Neuvěřitelná jízda na Slovensku! Malý klub připomíná Wrexham, pět triumfů v pěti letech

Nedávno jste pro Bytču vybojovali historický postup do druhé nejvyšší soutěže. Jak s odstupem několika týdnů tento úspěch hodnotíte?

"Nejkritičtější období přišlo před pěti lety, když klub sestoupil na okresní úroveň. Bylo období po pandemii, rozpadl se celý kádr. Bytču jsem přebíral v beznadějné situaci. Zůstali mi dva hráči, přičemž jeden z nich chtěl odejít. Narychlo jsme složili nové mužstvo, ale bylo velmi náročné se ode dna odrazit. Podařilo se nám však vyhrát první třídu a následně i Prezidentský pohár. Od té doby to šlo snáz. Hráči, kteří do týmu přicházeli, začali vidět progres. Ještě dříve jsme dali dohromady mládež, díky čemuž měli poctiví dorostenci postupně možnost okusit seniorský fotbal. Se zkušenějšími kluky vytvořili zajímavý mix. Výsledkem celého tohoto procesu je postup do druhé ligy."

Klub píše opravdu fantastický příběh. Za pět let jste vyhráli pět různých soutěží. V čem spočívá recept na úspěch?

"Neexistuje. Prostě to děláme poctivě. Asi jsme také měli štěstí na dobré hráče a skvělý kolektiv. I přes prohry jsme zůstali psychicky odolní, spíš nás to nakoplo do další práce. Stále se vezeme na vítězné vlně, takže svou roli pravděpodobně sehrála i euforie. Všichni si uvědomují, že pokud chtějí postupovat, musí pravidelně trénovat. Do toho svěřence neustále tlačím."

Minimálně postupy připomíná Bytča čím dál populárnější anglický Wrexham. Znáte tento příběh?

"Samozřejmě! Podobný napsala i skotská Gretna, která postoupila až mezi tamní elitu a dokonce nakoukla do pohárové Evropy. Je ale potřeba si uvědomit, že za oběma těmito kluby stáli mimořádně silní sponzoři. U nás to tak není. Nemáme žádného milionového investora, pracujeme ve skromných podmínkách. Velmi nám pomáhá město v čele s panem primátorem Miroslavem Minarčíkem, stejně tak místní značky."

Jak z vašeho pohledu vypadalo období od konce minulé sezony až dosud?

"V posledních týdnech se bojím zvedat telefon (smích). Až do třetí ligy jsme vedli relativně klidný život. Teď mě denně kontaktují desítky agentů a nabízejí mi různé hráče. Na výhodné spolupráci jsme se nakonec dohodli s jednou portugalskou firmou, přes kterou do týmu přišlo několik posil. Kromě toho registruji zprávy od fotbalistů z Afriky, Asie či Jižní Ameriky. Všichni chtějí přijít na zkoušku a žádají si šanci. Těžko se jim vysvětluje, že jdeme vlastní cestou."

Bylo z hlediska infrastruktury nutné přistoupit k nějakým vylepšením?

"Jsme ve zkráceném licenčním řízení. Postupně plníme podmínky, které nám určil svaz. Stadion z osmdesáti procent splňoval potřebná kritéria. Museli jsme přistoupit jen k minimálním úpravám, například vytvořit sektor pro hosty. Zapracovali jsme také na trávníku, aby byl ještě kvalitnější. Více práce nám dalo spíš administrativní záležitosti."

Jste sportovním manažerem a zároveň hlavním trenérem. Jak zvládáte tuto kumulovanou funkci?

"Nemám nad sebou nikoho, kdo by mi do mé práce mluvil, což považuji za obrovskou výhodu. Spolupracuji hlavně s panem primátorem a viceprezidentem klubu Róbertem Boženíkem starším. Po sportovní stránce mi nechávají úplně volnou ruku. Věnuji se všemu od mládeže až po A-tým, díky čemuž mám skvělý přehled. Znám téměř každého hráče napříč kategoriemi. Nefungujeme tak, že po pár prohrách se pod vámi třese židle. Nejsem tedy pod tlakem jako jiní trenéři, mohu v klidu pracovat. I tento klid je možná důvodem, proč se nám takto daří."

Mnoha hráčům po postupu do profesionálnějších soutěží pracovní povinnosti nedovolují plnohodnotně se věnovat fotbalu. Registrujete v tomto směru nějaké omluvenky?

"Velmi dobrá otázka. MONACObet liga se rozhodně nedá hrát na amatérské bázi. Je nepřípustné, aby někdo chodil na trénink jednou či dvakrát týdně. Požaduji určitou výkonnost. Naštěstí my tento problém díky poměrně mladému kádru nemáme. A pokud se najdou starší hráči s pracovními povinnostmi, nijak výrazně je neomezují. Do týmu přišli legionáři, u kterých také nejsou žádné komplikace. Aktuálně nepodepíšeme nikoho, kdo by plnohodnotně nezvládal tréninkový proces. Vzrostly také platové požadavky, takže musíme dbát i na ekonomickou stránku. To je důvod, proč jsme sáhli po zahraničních posilách. Podepsali jsme hráče ze zemí jako Nigérie, Kolumbie či Salvador. Pocházejí z chudých rodin, váží si podmínek a jsou ochotni hrát za podstatně menší peníze než Slováci."

MSFL bude mít grády! O postup se poperou béčka, tipuje expert. Příchody legend nechápe