Tvrdík se mi omluvil, ale omluva nestačila. Chytil vzpomíná, jak ho šéf Slavie veřejně odepsal

O kritice Jaroslava Tvrdíka v Livesport Daily

"Pamatuji si to přesně, protože jsem byl ráno venku se psem a najednou mi to poslala přítelkyně. První chvíle byla hodně nepříjemná, vůbec jsem nevěděl, jak mám reagovat, jestli budu, nebo nebudu pokračovat. Ty první dny byly těžké, protože jsem nevěděl, co bude dál. Byl to můj nejtěžší moment ve Slavii. S panem Tvrdíkem jsme si to vyříkali, on se mi omluvil. Samozřejmě jenom ta omluva nestačila, ale věděl jsem, že mám podporu trenérů a hned další zápas jsem hrál v základní sestavě a dal jsem gól."

O vývoji kariéry v posledních letech

"Poslední dvě sezony byly nahoru dolů. Neřekl bych, že to bylo jenom nahoru, protože byla i horší období. Ale myslím si, že jsem vyspěl fotbalově i životně. Už mám taky nějaký věk, je mi 27 let, pořídil jsem si psa, jsem šťastný s přítelkyní. Zpětně jsem rád, že jsem ten krok do Slavie udělal a že jsem tady v květnu prodloužil smlouvu. A jestli jsem si s novým kontraktem polepšil? Polepšil."

O mentalitě Slavie

"Ve Slavii se pořád člověk učí a nikdo nikdy nebude na sto procentech dokonalosti toho, co si trenéři představují. Většině hráčů trvá alespoň půl roku, než pořádně pochopí to, co po nich trenéři chtějí. To, že dokážou odpustit chyby technického charakteru, ale neodpouští fyzické věci. Někomu to pochopení trvá kratší dobu, někomu déle. Pro někoho je složité čekat na tu svoji šanci a pak ji uchopit, protože ve Slavii může o vašem pokračování rozhodnout jeden zápas. Být pořád připravený, pracovat na doraz a čekat na svoji šanci je tady možná to vůbec nejsložitější."

O tlaku na atraktivnější styl

"Tlak veřejnosti a všech na výsledky je někdy ještě důležitější než herní styl. Je fajn hrát nádherný fotbal, ale když pak prohrajete 4:5, tak body žádné nemáte. A ve Slavii se hraje především o titul a o Ligu mistrů, takže to jsou z mého pohledu mnohem důležitější aspekty, než abychom hráli krásný fotbal a prokombinovávali jsme se od gólmana. Týmy v Chance Lize jsou na nás už tak připravené, že je těžké někoho přehrávat hezkým fotbalem. Máme nějaké hráče a nějakou DNA a nejde to lusknutím prstu změnit."

O situaci kolem Tomáše Chorého a Davida Douděry

"Odjeli jsme na MS a tam se to vůbec neřešilo. U Tomáše se ještě řešila ta stopka, takže se to pořád nějak vyvíjelo, ale jsme rádi, že pokračuje, protože všichni v týmu chtěli, aby tam zůstal. Nevím, jestli se dostalo k panu (Pavlu) Tykačovi, že sám tým ho chce udržet, ale my jsme se všichni shodli. U Davida upřímně nevím, jaký to má vývoj. Kontakt jsme neztratili, trénuje trochu bokem týmu, ale vídáme se."

O mistrovství světa

"To, že jsem se tam vůbec podíval, pro mě bylo velmi pozitivní. I když jsem toho moc neodehrál, tak jsem strašně rád, že jsem tam mohl být. Všichni jsme chtěli dokázat víc a uspět, ale pro mě samotná účast přebila i kritiku od fanoušků. Máme nového trenéra ze Španělska a já říkám proč ne. Náznaky už tady byly předtím a Španělé jsou mistři světa, takže to asi dělají dobře, snad si to sedne. Se Santim Deniou jsem ale ještě v kontaktu vůbec nebyl, nevolali jsme si."

O přestupu Matěje Juráska do Sparty

"Žádné velké téma to u nás v kabině nebylo. Je to jeho volba, myslím si, že to nebude mít jednoduché, ještě s tím, jaký vztah měl s Tribunou Sever, tak si to ani nedokážu představit. Musí si to teď vyžrat, ale některé ty reakce byly přes čáru. Jde sice o dva největší kluby v Česku, ale je to pořád jenom sport. Společnost jako taková je hodně rozdělená a ta nenávist je u nás velká."