Nechci znít namyšleně, ale prostě musím vyčnívat, hlásí Vorlický. Chtěl prchnout do ciziny

"Já jsem vyrůstal v Itálii, kde mě sedm let zlepšovali jenom v tom, co umím, a chtěli to po mně. To, co neumím, věděli, že umí jiní hráči. Fotbal je přece týmová hra," dodal Vorlický v rozhovoru pro Sporty TV, a to ku příležitosti předání ceny pro nejlepšího hráče měsíce. Konkrétně do Brna ho prý nakonec zlákala až schůzka s vedením Zbrojovky, které mu slíbilo naprostou volnost.

A sázka na Moravu oběma stranám vyšla náramně. Přestože druhá liga je proslulá fyzickou náročností a tvrdými souboji, Vorlický strach nemá a na hřišti bez ostychu dominuje. Sám si totiž na sebe klade úplně nejvyšší nároky. "Náročná a běhavá soutěž to samozřejmě je. Ale nechci vyznít namyšleně, to říkám vždycky, když mluvím... Hrál jsem za Atalantu, trénoval jsem s top hráči, hrál jsem za Slavii. Já bych si neodpustil, kdybych v druhé lize nevyčníval a nepředváděl v ní takové výkony," prohlásil sebevědomě.

Na řeči o tom, že by měl v Brně nějaký speciální odpočinkový režim, reaguje s pobaveným úsměvem. "Dělám spoustu věcí, mnohem víc než jiní hráči a musím, protože jinak bych fungovat nemohl. Mně fotbal jede v hlavě čtyřiadvacet hodin denně, jsem blázen," dodal s tím, že nedá dopustit na každodenní obětavou péči brněnských fyzioterapeutů a masérů, kteří ho udržují v chodu.

I proto má o budoucnosti naprosto jasno. Ačkoliv ho zdraví v minulosti nejednou srazilo, předčasný konec kariéry v ordinaci lékařů si striktně zakazuje. Změnit životní cestu ze strachu z dalších pádů nehodlá a chce hrát, dokud to půjde a nohy budou sloužit. "

Když projdete něčím jako já a naučíte se neustále zvedat, tak je pro vás potom hrát fotbal radost. Když jste byl odvážný v životě, tak se pak nebojíte být odvážný na hřišti," svěřil se Vorlický. "Chci jednou skončit až v momentě, kdy mi vyprší čas. Skončím s hlavou nahoře, s kopačkama na nohách a na fotbalovém hřišti. A ne, že skončím, protože mi nebude fungovat zdraví nebo proto, že se na to vykašlu."

Návrat Vorlického? Nedokážeme určit čas, přiznal Svědík. Složil poklonu Koubkovi i celé repre