Artis se toužil doma chytit a navázat bodovým ziskem na výhru z Pardubic. Zároveň chtěl zamezit tomu, aby tým Romana Nádvorníka vyrovnal nelichotivý rekord Lázní Bodaneč z roku 1997. Ty tehdy čtyřikrát v řadě na startu nejvyšší soutěže prohrály. Artis se jim v tomto směru vyrovnal. Byť je třeba uznat, že dvě jeho trefy ve chvíli, kdy nebyl zápas rozhodnutý, neplatily.
"Chleba se lámal, když nám VAR neuznal druhý gól. Rozhodčí byl od toho tři metry, my jsme udělali krásnou akci na 1:1 a ... Tam se to lámalo. Padly nám hlavy, dvakrát jsme zaspali a soupeř nás potrestal. My jsme těmi sedmi minutami, když jsme se nesoustředili na hru, znehodnotili zápas," konstatoval Nádvorník.
Z kabiny se poté ozýval velký řev. "My si řekneme nějaké věci a pak vypadneme ze hry, dostaneme góly. Přitom jsme hráli dobře. Emoce jsou nahoru dolů, dáte dva góly a ani jeden neplatí. Vím, že je to složitý, ale musíte být koncentrovaní celý zápas," hlásil kouč Artisu.
Ten vnímal i přes jasnou prohru celou řadu pozitiv. "Byly tam od nás zajímavé kombinační věci, větší držení balonu, ale je pravda, že za stavu 3:0 hrál soupeř obezřetněji. Svým hráčům vyčítám těch sedm minut, kdy jsme vypadli ze hry," zopakoval.
Obránce Dominik Preisler připustil, že když neplatil ani jeden z gólů Artisu, bylo složité srovnat se se situací v hlavě. "Bylo to těžké hlavně mentálně. Jeden z těch gólů byl asi ofsajd, škoda, že si to nepohlídáme. Byl tam výpadek koncentrace a Plzeň nás jednoduše potrestala," uvědomoval si.
S druhou trefou byl přitom náramně spokojený, tedy až do verdiktu sudího. "Balon byl dobrý, sedlo to krásně, zapadlo to tam. Ale je to k ničemu," postěžoval si hráč Artisu a nediví se tomu, že atmosféra v kabině brněnského týmu byla v půli vypjatá. "Bylo dusno, bylo tam peklo. Vypadli jsme na pár minut... Musíme být na to připravení. Ale nedivím se emocím. Sudí byl u souboje na půlce a pustil to, přitom byl tři metry od toho," kroutil hlavou fotbalista.
