Bude mít problém prosadit svou vizi! Španělský novinář rozebírá hrozby pro Deniu v Česku

Prací pro svaz strávil do loňského léta dlouhých 15 roků. Postupně vedl reprezentace do 16, 17, 19, 21 i 23 let. Se všemi čtyřmi staršími výběry, které mají vypsané šampionáty, si zahrál finále velkého turnaje, získal tři zlaté a tři stříbrné medaile. Tolik jich neposbíral ani De la Fuente. "Jsem nesmírně šťastný. Byly to nejlepší roky mého života," prohlásil loni v emotivním rozlučkovém videu.

V národním týmu odkoučoval 220 zápasů, další přidal jako asistent. V olympijském výběru pomáhal De la Fuentemu při tažení za stříbrem v Tokiu. On naopak seděl vedle něj při jeho prvním triumfu na mistrovství Evropy sedmnáctek v roce 2017. V útoku jim tehdy hrál jistý Ferran Torres, autor jediného gólu nedávného finále MS s Argentinou.

Jenže loni se cesty obou trenérů rozdělily. Po neúspěšném Euru jednadvacítek, kdy Španělé vypadli už ve čtvrtfinále, Denia skončil. A vydal se na misi do Kataru, kde přijal nabídku tamního klubu Al Shahaniya. "Chtěl si dokázat, že má na to uspět i mimo španělský svaz. A také v tom pochopitelně hrály roli peníze," říká Miguel Baeza ze španělské redakce Livesport Zpráv. "Neměl příliš naději, že by se brzy ujal áčka, protože De la Fuentemu se daří." Denia podepsal se šejky smlouvu na dva roky, vydržel čtyři měsíce…

Nyní přemítá o dalším zahraničním (a pro něj také exotickém) angažmá. Samotným Španělům by případné kývnutí příliš smysl nedávalo. "Překvapuje mě, že se Česko zajímá o Deniu. Vždyť jeho týmy vyznávají moderní španělský styl s velkým držením míče a ostrými útočnými křídly. Tahle herní tvář ostře kontrastuje s defenzivním přístupem, který Češi ukázali na mistrovství světa," diví se Baeza.

Ve své vlasti byl Denia ve velké výhodě. Herní filozofii, kterou uplatňoval, měli všichni jeho svěřenci dávno v krvi. "Učí se jí tam od nějakých devíti let. Je pak proto úplně jedno, kdo za národní tým hraje, protože jde o systém. Každého lze jednoduše nahradit," prohlásil během nedávného mistrovství světa bývalý hvězdný francouzský útočník Thierry Henry, jenž působil i v Barceloně. A mimochodem prohrál coby kouč Les Bleus s Deniou ve finále pařížské olympiády.

Je jasné, že při spojení skloňovaného kouče s českým fotbalem by se musela jedna strana změnit. Výrazně. Buď by Španěl šel proti své přirozenosti a podřídil by se současnému trendu českého fotbalu, nebo by se naopak snažil předělat hráče, což se v pozdním věku a za pár dní reprezentačního srazu nejeví jako reálné. "Bude mít problém si svou filozofii v Česku prosadit. Když se mu to však podaří, vaše reprezentace na tom bude mnohem lépe, než je teď. Podle mě je na tu výzvu připravený," poukazuje Baeza.

A dodává, že by to byla pro Deniu vlastně první pořádná štace v dospělém fotbale. Jednou z největších předností trenérského kandidáta je jeho přirozená autorita, z níž plyne klidné, tiché vedení týmu. Zkrátka majitel dvou reprezentačních startů za Španělsko není žádný nervní křikloun. "Svými vůdčími schopnostmi podporuje dobrou atmosféru v šatně a právě tím může výrazně pomoct k zásadním změnám," míní španělský pozorovatel. Zažil to kdysi i Tomáš Ujfaluši v Atlétiku Madrid, kde se s Deniou potkali.

Poznají to i současní reprezentanti?

Nedvěd sondoval situaci u Ujfalušiho! Denia je fantastická volba, pozvedne nás, hlásí legenda