Krausovo dobrodružství v zemi prvního českého protivníka na mundialu se datuje do roku 2003, kdy v dresu Tegu FC odehrál sezonu v tamní K-League 1, dnes se klub pohybuje v druhé nejvyšší soutěži.
"Podíl na mém příchodu měl bývalý spoluhráč z Hradce Franta Koubek. Kopal za Soul a přes svého manažera mě doporučil vedení Tegu na předsezonní testy. Ty se konaly v lednu, protože se liga hraje systémem jaro – podzim. Po nich jsem následně už v klubu zůstal," vypráví.
Přiznává nicméně, že první dny ve čtvrtém největším městě s více než 2,3 miliony obyvatel nebyly vůbec jednoduché. "Upřímně, zpočátku to pro mě byl obrovský šok. Skoro vše tady bylo jiné, než jsem dosud znal. Neustále mraky lidí, odlišná kultura i jídlo. Nakonec jsem si však zvykl a postupně si město i celou zemi zamiloval. Dnes už mám z těch časů jen dobré vzpomínky."
K srdci mu nejvíce přirostli místní obyvatelé. "Proti lidem nemohu říct ani popel. Skoro vždy jde o hodné a velmi slušně vychované lidi, kteří se k vám chovají mimořádně přátelsky," zdůrazňuje.
Úžasná je ale podle Krause i tamní příroda. "Přestože je Jižní Korea především technologickou velmocí, nachází se její krajina v naprosto fantastickém stavu," vzpomíná.
Odlišný styl fotbalu
V době jeho působení prožíval fotbal rozkvět, i když stále nepatří mezi absolutní fenomény v zemi. "Z hlediska popularity je stále za baseballem a basketbalem. Po domácím mistrovství světa v roce 2002 se ale zájem o fotbal mnohonásobně zvedl. V průběhu let bych pak řekl, že se mu daří tuto laťku udržovat," myslí si.
V současnosti jsou v zemi dvě až tři plně profesionální soutěže. "Oproti například Evropě se zde stále hraje trochu jiným stylem. Je to o něco dynamičtější a většina hráčů se tu daleko více uchyluje k individuálnímu řešení herních situací. Co jim naopak leckdy trošku schází, je více fotbalového myšlení," nabízí pohled na korejský fotbal.
I proto očekává od pátečního střetnutí spíše vítězství Schicka a spol. Klíčem k němu by podle něj měly být především standardní situace. Korejci podle Krause mohou být pro změnu lepší v rychlosti, soubojích jeden na jednoho a dominanci na míči.
"Už během kvalifikace a následných barážových bojů se jednalo o naši parádní disciplínu, jež nám několikrát vytrhla trn z paty. Proti soupeři bychom navíc měli mít i výškovou převahu, což můžeme při standardkách zužitkovat."
Jak Češi válčili s Koreou? Promarněný náskok, vysoký debakl a hořká generálka
Obdiv ke Koubkovi
Kraus navíc nemá zkušenost pouze s jihokorejským fotbalem, ale velmi dobře zná i českého trenéra Miroslava Koubka, kterého poznal během štace v plzeňské Viktorii a pro zkušeného kouče má jen slova uznání. "Jedná se o dost přísného borce ze staré školy, jakých dnes už moc nenajdete. Téměř vždy jsou však za jeho způsobem práce vidět dobré výsledky, což dokumentuje i náš postup z baráže na mistrovství světa."
"Pan Koubek dokázal ušít taktiku vedoucí k úspěchu, kdyby k týmu přišel zahraniční kouč, nevěřím, že by se nám to povedlo. Hlavně díky němu se domnívám, že máme šanci i na samotném turnaji dosáhnout zajímavého výsledku," pokračuje Kraus ve chvále kladenského rodáka.
O tom, komu bude v pátek ráno na dálku držet pěsti, vůbec nepochybuje. "Samozřejmě našim klukům. Moc bych jim přál, aby vyhráli a úspěšně vykročili směrem za postupem ze skupiny. No a pokud by se s nimi do vyřazovací části dostala i Korea, vůbec bych se nezlobil," usmívá se.
