Žlutočerný fenomén severu. Za polárním kruhem roste fotbalová pohádka jménem Bodö/Glimt

Když navštívíte Bodö, často uslyšíte jedno slovo, kterým ho lidé popisují. Jedinečné. Norské město, ležící asi 80 km nad polárním kruhem, je nádherné místo zasazené do přírody, snažící se spíše splynout s okolím, než narušovat jeho klid.

Zbrusu nový hotel, kde jsme bydleli, je postaven převážně ze dřeva a stojí na kopci, odkud je výhled na všechny stezky v borových lesích. Vidíte i fjordy, které vás lákají k návštěvě. Při projížďce městem si všimnete, že většina aut je na elektrický pohon.

Reportáž z Bodö

Je tu ale ještě něco, co uvidíte častěji než tichá elektrická auta. Okna a balkony jsou plné žlutých a černých vlajek a šál Bodö/Glimt. Týmu, který se během několika posledních let posunul od otázky: 'Vy tam taky hrajete fotbal?' k respektu celé Evropy či dokonce vítězství nad giganty.

"Nejsem vlastně fanoušek fotbalu, ale Glimtu fandím. Tady se tomu nedá uniknout," říká s úsměvem Julie z našeho hostitelského týmu Visit Bodö, když nás vítá na letišti. V následujících dnech zjistíme, jak moc je to pravda.

Historický triumf

Na začátku asi nikdo nečekal, že by to fotbalový tým mohl dotáhnout tak daleko. Bodö je město s pouhými 55 tisíci obyvateli a zdejší klub je jedním z mála, které hrají fotbal za polárním kruhem. Tak vysoko v Norsku najdete v první lize jen dva fotbalové kluby.

Během prvních sto let existence se střídala účast v první, druhé i třetí lize a trofeje ve vitrínách byly jen dvě - z domácího poháru. To bylo vše.

Přesto právě první pohárový triumf z roku 1975 nelze jen tak přejít. "Před tímhle letopočtem byli lidé ze severního Norska často diskriminováni. Když jste si chtěli pronajmout byt na jihu, ve smlouvě stálo: 'Žádní lidé ze severního Norska'. Ale když pak Bodö/Glimt ten rok vyhrálo pohár, všechno se změnilo," říká Orjan Heldal, obchodní ředitel klubu.

Na historický triumf se nevzpomíná jen fotkami na zdech. Když jsme den před ligovým zápasem s Tromsö sledovali trénink prvního týmu, narazili jsme v útrobách stadionu na skupinu starších pánů, vychutnávajících kávu. "To jsou oni. Chlapi, kteří vyhráli pohár v roce 75! Každý den v 11 hodin přijdou, mají tu své místo a povídají si," vysvětluje Heldal a pozdraví muže pozorující novou generaci. Je to jeden z mnoha příkladů, jak je Bodö/Glimt úzce propojenou komunitou, kde město a klub žijí v harmonii.

Sešlápli jsme plyn

Opravdový zlom v osudu Bodö/Glimt přišel v období okolo pandemie covidu. V roce 2018, v první sezoně pod trenérem Kjetilem Knutsenem, byl klub blízko sestupu do druhé ligy. Místo aby trenéra odvolal a rychle měnil směr, rozhodl se Knutsena podržet a prodloužil mu smlouvu. Ten se odvděčil záchranou, ale v následujících pěti letech přidal jako bonus čtyři mistrovské tituly.

"Když přišel covid, všichni šlápli na brzdu. My jsme naopak přidali plyn," říká Frode Thomassen, generální ředitel žlutočerných 'blesků', v diskuzi s čtveřicí pozvaných novinářů.

"Nikoho jsme nepropouštěli, naopak jsme všem řekli, že budeme dál pracovat. Odletěli jsme s týmem do Španělska a celý klub žil společně v Marbelle. Dva měsíce v kuse jsme trénovali. Když jsme se vrátili a liga znovu začala, získali jsme 81 bodů z možných 90 a překonali všechny rekordy," přibližuje strategické rozhodnutí, které klub nasměrovalo do úspěšné éry. "Dalo nám to signál, že takový přístup může fungovat dlouhodobě."

Stejně jako ostatní v klubu ale zůstává i generální ředitel skromný. Když nastoupil do funkce, musel se vedení ptát, jestli má objednat 80 nebo 100 dresů do klubového obchodu. Kasa byla poloprázdná. "A stejně jsme skoro nic neprodali, neměli jsme žádné peníze," vzpomíná generální ředitel.

"Doufám, že jsme inspirací pro ostatní. Úspěch ve fotbale není jen o penězích, jak si mnozí myslí. My jsme začínali bez peněz, ale měli jsme skupinu lidí, kteří chtěli tvrdě pracovat a posunout klub výš," říká Thomassen.

Od nečekaného vzestupu v roce 2020, triumfů doma i v Evropě, včetně postupu do semifinále Evropské ligy v minulé sezoně, se vše změnilo. Glimt by svůj skromný stadion Aspmyra dokázal vyprodat několikanásobně. Kapacita 8 000 míst už nestačí.

To je jeden z důvodů, proč se na podzim začne stavět nový moderní stadion pro více než 10 000 diváků. Klub klade důraz na udržitelnost a stabilitu na hřišti i mimo něj. I proto zdůrazňuje, že nový stánek bude financovat samostatně, aniž by to ohrozilo sportovní projekt.

"Novou arénu zoufale potřebujeme, už se sem nevejdeme," říká Heldal, když nás provází po Aspmyře. "Místnost pro tiskové konference byla ještě před pár lety bowlingová dráha. V kancelářích pro trenéry akademie a ženských týmů byla ještě před dvěma týdny autoškola," přibližuje.

Jediná věc, která naruší klid

Ráno v den zápasu jsme strávili na lodi (samozřejmě elektrické), která nás zavezla do fjordů. Pozorovali jsme klid a krásu nedotčené přírody, která město obklopuje ze všech stran. Uvědomujete si to vzácné ticho.

Jakmile ale přijde odpoledne, poklidné město ožívá. Čím blíže je výkop, tím více lidí ve městě potkáte v žlutých a černých dresech, trikotech nebo dokonce ručně pletených svetrech s logem Bodö/Glimt. Tiché šumění větru, který vane od pobřeží, přehluší chorály zdejších ultras.

"Nevím, kde se ti lidé celý týden schovávají," žertuje naše průvodkyně. Místní mají rádi svůj klid, ale když přijde den zápasu, všichni dají plný průchod emocím (a pípám s pivem). Na dalších pár hodin existuje jen fandění domácí jedenáctce.

V 19 hodin zaplní stadion Aspmyra téměř pětina města, kde Bodö/Glimt bojuje s rivalem z Tromsö. Jde o unikátní derby klubů ze severního Norska v nejvyšší soutěži, i když geograficky tyto kluby nejsou tak blízko, jak bývá zvykem u jiných derby. Tromsö muselo na zápas letět, autem je to totiž devět hodin cesty.

Přestože fanoušci svůj tým hnali a atmosféra na zápase byla opravdu výjimečná, domácí nedokázali svého severského rivala porazit a zápas skončil remízou 1:1. Přesto zisk tohoto bodu posunul klub aspoň na jeden den na čelo ligy před Viking. A hodně už se řešila i kvalifikace Ligy mistrů proti Sturmu Graz.

Výkon je víc než cíle

I když by Bodö/Glimt rád do této nablýskané evropské soutěže konečně postoupil a na konci sezony získal další titul, neexistuje přesně stanovený seznam cílů.

"Když si stanovíte cíle a pak na ně nedosáhnete, může to být děsivé. Pokud chcete být první, ale skončíte druzí nebo třetí, musíte všechno měnit?" filozofuje Thomassen. "My pracujeme s výkonem a ambicemi. Když se zeptáte hráčů na příští výsledek, neřeknou 'Chceme vyhrát', ale 'Chceme podat dobrý výkon'," dodává.

Je to malý ale jednoduchý detail, který vypovídá o kultuře klubu. "Princip, jakým pracují hráči a trenéři, a jak celý klub funguje, od fanshopu až po nejvyšší vedení, je stejný: 'Udělat zítra věci o něco lépe než dnes'," shrnuje Thomassen motto celé organizace. 

V kontextu evropského fotbalu je Bodö/Glimt svým způsobem jedinečné. Kultura, přístup i ona lokace nad polárním kruhem. A také uzká a semknutá skupina lidí, která dokázala najít způsob, jak to všechno zdárně skloubit.

Ať už se letos tým do vysněné Ligy mistrů dostane, nebo ne, Bodö/Glimt bude i dál klubem, který stojí za to sledovat.

Přečtěte si více z naší cesty do Bodö

Černý kůň Ligy mistrů? Bodö/Glimt nikdy nebylo víc připravené, říká tamní hvězda

Bodö/Glimt? Tým je na prvním místě. Pokud pracujete pro sebe, nepatříte sem, říká šéf