7) Eduardo Camavinga (Real Madrid)
Díky své všestrannosti se francouzský reprezentant stal jednou z nejdůležitějších tváří Realu Madrid. Bílý balet hráče v minulé sezoně využil jako středního záložníka, levého obránce, defenzivního záložníka a uplatnění našel i jako pravý obránce.
Camavinga se nejlépe cítí ve středu zálohy, kde může využívat atletické schopnosti, čtení hry a technické kvality. Ze své univerzálnosti si občas sám dělá legraci, na internetu kolovala videa, jak si během tréninku hraje i na brankáře Realu.
6) Joshua Kimmich (Bayern Mnichov)
Nepostradatelná součástka bavorského obra. Joshua Kimmich se na začátku kariéry prosadil jako střední záložník, ale tehdejší kouč Pep Guardiola jej převychoval na pravého obránce. Od té doby ale německý reprezentant zaskakoval jako defenzivní štít či střední obránce.
V uplynulém ročníku Bundesligy byl Kimmich primárně defenzivní či střední záložník, mnozí jej rádi porovnávají s jeho předchůdcem v Allianz Aréně Philippem Lahmem. Jeho jméno bylo i několikrát spojováno s odchodem z Mnichova, ale vedení klubu tuto variantu nepřipouští.
5) Bernardo Silva (Real Madrid)
Portugalský veterán je pravděpodobně takticky nejvšestrannějším hráčem poslední dekády. Čerstvá akvizice Realu Mardrid přichází s touto rolí i na San Bernabéu a staronový kouč José Mourinho věří, že mu jeho krajan pomůže k zisku cenných trofejí.
Bernardo Silva během šesti sezon v Manchesteru City patřil ke klíčovým tvářím týmu Pepa Guardioly. Ten jej často využíval jako pravé křídlo, středního záložníka, ofenzivního záložníka, falešnou devítku, levé křídlo či hluboko položeného tvůrce hry. Nebylo překvapením, když své role na hrací ploše střídal i během utkání.
4) Mikel Merino (Arsenal)
V uplynulé sezoně zažil jednu z nejpozoruhodnějších kariérních cest, kterou obdivují po celém světě. Španělský reprezentant byl využíván prakticky na všech možných postech ve středu pole a potvrdil svou obrovskou důležitost.
Merino byl ale přínosem i v časech, kdy se zranili Kai Havertz a Viktor Gyökeres a kouč Mikel Arteta jej postavil jako nouzové řešení do útoku. Tohoto faktu si všiml i španělský národní tým, který v něm našel oporu při mistrovském tažení na letošním světovém šampionátu v USA, Kanadě a Mexiku.
3) Eric García (Barcelona)
Eric García má za sebou mimořádnou sezonu v barvách Barcelony, což upoutalo pozornost veřejnosti. Kouč Katalánců Hansi Flick jej ve dvaceti soutěžních zápasech využil hned na čtyřech odlišných pozicích.
Španělský reprezentant odehrál 11 zápasů jako střední obránce, 5 zápasů jako pravý obránce, v jednom případě byl defenzivní záložník a jednou také levý obránce. Je nutné zmínit, že v každé této roli obstál více než slušně.
2) Reece James (Chelsea)
Anglický reprezentant přinesl do tohoto sportu novou definici, jak má vypadat krajní obránce v moderním fotbale. V uplynulém ročníku Premier League měnil Reece James často své místo na hřišti. Asi to bylo dáno i několika trenérskými změnami na Stamford Bridge.
Krajní obránce dokázal zanechat velmi dobrý dojem i v roli tvůrce hry. Jeho přihrávky mají přesnost 90 % a Chelsea si moc dobře uvědomuje, jak je tento odchovanec pro klub důležitý. V březnu letošního roku podepsal s Blues novou smlouva platnou až do léta 2032.
1) Federico Valverde (Real Madrid)
Uruguayský univerzál je v posledních třech letech nepostradatelnou součástkou Bílého baletu. Během tohoto období hrál v barvách madridského obra dokonce na šesti různých pozicích.
Valverde má zkušenosti s prací ve středu zálohy, ale i na obou jejích krajích. Týmu se osvědčil i jako ofenzivní záložník či defenzivní štít a neztratil se také jako pravý obránce. Jeho schopnosti už dříve vyzdvihoval tehdejší kouč Realu Carlo Ancelotti, v nové sezoně jej bude mít k dispozici staronový kouč José Mourinho.
