem tady moc, to můžu s klidem potvrdit," přiznal Diouf.

Silné vazby si vytvořil i mimo hřiště. Zvláštní místo má pro něj asistent Zdeněk Houštecký, kterého nazval nejlepším kamarádem. "Mluvil jsem s Houšťou i trenérem po sezoně a říkal jsem jim, že nejsou jen trenéři. Hodně mi poradili i mimo fotbal, v životě. Houšťa je, můžu říct, můj nejlepší kamarád." Obdobně nedá dopustit na Jindřicha Trpišovského. "O hlavním trenérovi bych toho mohl vyprávět spoustu, miluju ho. Dal mě na hřiště, dodal mi sebevědomí. Bez něj bych zůstal na mé staré úrovni. Jsou prostě úžasní," dodal.

Nadcházející výzva v dresu West Hamu ho pak naplňuje očekáváním, i lehkou nervozitou. Pomoci mu může i zkušenost a přítomnost Tomáše Součka. "Hodně jsme se s Tomášem bavili. Říkal mi, jak to ve West Hamu funguje. Myslím, že to bude pro mě dobrý tým."