Autor Jaroslav Kolář, bývalý tiskový mluvčí fotbalové reprezentace, se dva roky věnoval práci na tomto díle, které mapuje kompletní ligovou historii. Který fotbalista byl nejlepší? Odrážela fotbalová situace pokaždé historický vývoj v zemi? Jak autor uchopil období úplatkářských afér? A překvapilo ho něco při historickém bádání? O tom všem je dnešní epizoda s jejím autorem.
Jedním z největších historických témat zůstává neúčast Josefa Bicana na mistrovství světa v roce 1938. Zatímco generace fanoušků žily v přesvědčení, že legendárního kanonýra připravila o MS administrativní chyba, realita byla podle Koláře daná předpisy mezinárodní federace. "Pravidlo znělo, že hráč, který chce změnit občanství a hrát za jiný reprezentační tým, musí v té zemi minimálně tři roky žít. A když si představíme, že Pepi Bican přišel do Prahy v létě 1937 a za rok se mělo hrát mistrovství světa, všem muselo být jasné, že to nemůže splnit. To je právě ten omyl, který se u nás objevuje v historickém povědomí, že mu to nevyřídili a on kvůli tomu nejel," odhaluje a dodává i dobový kontext, který se výrazně měnil i po anšlusu Rakouska.
Fascinující kapitolou ligových dějin byla také protektorátní léta, kdy fotbal sloužil jako masové útočiště pro obyvatele hledající pocit sounáležitosti. "Hlavně v období heydrichiády je patrné, že se lidé k fotbalu přimkli a hledali v něm formu úniku. Tehdy ani nešlo žít normálně a tohle byl jeden z ventilů, který měl zároveň velkou podporu Němců, protože jim to vyhovovalo, v tom, že to udržovalo zdání klidu," popisuje Kolář temné období československé minulosti.
V dnešní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:
Proč první dva ligové ročníky v letech 1925 a 1926 rozhodly protesty a Vršovice?
Jak vypadala brutalita meziválečného cestování vlakem přes půl Evropy na reprezentační duely?
Proč lze srovnávat 204 ligových gólů Davida Lafaty s legendárními 444 trefami Josefa Bicana?
