"Byl jsem po zranění, nebylo to ideální, ale způsob, jakým se mnou zacházeli, nebyl v pořádku," vzpomíná Švancara v rozhovoru pro iDnes.cz na nepříjemné chvilky. Přiznává, že když byl poslán z áčka do devatenáctky Zbrojovky, hodně ho to zabolelo. Cítil, že tam se nebude rozvíjet tak, jak by si přál. "Nepřišlo mi to jako správný krok," hlásí s tím, že Zbrojovku miluje, její fanoušky i atmosféru. "Ale musel jsem odejít."
Jméno Švancara je ale bez debaty už desítky let spojeno pupeční šňůrou se Zbrojovkou. Teď byl ale syn legendy na odchodu a fanoušci hltali každou zmínku, jak to s talentem bude. Když pak padla volba na městského rivala, způsobilo to poprask. Fandové vše nesli hodně nelibě a nevoli dávali Švancarovi mladšímu drsným způsobem najevo.
Táborsko a Artis v baráži zabojují o postup do ligy, rezerva Sparty padla s Jihlavou
"Občas se někdo ozve, ale to je normální. Ze začátku to však bylo opravdu těžké. Veřejně řeknu tak deset procent toho, co se dělo – bylo to pro mě až strašidelné. I jsem přemýšlel, jestli mi fotbal vůbec stojí za to," přiznává i s odstupem času, jak moc trpěl.
Z fotbalového hlediska si ale určitě polepšil. Ve statistikách má už osm startů za áčko Artisu, který se v baráži porve o nejvyšší soutěž. "Upřímně jsem takovou porci minut za áčko nečekal," tvrdí.
Však také při svém příchodu do nového působiště slyšel, že musí v přípravě dokázat, že na první tým Artisu má. "To mi stačilo. Obrovské díky vedení, trenérovi a hlavně spoluhráčům. Přijali mě skvěle," velebí nového zaměstnavatele. "Bál jsem se, jak to bude, ale dopadlo to výborně. Kdyby mi někdo v lednu řekl, že budu hrát v základu proti Opavě, nevěřil bych. Byl jsem za to strašně vděčný."
