Hra nároďáku se podobá Slavii, připustil Hašek. Hráči, co sedí na lavičce, se nominují těžko

Hašek se v diskuzní platformě Livesport Daily Talk potkal s koučem hokejové reprezentace Radimem Rulíkem i nehrajícím kapitánem tenisového daviscupového týmu Tomášem Berdychem. "Oba jsou obrovskými osobnostmi a z každé takové debaty může vzniknout nějaká dobrá inspirace," přitakal a dodal, že byl za setkání rád.

Radim Rulík zažil minulý rok mistrovství světa v domácím prostředí. Vnímal jste jako trenér, pod jakým obrovským tlakem byl? Chtěl byste zažít něco podobného?

"Já asi těžko zažiju mistrovství světa doma. To nepůjde. Samozřejmě jsem na těch zápasech byl a strašně jsem si to užil. Moc jsem klukům fandil, protože mám hokej hrozně rád a strašně jsem to Radimovi přál. Prostě vidíte, že to je člověk odborně zdatný a přitom povahově skvělý chlap."

Tomáš Berdych je pro změnu úplně nová trenérská osobnost v tenisovém prostředí, jež má přinést nový impuls do daviscupového týmu...

"Formát Davis Cupu je trochu jiný, než dřív zažil jako hráč, takže je to pro něj možná trochu těžší úloha. Ale na druhé straně mu začíná dorůstat nová generace hráčů, kteří mohou být i v elitní desítce žebříčku. Do budoucna má určitě s čím pracovat a bylo by fajn, kdybychom se dočkali takových úspěchů, které zažil on s Radkem Štěpánkem. To byla taky nádhera."

A co vaše mise? U národního týmu jste rok a půl. Když byste rychle zhodnotil, kam jste jej dokázal posunout, bude u vás panovat spokojenost?

"Když budete jednou spokojený, už se nikdy nikam neposunete. Takže spokojenost nebude nikdy, i kdybychom vyhráli všechny zápasy. Pořád je co dělat, pořád je na čem pracovat. A já věřím, že tu misi, kterou jsem přijal – a nebylo to nic jiného než dostat tým na mistrovství světa – zvládneme. Pořád si myslím, že máme velkou šanci. A věřím i všem hráčům, že pro to také padnou, aby se tam dostali."

Byla vedle onoho cíle i nějaká vize, styl, systém? Šel jste k národnímu týmu s představou, jak ho postavit? A daří se vám jej formovat do svých představ?

"Pracujeme s tím, co se nabízí v klubech, na tom jsme hodně závislí. Nejvíc hráčů je ze Slavie, takže hra je trošku podobná tomu jejímu fyzickému fotbalu. A samozřejmě se to snažíme doplnit největšími osobnostmi z dalších klubů. Takže ano, máme styl založený na fyzickém fotbalu, máme i fyzicky velmi vyspělé hráče a teď je potřeba s tím pracovat, protože týmy, které potkáváme, jsou pokaždé jiné. Na každý zápas musíme vymyslet trochu jiný způsob hry."

Český fanoušek má ještě v paměti éru Karla Brücknera, tým s jasnou identitou, systémem 4-4-2, ofenzivou postavenou na Janu Kollerovi. Nezávidíte tehdejšímu trenérovi, že měl takový výběr? Vy jste v diskusi se svými kolegy mluvil o tom, že se dnes produkují hráči jako vojáci, že je skoro každý stejný... 

"Je to 20 vojáků, nicméně každý má své kvality. Přál bych i těmhle klukům v současném týmu, aby se dostali tam, kam chtějí. Mají v sobě touhu a já to z nich cítím. Věřím, že to na mistrovství světa dotáhneme."

Nedvěd jako oponent

Teď jsou nové okolnosti. Generálním ředitelem reprezentací se stal Pavel Nedvěd. Čekal jste od Fotbalové asociace tenhle tah? Nebo to pro vás bylo překvapení?

"Ne. Dozvěděl jsem se to z médií."

Takže první setkání s Pavlem Nedvědem přišlo, aniž byste to tušil?

"Dozvěděl jsem se to půl hodiny poté, co to vyšlo v médiích. Takže zatím nevím, co bych k tomu měl ještě říct…"

Oznámil, že bude vaším silným oponentem. A hned pár hodin nato se s vámi sešel. Co jste řešili, jak jste setkání vnímal a jaká byla jeho atmosféra?

"Sešli jsme se a ještě se scházet budeme. Nemyslím si, že bych v tuhle chvíli měl nějak nahlas mediálně sdělovat, co jsme na schůzce dělali a řešili. Jsou to věci, které máme mezi sebou, věci, které jsou na každodenní bázi a o práci, která je na svazu."

Cítil jste, že je to konstruktivní debata, nebo spíš kritika?

"Když za vámi přijde hráč, který jednou byl nejlepší na světě a má nějaké zkušenosti, určitě si ho rád vyslechnete. To by český nároďák nemělo zhoršit, nýbrž samozřejmě zlepšit."

Lvíčata bez hráčů áčka?

Naposledy byl v akci výběr do 21 let. Zajímalo vás mistrovství Evropy na Slovensku?

"Byl jsem se na malém Euru podívat a samozřejmě jsem hledal hráče, kteří v budoucnu mohou patřit i do prvního nároďáku. Člověk se dívá na kluky, kteří k tomu mají nejblíž. I zde je ten český fotbal založený na fyzičnu. Hráli jsme s těmi nejlepšími týmy, s finalisty, a přesto myslím, že jsme úplně nepropadli. Soupeři byli kvalitativně lepší, ale nějakým způsobem jsme to odehráli. Se Slovinskem jsme vypadali daleko líp než soupeř. Z některých hráčů cítím, že v brzké budoucnosti už by měli dostávat i prostor v A-týmu."

Trenér Jan Suchopárek si na konec svého působení posteskl, že někteří hráči ani neměli zájem reprezentovat… 

"Myslím, že je potřeba říct, kdo nemá zájem natvrdo a jmenovitě. Prostě, aby se s tím ti kluci naučili žít. Pokud někdo nemá zájem, tak nemá zájem a jedeme dál. Stejně pak jsou daleko důležitější ti, kteří chtějí a jsou hladoví. Ti vždycky chtějí vyhrát víc."

Zvykli jsme si, že výběr do 21 let hraje bez fotbalistů, kteří jsou členy A-týmu. Nemyslíte ale, že by alespoň na finálovém turnaji mistrovství Evropy měli hrát ti nejlepší?

"Já jsem trenér A-týmu a určitě jsem za vedení jednadvacítky nominaci nedělal, nenakazoval jsem, kdo má jet, nebo nemá."

Ta otázka spíš mířila směrem, zda by byla ochota uvolnit třeba Kinského, Vitíka či Hložka, aby mohli být v důležitých zápasech členy jednadvacítky...

"Myslím, že zde není vůbec žádný problém, tam ta komunikace proběhla naprosto v pohodě."

Aktuálně spousta hráčů národního týmu mění působiště. Vitík, Jurásek, Kovář, ale třeba i Černý nebo Král. Coufal je volný hráč. Změny adres bývají mnohdy zrádné…

"Nervózní z toho nejsem. Samozřejmě, že bych každému hráči přál takový přestup, aby hrál, aby byl v novém klubu úspěšný. Akorát klukům vždycky přeji, ať jsou zdraví a ať hrají. Protože se těžko nominují ti, kteří sedí na lavičce, to je pro nás daleko těžší, i když třeba kvalitu mají. A když chybí herní praxe, je to vždycky trochu znát."

Konzultují hráči i s vámi, zda je pro ně dané angažmá vhodné?

"To je osobní záležitost každého z nich. Samozřejmě jsme s hráči ve spojení, ať už já, nebo kluci z našeho realizačního týmu, ale že bychom my byli těmi rozhodujícími, kteří řeknou kam jít a kam ne, tak to není. Pak se samozřejmě jezdíme na ty hráče dívat, jsme s nimi průběžně v kontaktu osobně nebo po telefonu."

Co si vzít z MS klubů?

Aktuálně probíhá v USA mistrovství světa klubů, tedy generálka na světový šampionát, kam by se mohla česká reprezentace probojovat. Sledujete jej? A máte z něj nějaké poznatky?

"Samozřejmě sleduji, i když asi míň než Ligu mistrů, kde máme naše kluky. Také si myslím, že ten turnaj je totální nesmysl a že je to do budoucna neudržitelné. Myslím, že se hráči vzbouří a systém klubových mezinárodních zápasů bude jiný. Takhle to nemůže fungovat. Možná je to dobrá myšlenka, ale je potřeba, aby hráči dostali odpočinek, protože ten nápor na ně je obrovský."

Přesto, zaujal vás nějaký tým?

"Hodně jsem sledoval Al Hilál, který jsem trénoval, takže jsem samozřejmě i fandil, aby se dostal co nejdál. Některé hráče i lidi z realizačního týmu znám. Za mých časů tam hrál i současný kapitán Salem Al Dawsarí, který se bohužel zranil. Je to nejlepší klub v Asii a zajímalo mě, jak si povede. Zvládl to celkem dobře, hrál hezké zápasy a skončil až ve čtvrtfinále."

Turnaj je zajímavý i prostředím, v němž se hraje. Mluví se o velkém vedru, bouřkou přerušených zápasech. Může to být dnes i zkušenost pro trenéry národních týmů?

"Teď je v zámoří předseda svazu, pokud vím. Ale my se tam ještě neprobojovali, takže je předčasné to řešit. A až tam budeme, ještě bude záležet na tom, kde se budou hrát skupiny a tak dále. Je to ještě daleká cesta..."