Své varování nevyslyšel. Krejčí se po další červené kartě připojil k Řepkovi i Nedvědovi

Na předzápasové tiskové konferenci pronesl jednoznačné stanovisko: "Na červenou kartu si určitě musíme dát pozor. A já obzvlášť." Tehdy se usmíval, po druhém utkání se Španělskem už mu však moc do smíchu nebylo.

Ani čtvrteční zápas 5. kola Ligy národů totiž nedohrál. V 69. minutě jako poslední hráč obrany zastavil nedovoleným zákrokem Roberta Fernándeze. Rozhodčí nejprve vytáhl žlutou kartu, po zásahu videorozhodčího a přezkoumání situace ale své rozhodnutí změnil. Krejčí tak znovu zamířil předčasně do kabin a český tým čekala dlouhá pasáž v oslabení. Ta byla pro vývoj utkání společně s velkým počtem laciných chyb a neproměněných šancí klíčová a svěřenci trenéra Santiho Denii doma podlehli mistrům světa 0:2.

Pro Krejčího přitom nešlo o první předčasný odchod do kabin v letošních soubojích se Španělskem. Už 3. října v Oviedu, kde český výběr prohrál 1:3, viděl dvě žluté karty. První obdržel v 79. minutě za protesty, o šest minut později pak po nedovoleném zákroku opět na Fernándeze přišla druhá a s ní i automatické vyloučení. Dva vzájemné zápasy v jediném ročníku Ligy národů tak měly pro sedmadvacetiletého obránce stejný konec.

"Ve Španělsku to bylo v emocích, bylo to ke konci zápasu, tady to bylo hodně podceněné. Myslím si, že kapitán našeho národního týmu by si tohle určitě mohl odpustit. V momentě, kdy jsme nejvíce tlačili, jsme o něj přišli," hodnotil ve studiu ČT Sport expert Luboš Kalouda.

Krejčí v nelichotivé společnosti

Dvojím vyloučením se Krejčí zařadil do tabulek ne zrovna šťastným způsobem. V historii československé a české reprezentace se totiž více než jednou nechali vyloučit pouze tři další fotbalisté – Tomáš Řepka, Pavel Nedvěd a Radoslav Látal.

Řepka viděl obě červené karty během kvalifikace na mistrovství světa 2002. Nejprve v říjnu 2000 nedohrál bezbrankové utkání na Maltě, o rok později pak předčasně opustil hřiště také v úvodním barážovém duelu s Belgií. Tehdy se ještě před poločasem ohnal po Bartu Goorovi a výrazně zkomplikoval českému týmu cestu na světový šampionát. Zápas v Bruselu byl navíc jeho posledním v reprezentační kariéře.

Dvě vyloučení zaznamenal také Nedvěd. Držitel Zlatého míče z roku 2003 poprvé viděl červenou kartu v kvalifikačním utkání na Faerských ostrovech v roce 1998, podruhé pak v listopadu 2001 v domácí odvetě baráže proti Belgii. Češi tehdy nezvládli ani druhý zápas a na mistrovství světa nepostoupili.

Poněkud kurióznější je případ Látala. Ten byl poprvé vyloučen ve čtvrtfinále mistrovství Evropy 1996 proti Portugalsku, které český výběr přesto zvládl a po vítězství 1:0 postoupil mezi nejlepší čtyři týmy turnaje. Druhou červenou kartu obdržel o čtyři roky později na Euru 2000 proti Nizozemsku. Tentokrát však ani nemusel být na hřišti – rozhodčí ho potrestal za protesty přímo na střídačce.

Krejčí se tak zařadil po bok výrazných osobností českého fotbalu, jejichž reprezentační kariéry vedle úspěchů poznamenala také vyloučení. Zatímco Řepka, Nedvěd i Látal nasbírali své dvě červené karty v průběhu několika let, současnému kapitánovi národního týmu na to stačilo pouhých šest týdnů. A přestože se před utkáním sám dušoval, že je potřeba se podobných prohřešků vyvarovat, znovu zamířil předčasně do kabin. Místo aby jako kapitán tým podržel, ho tak už podruhé nechal v deseti.

Češi na Letné nestačili na mistry světa. Rozhodli Baena a Pubill, Krejčí znovu nedohrál