Jejich trenér Jindřich Trpišovský přes léto zapracoval se svým štábem na tom, aby v novém ročníku nabídli daleko lahodnější podívanou, než tomu bývalo zvykem dosud. Tým uhladil svůj místy živelný projev, zklidnil se a snaží se mít nad zápasem vyšší kontrolu. Důkazem budiž v duelu se Slováckem jen 35 % přihrávek vpřed a na Slavii velmi nízký poměr dlouhých míčů (13,7 %).
Sešívaní sice zápasu územně nedominovali, nicméně změna přinesla mnohem pohlednější hru. Jasný apel na vlastní výstavbu, navíc při zachování přechodu a především kvalitní útočné třetiny, dokládají i data z utkání. Slavia měla v zápase 451 přihrávek (jen Sparta jich poslala v prvním kole víc – 466), navíc s vysokou přesností (85,4 %). Takovou úspěšnost zvládla v minulé sezoně jedinkrát (86,7 %), paradoxně v zápase skupiny o titul proti Hradci Králové, v němž už měla trofej v kapse.
Velmi dobrá čísla ukázaly i slávistické sekvence s míčem. Na jednu vycházelo 3,8 přihrávek (nejvyšší počet v kole), výstavba zezadu se postarala i o vynikající průměrný postup k brance soupeře (16,2 metru). Slavia měla ohromných 15 sekvencí s alespoň 10 pasy, což bylo nejen opět nejvíc ze všech, nýbrž také číslo, kterému se v minulé sezoně ani nepřiblížila. Čtyři takové výměny míče skončily střelou.
Všechna tato data poukazují na jeden fakt – i když Slavia nebyla schopna dominovat území tak jako například Sparta, její pasáže s míčem měly vysokou kvalitu. Navíc v nich nehrála nijak pomalu. Zachovala si velmi svižné tempo a její průměrný přechod s míčem při postupných akcích měl rychlost 2,22 m/s.
Slovácko chtělo hrát v Edenu aktivně, jenže domácí ho nenechali po celý zápas se pořádně nadechnout. Akci mu překazili svým zásahem v průměru po pouhých 7,6 přihrávkách, což byla znovu nejvyšší obranná aktivita ze všech.
Zároveň 37 defenzivních akcí do 40 metrů od branky soupeře naznačily, že obhájce titulu bude opět hrát vysokou obranu, a to stylem jeden na jednoho. Slovácko mělo s tímto přístupem obrovský problém a ztrácelo míče. Grafika pak krásně vykresluje průměrné pozice kontaktů s míčem slávistických hráčů – dokonce celá obrana je téměř u půlící čáry.

Trenéra Trpišovského pak může těšit, že útočná třetina a tlak do vápna touto změnou stylu neutrpěl, tedy minimálně ne v zápase proti Slovácku. Pět branek je samozřejmě to nejviditelnější číslo, nicméně i data pod tímto skóre ukazují velkou dominanci. Především devět velkých šancí bylo o parník odskočené od zbytku ligového pelotonu. Slavia také měla závratných 0,27 xG na střelu. V zápase se 43x dotkla míče v šestnáctce soupeře (Slovácko pouze čtyřikrát).
Centr navíc nebyl jediným možným prostředkem, jak se dostat do vápna, toto řešení volili její hráči jen v pouhých 14 případech. Méně jich přitom v minulé sezoně poslali pouze v sedmi zápasech. I když ji Slovácko neprověřilo jako někteří z následujících soupeřů, Slavia ukázala kompletní balíček – všechny elementy její hry na sebe přirozeně navazovaly a velmi dobře fungovaly. Pět branek v síti Slovácka byl nakonec ještě milosrdný výsledek. Jak to dopadne v Ostravě?
