Vteřiny jsou v Edenu rychlejší než jinde, rýpl si Vorel po Slavii. Byl rád, že na hřiště nikdo nevběhl

Vorel naskočil do branky Mladé Boleslavi poprvé před týdnem a dobrým výkonem si řekl o další nominaci do prestižní bitvy ve slávistickém Edenu. "Ani nevím, kdy mi řekli, že budu chytat. Po Teplicích byly náznaky, ale já to neřeším. Ráno vstanu a večer jdu spát. Buď je mezi tím zápas, nebo není," nedělal Vorel žádnou vědu z toho, že se posunul do role jedničky mezi tyčemi. "Od začátku se snažím jen o to, abych byl nachystaný. Zbytek závisí na trenérech. Teď šance přišla a já budu dál dělat maximum," slíbil.

Když přebíral cenu pro nejlepšího hráče utkání v Edenu, ihned zdůraznil, že je pro celý tým Mladé Boleslavi. Ta cena je celého týmu. "Kluci vykopávali míč z brankové čáry, bylo tam neuvěřitelně moc blokovaných střel. Jsem na tým hrdý," zdůraznil s tím, že získaný bod Středočeši berou, i když tajně mohli při průběhu duelu, kdy dlouho vedli, myslet i na body tři. "Měli jsme dát gól na 2:0, místo toho jsme se pak dostali pod tlak," uznal sportovně.

Ve chvíli, kdy přišla řeč na to, že sudí boleslavskému týmu často počítal čas při rozehrávce, se jen usmál. "Rozhodčí tady počítal rychleji než normálně. Tady jsou vteřiny rychlejší než na jiných stadionech," rýpl si gólman, který také viděl za opožděnou rozehrávku žlutou kartu. "Neslyšel jsem písknutí," tvrdil. "Ale musel jsem to natahovat, bez toho by to nešlo," dodal dobře naladěný gólman.

Fanoušci Slavie na něj často pískali. Těžko říct, zda kvůli sparťanské minulosti či kvůli pomalejší rozehře. "Mě tohle motivuje. Byl jsem rád, že nikdo nevběhnul na hřiště. Když jen řvali a nadávali, to byla motivace," zopakoval.

Remíza doma? To se nesmí stávat, zlobil se Chytil. Konec Chorého nic nezměnil: Góly se čekají pořád