Rage-baiting jako nová zbraň USA na MS? Některým klukům jde skvěle, říká veterán Ream

Když se osmatřicetiletého veterána Tima Reama, který v americké kabině plní roli zkušeného matadora, novináři ptali na vypjaté momenty v zápasech s Austrálií a Tureckem, odpověděl trochu nečekaně. "Slyšeli jste někdy o rage-baitingu? Máme v týmu spoustu kluků, kterým jde zkrátka skvěle," pronesl Ream.

O odpovědi se dozvěděli jeho mladší spoluhráči a neubránili se smíchu. "Že to řekl zrovna Tim? Docela mě překvapuje, že tohle slovo vůbec zná," usmíval se šestadvacetiletý obránce Chris Richards.

Termín "rage-baiting", který v posledních letech zpopularizovala generace Z na internetu, obvykle označuje záměrné publikování provokativního obsahu s cílem vyvolat v lidech vztek a silnou reakci. Ve fotbalovém kontextu to ale znamená jediné: dostat se soupeři pod kůži, rozhodit ho, ale sám si zachovat chladnou hlavu.

V minulosti byli Američané často kritizováni za to, že jsou buď příliš slušní a nechají se na hřišti otloukat, nebo naopak zbytečně vybuchnou. Příkladem jsou zkraty a zbytečné červené karty Sergiña Desta či Tima Weaha, jehož vyloučení na turnaji Copa América 2024 bylo jedním z důvodů, proč USA nepostoupilo ze skupiny.

Když tým na podzim roku 2024 převzal Argentinec Mauricio Pochettino, rozhodl se mentalitu změnit.

"Trenéři nám v podstatě řekli: 'Poslouchejte, jsme Američané a nebudeme si od nikoho nechat s*** na hlavu,'" vysvětluje Ream. "Za posledních dvacet měsíců jsme se naučili, jak se dostat na samotnou hranu, ale nepřekročit ji. Když chce hrát soupeř zákeřně, oplatíme mu to stejnou mincí."

Nová taktika nese na letošním světovém šampionátu ovoce. V zápase s Tureckem se Mark McKenzie po tvrdém zákroku dostal do rozepře se Salihem Ozcanem. O šest dní dříve proti Austrálii zase Folarin Balogun chytil do kravaty téměř dvoumetrového obránce Harryho Souttara. Tím vyprovokoval potyčku a chytře tak rozbil tlak, který si Australané začínali vytvářet. Auston Trusty pak podobným způsobem vybojoval žlutou kartu pro soupeře.

V americké kabině prý dokonce funguje dynamika "hodný a zlý polda". Někteří hráči mají za úkol spory vyvolat, jiní naopak pohlídat, aby situace nepřerostla ve vyloučení. Od příchodu Pochettina na lavičku nedostal žádný americký hráč červenou kartu.

"Myslím, že tenhle tým pochopil, jak kontrolovat emoce a jak ukázat vášeň v rámci pravidel, abychom zápasy dohrávali v jedenácti," shrnuje McKenzie.

Američany nyní čeká 1. července osmifinálový střet proti nevyzpytatelné Bosně a Hercegovině. A pokud se zápas zvrtne v bitvu, svěřenci trenéra Pochettina jsou zjevně připraveni na to, aby v ní obstáli.

Pochettino se pustil do novinářů: Ptáte se na hlouposti, gratulujte nám k vítězství ve skupině!