Je norský klubový fotbal teď nad českým? Má dva kluby v Lize mistrů a Viking v úterý potrápil Bayern. Dosahuje podobné kvality i Lilleström, nebo se jí aspoň přibližuje?
"Myslím, že ano. Norská liga rozhodně roste a v posledních letech si vede dobře. Jen v této sezoně má čtyři týmy v Evropě, z toho dva v Lize mistrů, což je pro skandinávskou zemi naprosto úžasné. V Norsku dělají hodně věcí dobře. Nemyslím si, že se dají srovnávat Viking a Lilleström, ale v některých prvcích hrají podobný styl. Zítra to bude určitě těžký zápas."
Považujete se zítra za favorita a je Lilleström přesně ten soupeř, kterého je potřeba porazit, abyste měli v kvalifikaci o postup lepší pozici?
"Ano."
Jaká je teď nálada v týmu po pěti výhrách v řadě? Třeba v porovnání s tím, jak jste se cítili po prohrách v derby a s Hradcem Králové.
"Rozhodně dobrá. Je to logické: když vyhráváte, atmosféra je lepší. Zlepšují se ale nejen výsledky, ale i celkové výkony a tým se posouvá směrem, který všichni chceme. V obou ohledech je to pozitivní. Teď je na nás, abychom si to momentum udrželi a drželi kvalitu v týmu."
Viděl jste první zápas Lilleströmu? Doma prohrál, ale hrál velmi dobrý fotbal. Jaký styl čekáte? A znáte jejich trenéra Hanse Erika Ödegaarda?
"Bohužel jsem trenéra nikdy osobně nepotkal, ale práci, kterou odvedl, jsme viděli. Viděl jsem i víkendové zápasy Tromsö a Molde. Je to velmi dobrý ofenzivní tým. Má dobré hráče, hlavně na stranách, a ať už hrají s jedním, nebo dvěma útočníky, oba jsou dobří ofenzivní hráči. Čekáme, že jejich ofenzivní část bude lepší než defenzivní. Viděli jsme také, že v obraně bývají zranitelní. Soustředíme se ale hlavně na vlastní styl, na náš tým a naše kluky. K Lilleströmu máme velký respekt. Je to evropský fotbal, žádné zápasy nejsou lehké a musíte podat výkon pokaždé."
Matěj Jurásek nastoupil v základní sestavě jen dvakrát – v poháru proti Žižkovu a v přípravném zápase s Jihlavou – a pokaždé se střelecky prosadil. Co mu chybí, aby dostal šanci od začátku i v lize či v Evropě?
"Nemyslím si, že mu chybí moc. Je hodně blízko, ale soupeří s jedním z nejlepších křídelníků v lize. To je výzva, před kterou stojí on i ostatní naši hráči. Máme konkurenci na všech postech a tak to prostě je. Jsem velmi spokojený s tím, jak trénuje, i s tím, jak hraje. Zmínil jste Jihlavu a Žižkov, ale podle mě se dobře ukázal i proti Olomouci a přišel do hry i o víkendu. Dělá všechno, co může, a to je dobře. Potřebujeme dobré hráče, kteří čekají na lavičce, až přijde jejich chvíle. K fotbalu i ke Spartě to patří, potřebujeme konkurenci."
Jak to vypadá se zdravotním stavem Josimara Alcócera a Loica Mbe Soha?
"Loic ještě není na zápas připravený. Jinak máme víceméně kompletní kádr. Dlouhodobá zranění jsou pořád stejná, ale třeba Kuba Martinec je už připravený, stejně jako Alcócer. Myslím, že budeme mít na zítřek v kádru dvacet tři hráčů."
Jak je na tom zdravotně Jaroslav Zelený? A je zranění na postu stopera šancí pro Adama Ševínského?
"Oba jsou fit a oba budou zítra k dispozici."
Jak jste s Ševínským pracoval po jeho slabším startu sezony?
"Pracuju s ním stejně jako se zbytkem hráčů. Nemyslím si, že měl nějak zvlášť špatný začátek sezony. Určitě jsou věci, které mohl udělat lépe, ale to platí o celém týmu, o celém kádru, o všech, včetně mě. Mohli jsme a měli jsme to udělat lépe. Je to normální práce trenéra: když hrajeme zápasy, ať hrajete, nebo ne, vyhodnocujeme je, díváme se na záběry, mluvíme s hráči. Stejnou práci jsem měl i s Adamem."
Už v létě jste zkoušel menší experiment a teď jste ho obnovil i proti Jihlavě: Joao Grimaldo na desítce, tedy na místě zraněného Adama Karabce. Jak jste s tím spokojený?
"Je to určitě jeden z hráčů, kteří mohou hrát na desítce. V tuto chvíli hrajeme se šestkou a dvěma osmičkami. Grimaldo ale má ofenzivní kvality, které někteří ostatní nemají, a to je dobré, protože nám může pokrýt dvě pozice a může být součástí toho, že změníme rytmus hry nebo strukturu v zápase. Jeho ofenzivní kvality všichni známe. Zároveň se pořád zvedá po dlouhém zranění z doby těsně před koncem minulé sezony. Je na něm, aby tlačil na ostatní a ukázal nám, že je lepší než oni."
Podobně jako trenér soupeře trénujete velký klub a máte syna, který hraje prestižní soutěž. Ödegaardův syn je dokonce kapitánem Arsenalu. Jaké je pro vás trénovat a sledovat syna na prestižní adrese?
"Nevím, co k tomu říct. Samozřejmě vím, že má velmi slavného syna, kterému se daří o trochu lépe než mému klukovi. (usmívá se) To tak prostě je. August je navíc o něco mladší, takže ještě máme čas se tam dostat. Ne, vážně: je vždycky zajímavé sledovat, jak členové rodiny vyrostou, dostanou se do tohoto prostředí a možná dokonce uspějí víc než jejich otcové. To je také pěkné vidět. Patří to k fotbalu, kolem sebe máme dobré kluky a někteří z nich jsou rodinní příslušníci, což je samozřejmě fajn."
Na konci kariéry jste hrál v Norsku za Start a s Lilleströmem jste se jednou potkal. Možná si to nepamatujete, ale v týmu jsou dva hráči, proti kterým jste hrál, a jeden člen realizačního týmu. Co si pamatujete z norského fotbalu?
"Bohužel si z toho zápasu moc nepamatuju. Myslím, že jsme prohráli, že? Ale na svůj čas v Norsku si pamatuju hodně, i když to bylo jen pět měsíců. Zní to bláznivě, ale byla to rozhodně jedna z nejlepších dob mého fotbalového života. Skvěle jsem se měl v klubu i ve městě. Lidé a hráči v klubu byli úžasní, atmosféra byla skvělá ve všech ohledech. Těch pět měsíců jsem si opravdu užil, jako hráč i jako člověk. S některými z nich jsem pořád v kontaktu, například s Jesperem Mathisenem. Je to určitě jedna z mých největších vzpomínek z hráčské kariéry."
