Jméno Marcela Ličky jako potenciálního kouče Baníku vzbudilo velké emoce, vzhledem k jeho trenérského působení v Rusku. Sám trenér označil tvrzení, že jednal s vedením ostravského klubu, za spekulace. "Je fajn, že si na mě někdo vzpomněl, ale přímý kontakt se mnou ze strany Baníku Ostrava neproběhl," citoval kouče Deník.
"Možná to bylo v nějakých úvahách, možná by mě někdo kontaktoval, ale pak se strhla lavina reakcí, které to třeba uťaly. To ovšem netuším… Co bude, to bude, kdyby mi někdo chtěl zavolat, tak zavolá – ať už je majitel nebo sportovní ředitel. Jinak to neřeším. Já to neovlivním, proto dělám jen ty věci, které ovlivnit mohu," rozpovídal se syn trenérské legendy Vernera Ličky.
Změna se nekoná? Baník řeší Galáskovu budoucnost, rozhodnutí může padnout až na poslední chvíli
Lička junior neskrývá, že by rád v budoucnu do českého fotbalu vrátil. Kdy to bude, to netuší. "Českou ligu bych si rád jednou vyzkoušel, žádné dveře v tomhle směru nezavírám," tvrdí. Až trenérské laso přiletí, bude prý hlavně zvažovat sportovní stránku. Nelpí na comebacku za každou cenu, vše mu musí dávat smysl po stránce ambicí a vize. Pak bude ochotný se o angažmá bavit.
Jméno Lička je s Baníkem historicky spojené, a tak trenér nakonec přizná, že usednout na lavičku ostravského klubu by znamenalo velkou výzvu. Vnímá, že ostravská mládežnická líheň dál produkuje talenty, které se prosazují v profesionálním fotbale. "Jen s mladými budete těžko držet krok se Spartou, Slavií, Plzní a dalšími kluby s bohatými majiteli. Potřebujete i zkušené harcovníky, kteří vás povedou a dají tomu směr," konstatuje.
Lék na zpackaný podzim? Brankáře Baníku dojalo setkání s idolem z NBA, kalhoty si před ním nesvlékl
O současném kouči Baníku pak mluví s úctou. Prý zatím dostal málo času na to, aby prosadil změny, kterých dosáhnout chtěl. A navíc mu nepřálo i štěstí. "Viděl jsem zápas s Jabloncem, prohráli 0:1, ale zasloužili si vyhrát. Teď jde hlavně o to, aby se z té situace co nejrychleji dostali," přeje si kouč, který začal trenérskou kariéru v menších klubech a postupně se drápal výš a výš.
"Nemůžete čekat, že vám hned zavolá Sparta, Slavia nebo Real Madrid. Všechno si musíte odpracovat," prohlašuje s tím, že začínal v Bělorusku, pak se posunul do druhé ruské ligy do Orenburgu. "To by neudělal každý. Až pak přišla možnost trénovat klub, jako je Dynamo Moskva. Už prostě mám něco za sebou.“
